výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Gn 30, 1-43

1 (KAT) Keď Ráchel videla, že ona nerodí Jakubovi, žiarlila na svoju sestru a hovorila Jakubovi: „Daj mi deti! Ak nie, tak zomriem!“
1 (VUL) Cernens autem Rachel quod infecunda esset, invidit sorori et ait marito suo: “ Da mihi liberos, alioquin moriar ”.
1 (BKR) Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

2 (KAT) Jakub sa namrzel na Ráchel a povedal jej: „Vari som ja na mieste Boha, ktorý ti odoprel plod života?“
2 (VUL) Cui iratus respondit Iacob: “ Num pro Deo ego sum, qui privavit te fructu ventris? ”.
2 (BKR) Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?

3 (KAT) Ona mu však povedala: „Hľa, tu je moja slúžka, Bala. Obcuj s ňou, nech porodí na mojich kolenách a nech mám aspoň od nej synov!“
3 (VUL) At illa: “ Ecce, inquit, famula mea Bilha; ingredere ad illam, ut pariat super genua mea, et habeam ex illa et ego filios ”.
3 (BKR) Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

4 (KAT) A dala mu svoju slúžku Balu za ženu a Jakub s ňou obcoval.
4 (VUL) Deditque illi Bilham famulam suam in coniugium. Quae,
4 (BKR) I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.

5 (KAT) Bala potom počala a porodila Jakubovi syna.
5 (VUL) ingresso ad se Iacob, concepit et peperit filium.
5 (BKR) Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.

6 (KAT) Tu Ráchel povedala: „Boh mi prisúdil spravodlivo. Aj môj hlas vypočul, keď mi dal syna.“ Preto ho nazvala menom Dan.
6 (VUL) Dixitque Rachel: “ Iudicavit mihi Deus et exaudivit vocem quoque meam dans mihi filium ”; et idcirco appellavit nomen illius Dan.
6 (BKR) I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.

7 (KAT) A Ráchelina slúžka Bala počala ešte raz a porodila Jakubovi druhého syna.
7 (VUL) Rursumque Bilha famula Rachel concepit et peperit Iacob alterum filium, et
7 (BKR) Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.

8 (KAT) Vtedy povedala Ráchel: „Boží zápas som vybojovala so svojou sestrou a zvíťazila som!“ Preto ho nazvala Neftali.
8 (VUL) ait Rachel: “ Certamina Dei certavi cum sorore mea et invalui ”; vocavitque eum Nephthali.
8 (BKR) I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.

9 (KAT) Keď však Lia videla, že prestala rodiť, aj ona vzala svoju slúžku Zelfu a dala ju Jakubovi za ženu.
9 (VUL) Sentiens Lia quod parere desisset, sumpsit Zelpham ancillam suam et tradidit eam Iacob in uxorem.
9 (BKR) Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.

10 (KAT) A Liina slúžka Zelfa porodila Jakubovi syna.
10 (VUL) Quae peperit Iacob filium.
10 (BKR) A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.

11 (KAT) Vtedy Lia povedala: „Šťastlivo!“ A nazvala ho Gadom.
11 (VUL) Dixitque Lia: “ Feliciter! ”; et idcirco vocavit nomen eius Gad.
11 (BKR) Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.

12 (KAT) Keď Zelfa, Liina slúžka, porodila Jakubovi druhého syna,
12 (VUL) Peperit quoque Zelpha ancilla Liae Iacob alterum filium.
12 (BKR) Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.

13 (KAT) povedala Lia: „To je pre mňa blaženosť! Blahoslaviť ma budú dcéry.“ I nazvala ho Aserom.
13 (VUL) Dixitque Lia: “ Pro beatitudine mea! Beatam quippe me dicent mulieres ”; propterea appellavit eum Aser.
13 (BKR) A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.

14 (KAT) Keď raz Ruben vyšiel v čase pšeničnej žatvy von, našiel na poli láskavec a priniesol ho svojej matke Lii. Vtedy Ráchel povedala Lii: „Daj aj mne z láskavcových plodov tvojho syna!“
14 (VUL) Egressus autem Ruben tempore messis triticeae, repperit in agro mandragoras, quas Liae matri suae detulit. Dixitque Rachel: “ Da mihi partem de mandragoris filii tui ”.
14 (BKR) Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.

15 (KAT) Ona jej odvetila: „Nie ti je dosť, že si mi odobrala muža, chcela by si mi vziať aj láskavec môjho syna?“ Ráchel odpovedala: „Nech teda tejto noci spí s tebou, to bude za láskavec tvojho syna.“
15 (VUL) Illa respondit: “ Parumne tibi videtur, quod praeripueris maritum mihi, ut etiam mandragoras filii mei auferas? ”. Ait Rachel: “ Dormiat ergo tecum hac nocte pro mandragoris filii tui ”.
15 (BKR) Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.

16 (KAT) Keď sa večer Jakub vracal z poľa, išla mu Lia v ústrety a povedala: „Ku mne musíš prísť, lebo som za teba zaplatila plnú cenu láskavcami svojho syna!“ I spal tej noci pri nej.
16 (VUL) Redeuntique ad vesperam Iacob de agro egressa est in occursum eius Lia et: “ Ad me, inquit, intrabis, quia mercede conduxi te pro mandragoris filii mei ”. Dormivitque cum ea nocte illa.
16 (BKR) Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.

17 (KAT) A Pán vypočul Liu, počala a porodila Jakubovi ešte piateho syna.
17 (VUL) Et exaudivit Deus Liam, concepitque et peperit Iacob filium quintum
17 (BKR) A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.

18 (KAT) Vtedy Lia povedala: „Pán mi dal zaslúženú odmenu, lebo som dala svoju slúžku svojmu mužovi.“ I nazvala ho menom Isachar.
18 (VUL) et ait: “ Dedit Deus mercedem mihi, quia dedi ancillam meam viro meo ”; appellavitque nomen illius Issachar.
18 (BKR) I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.

19 (KAT) Lia však počala ešte raz a porodila Jakubovi i šiesteho syna.
19 (VUL) Rursum Lia concepit et peperit Iacob sextum filium
19 (BKR) A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.

20 (KAT) A Lia povedala: „Boh ma obdaril pekným darom. Môj muž bude bývať teraz už u mňa, veď som mu porodila šesť synov.“ A nazvala ho Zabulonom.
20 (VUL) et ait: “ Donavit me Deus dono bono; hac vice honorabit me maritus meus, eo quod genuerim ei sex filios ”; et idcirco appellavit nomen eius Zabulon.
20 (BKR) I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.

21 (KAT) Potom porodila dcéru, ktorú nazvala Dinou.
21 (VUL) Post quem peperit filiam nomine Dinam.
21 (BKR) Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.

22 (KAT) Boh si však spomenul aj na Ráchel. Boh ju vypočul a otvoril jej lono.
22 (VUL) Recordatus quoque Deus Rachelis exaudivit eam Deus et aperuit vulvam illius.
22 (BKR) A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její.

23 (KAT) Počala a porodila syna, a vtedy povedala: „Pán odňal moju potupu!“
23 (VUL) Quae concepit et peperit filium dicens: “ Abstulit Deus opprobrium meum ”;
23 (BKR) Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.

24 (KAT) I nazvala ho Jozefom, hovoriac: „Pane, pridaj mi aj druhého syna!“
24 (VUL) et vocavit nomen illius Ioseph dicens: “ Addat mihi Dominus filium alterum! ”.
24 (BKR) A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.

25 (KAT) Keď Ráchel porodila Jozefa, Jakub povedal Labanovi: „Prepusť ma a ja pôjdem na svoje miesto a do svojej krajiny.
25 (VUL) Nato autem Ioseph, dixit Iacob ad Laban: “ Dimitte me, ut revertar in patriam et ad terram meam.
25 (BKR) Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.

26 (KAT) Daj mi moje ženy a deti, za ktoré som ti slúžil, aby som mohol odísť. Veď ty sám vieš, akú službu som ti preukázal!“
26 (VUL) Da mihi uxores et liberos meos, pro quibus servivi tibi, ut abeam; tu nosti servitutem, qua servivi tibi ”.
26 (BKR) Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.

27 (KAT) Laban mu odpovedal: „Kiežby som našiel milosť v tvojich očiach! Zistil som, že kvôli tebe ma Pán požehnával.“
27 (VUL) Ait illi Laban: “ Inveniam gratiam in conspectu tuo; augurio didici, quia benedixerit mihi Deus propter te.
27 (BKR) I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.

28 (KAT) Povedal mu tiež: „Urči si odmenu, ktorá ti patrí odo mňa, a ja ti ju dám.“
28 (VUL) Constitue mercedem tuam, quam dem tibi ”.
28 (BKR) Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.

29 (KAT) A on mu odvetil: „Ty sám vieš, ako som ti slúžil a čo sa stalo z tvojho stáda v mojich rukách.
29 (VUL) At ille respondit: “ Tu nosti quomodo servierim tibi et quanti in manibus meis facti sint greges tui.
29 (BKR) Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.

30 (KAT) Lebo málo bolo toho, čo si mal pred tým, ako som prišiel k tebe. Ale zveľadilo sa to. Pán ťa žehnal pri každom mojom kroku. Lenže, kedy sa postarám ja o svoju rodinu?“
30 (VUL) Modicum habuisti, antequam venirem ad te, et nunc multiplicatum est vehementer, benedixitque tibi Dominus ad introitum meum. Nunc autem quando providebo etiam domui meae? ”.
30 (BKR) Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?

31 (KAT) A on sa opýtal: „Čo ti mám dať?“ Jakub odvetil: „Nemáš mi čo dávať! Ak pristaneš na túto vec, budem ďalej pásť a strážiť tvoje ovce:
31 (VUL) Dixitque Laban: “ Quid tibi dabo? ”. At ille ait: “ Nihil mihi dabis; si feceris, quod postulo, iterum pascam et custodiam pecora tua.
31 (BKR) A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:

32 (KAT) Dnes obídem všetky tvoje stáda a oddelím v nich všetky bodkasté a strakaté zvieratá. A všetko, čo je čierne medzi ovcami a strakaté a bodkasté medzi kozami, to bude moja odmena.
32 (VUL) Gyrabo omnes greges tuos hodie; separa cuncta pecora varia et maculosa et, quodcumque furvum in ovibus et maculosum variumque in capris fuerit, erit merces mea.
32 (BKR) Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.

33 (KAT) A odzajtra bude moja spravodlivosť odpovedať za mňa tak, že keď prídeš pozrieť moju odmenu, všetko, čo medzi kozami nebude strakaté a bodkasté a čierne medzi ovcami, nech je, ako keby som to ukradol.“
33 (VUL) Respondebitque mihi cras iustitia mea; quando veneris, ut inspicias mercedem meam, omnia, quae non fuerint varia et maculosa in capris et furva in ovibus, furti me arguent ”.
33 (BKR) A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.

34 (KAT) Laban odvetil: „Dobre! Nech je tak, ako si hovoril!“
34 (VUL) Dixit Laban: “ Gratum habeo, quod petis! ”.
34 (BKR) I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.

35 (KAT) I odlúčil (Laban) v ten deň všetky pruhované a strakaté capy a všetky bodkasté a strakaté kozy, všetko, čo malo niečo biele, a všetko, čo bolo medzi baranmi čierne, a zveril to do rúk svojim synom.
35 (VUL) Et separavit in die illo hircos striatos atque maculosos et omnes capras varias et maculosas, omne, in quo album erat, et omne furvum in ovibus, et tradidit in manu filiorum suorum.
35 (BKR) A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.

36 (KAT) Potom ustálil vzdialenosť trojdňovej cesty medzi sebou a Jakubom, ktorý pásol ostatné Labanovo stádo.
36 (VUL) Et posuit spatium itineris trium dierum inter se et Iacob, qui pascebat reliquos greges Laban.
36 (BKR) Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.

37 (KAT) Jakub si nabral čerstvých storaxových, mandľovníkových a platanových prútov a povylupoval na nich biele pásy tak, že odkryl to, čo bolo na prútoch biele.
37 (VUL) Tollens ergo Iacob virgas virides populeas et amygdalinas et ex platanis, ex parte ita decorticavit eas, ut in his, quae spoliata fuerant, candor appareret.
37 (BKR) Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.

38 (KAT) Potom nakládol povylupovaných prútov do žľabov na vodu, kde prichádzali stáda piť, lebo sa behávali, keď prichádzali piť.
38 (VUL) Posuitque virgas, quas ex parte decorticaverat, in canalibus, ubi effundebatur aqua, ut, cum venissent greges ad bibendum, ante oculos haberent virgas et in aspectu earum conciperent.
38 (BKR) A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.

39 (KAT) Ovce sa nabehali pred prútmi a doniesli pruhované, bodkasté a strakaté jahňatá.
39 (VUL) Factumque est ut in ipso calore coitus greges intuerentur virgas et parerent striata et varia et maculosa.
39 (BKR) I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.

40 (KAT) Jahňatá Jakub oddeľoval a svoju pozornosť venoval, aby stádo z Labanovho stáda bolo pruhované a čierne. Tak získaval čriedy pre seba a nemiešal ich s Labanovým stádom.
40 (VUL) Agnos autem segregavit Iacob et posuit gregem ex adverso striatorum et omnium furvorum in grege Laban et constituit sibi greges seorsum neque statuit eos cum grege Laban.
40 (BKR) Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.

41 (KAT) A Jakub kládol prúty do žľabov ovciam pred oči, keď sa behali silnejšie ovce, aby sa nabehali pri prútoch.
41 (VUL) Quotiescumque igitur calefiebant pecora robusta, ponebat Iacob virgas in canalibus aquarum ante oculos pecorum, ut in earum contemplatione conciperent.
41 (BKR) A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.

42 (KAT) Keď však boli ovce slabšie, nekládol ich. A tak slabšie pripadli Labanovi, silnejšie Jakubovi.
42 (VUL) Quando vero pecora debilia erant, non ponebat eas. Factaque sunt debilia Laban et robusta Iacob;
42 (BKR) Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.

43 (KAT) Takto sa stal nesmierne bohatým človekom, mal množstvo stád, slúžok a sluhov, tiav a oslov.
43 (VUL) ditatusque est homo ultra modum et habuit greges multos, ancillas et servos, camelos et asinos.
43 (BKR) Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.


Gn 30, 1-43





Gn 30,1 - Ráchel sa rozhoduje pre podobný skutok ako kedysi Sára (16,2). Dáva svojmu mužovi za vedľajšiu ženu svoju slúžku Balu.

Gn 30,3 - Nech porodí na mojich kolenách, to značí, že keď Ráchel vezme narodené dieťa na kolená, uzná ho za svoje. Pozri pozn. k 16,1–7.

Gn 30,5-6 - Ráchel považuje svoju sestru Liu za nepriateľku, pretože tým, že Lia darovala Jakubovi už štyroch synov, robila si akoby väčší nárok na Jakuba. Teraz, keď konečne aj ona má syna, hoci nevlastného, hovorí, že Boh jej prisúdil spravodlivo, odňal od nej hanbu, ktorú vždy cítili bezdetné. Dan značí sudcu, teda Pán rozhodol v prospech Ráchelin.

Gn 30,8 - Neftali, doslovne ,môj boj', t. j. Ráchel zvíťazila nad svojou sestrou. Obidve prostredníctvom detí bojovali o muža. Ráchel si myslí, že teraz sa Jakub nebude starať o Liu, keď ona už má dvoch synov a keď Lia prestala rodiť.

Gn 30,11 - Gad ,šťastie' alebo ,prinášajúci šťastie'. Narodením tohto syna dostáva sa Lii šťastia, pretože sa obávala, že Ráchel ju celkom zatlačí do úzadia. Aser ,blažený', lebo toľko synov – to už bolo naozaj veľké požehnanie pre semitskú ženu.

Gn 30,14-21 - Plody láskavca (Mandragore vernalis) sú žlté a sladké. Táto rastlina sa v Palestíne často vyskytuje. Plody dozrievajú v máji–júni, teda ku koncu palestínskej žatvy. Hebrejsky sa volá dúdaim. Podľa ľudového názoru plody tejto rastliny získavali lásku mužovu a pri neplodnosti mali prinášať šťastie pre rodičov, čiže dietky. Keď Ruben našiel láskavec, Lia videla v tom dobré znamenie pre seba. Ale aj Ráchel chcela mať z plodov "zázračnej" rastliny. Lia jej ich prepustila pod podmienkou, že Ráchel sa zriekne na jednu noc Jakuba. To je znakom, že Lia bola opäť zanedbávaná. Isachar – jéšsákhár – ,získaný za odmenu', za cenu. Lia považuje tohto syna ako odmenu od Pána. Ale ani po narodení Isacharovom veci sa neobrátili v prospech Lie. Pre vplyv Ráchelin totiž Jakub jej nevenoval veľa pozornosti. Prezrádza to meno šiesteho vlastného syna Liinho. Dala mu meno Zabulon, mysliac si, že aspoň po príchode tohto syna Jakub bude u nej bývať. Zabulon značí ,príbytok', ale aj ,obyvateľ'. U bohatých beduínov každá žena mala svoj vlastný stan. Lia dúfala, že napokon si úplne nakloní muža. Dina je odvodená od Dan, teda ,prisúdená' alebo ,tá, čo dosiahla (Lia) svoje právo'. Jakub mal isto viac dcér (46,7), ich mená sa však neuvádzajú. O Dine je už tu zmienka, lebo bude o nej i ďalej reč (34).

Gn 30,22 - Ráchel dosiaľ nemala svojho vlastného syna. Aj ju Pán vypočul a odňal od nej hanbu neplodnosti. Svojmu prvorodenému dáva meno Jozef, čo môže byť od slova ,asaf' ,odňal' alebo od ,jásaf' ,rozmnožiť, pridať'. Oba významy sú teda zahrnuté v mene Jozef: odňal jej Pán bezdetnosť a samotným menom svojho syna prosí, aby jej dal ešte ďalšieho syna: ,pridaj mi – jósef – ešte syna'.

Gn 30,31-34 - Jakub navrhuje pre seba za odmenu naoko dosť málo. Lakomý Laban pristáva na jeho podmienku. V Sýrii sú ovce zväčša biele a len málo je čiernych alebo strakatých. Kozy sú zasa čierne a len zriedkakedy bodkasté a strakaté. Jakub chce mať za odmenu to, čo nabudúce uliahne sa bodkasté a strakaté. Teda žiada si len zriedkavé; normálne zafarbené zvieratá ostanú Labanovi. Ktože by nepristal na takú podmienku? Pre majiteľa bola veľmi výhodná.

Gn 30,35-43 - Lakomý Laban oddelil strakaté a bodkasté kusy od ostatných čried a dal ich do opatery svojim synom, aby takto zamedzil Jakubovi všetku možnosť získať ovce a kozy z párenia strakatých zvierat. Jakub však verí Pánovi.