Kniha Genezis

1 (KAT) Keď Izák zostarol a keď jeho oči stratili silu vidieť, zavolal si svojho staršieho syna Ezaua a povedal mu: „Syn môj!“ On mu odvetil: „Hľa, tu som!“
1 (B21) Když potom Izák zestárl a oči mu zeslábly tak, že neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua a řekl mu: "Synu můj?" "Zde jsem," odpověděl Ezau.
1 (BKR) Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

2 (KAT) Povedal mu: „Pozri, ja som už starý, neviem, kedy zomriem.
2 (B21) Tehdy mu řekl: "Pohleď, jsem starý a nevím, kdy umřu.
2 (BKR) I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.

3 (KAT) Preto si teraz vezmi zbraň, tulec a kušu a choď do stepi uloviť nejakú zver!
3 (B21) Vezmi prosím své zbraně, svůj toulec a luk, vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu.
3 (BKR) Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.

4 (KAT) Potom mi priprav chutné jedlo, aké mám rád. A keď pojem, požehnám ťa prv, ako zomriem.“
4 (B21) Pak mi připrav mou oblíbenou pochoutku a přines mi ji, abych pojedl a s chutí ti požehnal, než umřu."
4 (BKR) A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.

5 (KAT) Rebeka však načúvala, keď sa Izák rozprával so svojím synom Ezauom. A Ezau vyšiel do stepi uloviť nejakú zver, aby ju doniesol.
5 (B21) Rebeka ale poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Jakmile Ezau odešel do polí lovit zvěř, aby ji přinesl Izákovi,
5 (BKR) (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.

6 (KAT) Tu povedala Rebeka svojmu synovi Jakubovi: „Len teraz som počula, ako tvoj otec hovoril tvojmu bratovi Ezauovi:
6 (B21) Rebeka řekla svému synu Jákobovi: "Pohleď, vyslechla jsem tvého otce, jak říká tvému bratru Ezauovi:
6 (BKR) Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:

7 (KAT) »Nože mi prines nejakú zverinu a priprav mi chutné jedlo, aby som jedol a aby som ťa požehnal pred Pánom prv, ako zomriem.«
7 (B21) ‚Přines mi zvěřinu a připrav mi pochoutku, abych pojedl a požehnal ti před Hospodinem, než umřu.'
7 (BKR) Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.

8 (KAT) A teraz počúvaj, syn môj, na môj hlas, čo ti prikazujem:
8 (B21) Poslechni mě tedy, synu můj, a udělej, co ti řeknu:
8 (BKR) Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.

9 (KAT) Choď k stádu a prines mi dvoje pekných kozliat. Ja ich pripravím pre tvojho otca ako chutné jedlo, aké má on rád.
9 (B21) Jdi ke stádu, vyber mi z něj dvě pěkná kůzlata a já z nich pro tvého otce připravím jeho oblíbenou pochoutku.
9 (BKR) Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.

10 (KAT) Potom to zanesieš svojmu otcovi, aby jedol a aby ťa požehnal prv, ako zomrie.“
10 (B21) Tu přineseš svému otci, aby pojedl, a aby ti proto požehnal, než umře."
10 (BKR) A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.

11 (KAT) Ale Jakub povedal svojej matke Rebeke: „Veď môj brat Ezau je zarastený človek a ja som hladký.
11 (B21) Jákob ale své matce Rebece řekl: "Pohleď, můj bratr Ezau je chlupatý, kdežto já jsem holý.
11 (BKR) I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.

12 (KAT) A ak ma môj otec ohmatá, potom budem v jeho očiach ako taký, kto si z neho robí posmech, a privediem na seba kliatbu a nie požehnanie.“
12 (B21) Co když na mě můj otec sáhne? Pak před ním budu vypadat jako podvodník a přivedu na sebe prokletí, a ne požehnání!"
12 (BKR) Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.

13 (KAT) Ale matka mu povedala: „Tvoja kliatba, syn môj, bude na mne. Len počuj môj hlas! Choď a prines mi ich!“
13 (B21) "Tvé prokletí beru na sebe, synu můj," odpověděla mu matka. "Jen mě poslechni a jdi mi přinést ta kůzlata."
13 (BKR) Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.

14 (KAT) I odišiel a vzal a doniesol ich svojej matke. Jeho matka pripravila chutné jedlo, aké mal rád jeho otec.
14 (B21) A tak šel, vzal je a přinesl své matce, která z nich připravila otcovu oblíbenou pochoutku.
14 (BKR) Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.

15 (KAT) Potom priniesla Rebeka najlepšie šaty svojho staršieho syna, čo mala v dome pri sebe, a obliekla ich svojmu mladšiemu synovi Jakubovi.
15 (B21) Potom Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla doma, oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi
15 (BKR) A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.

16 (KAT) Kožkami kozliat mu však obložila ruky a holý krk.
16 (B21) a ovinula mu ruce i hladkou část krku kůzlečími kožkami.
16 (BKR) A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.

17 (KAT) Potom dala svojmu synovi do rúk jedlo a chlieb, ktoré pripravila.
17 (B21) Onu pochoutku i chléb, který připravila, pak dala do rukou svému synu Jákobovi.
17 (BKR) I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.

18 (KAT) Keď prišiel k otcovi, povedal: „Otče môj!“ On odvetil: „Tu som. Kto si, syn môj?“
18 (B21) Přišel ke svému otci a řekl: "Otče!" A ten řekl: "Ano? Který jsi, můj synu?"
18 (BKR) A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?

19 (KAT) Jakub odpovedal svojmu otcovi: „Ja som Ezau, tvoj prvorodený. Urobil som, ako si mi rozkázal. Len si rovno sadni a jedz z mojej diviny, aby si ma požehnal!“
19 (B21) "Já jsem Ezau, tvůj prvorozený," odpověděl Jákob svému otci. "Udělal jsem, co jsi mi přikázal. Vstaň, prosím, posaď se a jez z mého úlovku, abys mi proto s chutí požehnal."
19 (BKR) I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.

20 (KAT) Lenže Izák odvetil svojmu synovi: „Ako si mohol, syn môj, tak rýchlo niečo nájsť?“ On odpovedal: „Pán, tvoj Boh, dal sa mi s ňou stretnúť!“
20 (B21) Izák ale svému synovi řekl: "Jak to, že jsi tak rychle našel zvěř, můj synu?" Odpověděl: "Protože ji ke mně přivedl Hospodin, tvůj Bůh."
20 (BKR) Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.

21 (KAT) Tu povedal Izák Jakubovi: „Nože pristúp bližšie, syn môj, aby som ťa ohmatal, či si ty naozaj môj syn Ezau, alebo nie.“
21 (B21) Izák ale Jákobovi řekl: "Pojď blíž, ať na tebe sáhnu, můj synu, zda jsi opravdu můj syn Ezau, nebo ne."
21 (BKR) I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.

22 (KAT) I pristúpil Jakub bližšie k svojmu otcovi, Izákovi, a keď ho ohmatal, povedal mu: „Hlas je hlasom Jakubovým, ale ruky sú ruky Ezauove.“
22 (B21) Jákob tedy přistoupil ke svému otci Izákovi. Ten na něj sáhl a řekl: "Hlas je Jákobův, ale ruce Ezauovy."
22 (BKR) Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.

23 (KAT) I nepoznal ho, lebo jeho ruky boli chlpaté ako ruky jeho brata Ezaua. I žehnal ho.
23 (B21) Nepoznal ho, protože měl ruce chlupaté jako jeho bratr Ezau, a tak mu požehnal.
23 (BKR) A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.

24 (KAT) A znova mu povedal: „Naozaj si ty môj syn Ezau?“ On odpovedal: „Ja som to!“
24 (B21) Potom se zeptal: "Jsi opravdu můj syn Ezau?" "Ano," odpověděl Jákob.
24 (BKR) A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.

25 (KAT) Tu on povedal: „Prines mi to! Budem jesť z diviny od svojho syna, aby som ťa požehnal.“ I priniesol mu to a on jedol. Doniesol mu aj vína a on pil.
25 (B21) Tehdy mu řekl: "Podej mi, ať se najím z úlovku svého syna, abych ti s chutí požehnal." A tak mu podal pokrm a on jedl; přinesl mu také víno a on pil.
25 (BKR) I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.

26 (KAT) Potom mu povedal jeho otec Izák: „Nože pristúp ku mne, syn môj, a pobozkaj ma!“
26 (B21) Potom ho jeho otec Izák vyzval: "Pojď blíž, synu můj, a polib mě."
26 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.

27 (KAT) Keď sa priblížil a keď ho pobozkal, zacítil vôňu jeho šiat a požehnal ho, hovoriac: „Hľaďže, vôňa syna môjho je ako vôňa nivy, ktorú požehnal Pán.
27 (B21) Přistoupil tedy a políbil ho. A když Izák ucítil vůni jeho šatů, takto mu požehnal: "Hle, vůně mého syna - jak vůně pole, jemuž Hospodin žehná!
27 (BKR) I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.

28 (KAT) Nech ti dá Boh z nebeskej rosy a zo žírnosti zeme, tiež hojnosť zrna a muštu!
28 (B21) Ať Hospodin dá ti nebeskou rosu, úrodnou zem, obilí i víno v hojnosti.
28 (BKR) Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.

29 (KAT) Nech ti slúžia ľudia a nech sa sklonia pred tebou národy. Buď pánom nad svojimi bratmi, a nech sa ti koria synovia tvojej matky! Kto bude teba preklínať, nech je prekliaty, a kto bude teba žehnať, nech je požehnaný!“
29 (B21) Ať lidé slouží ti, ať se ti klaní národy. Pánem svých bratří buď, ať se ti klaní synové matky tvé. Ať jsou zlořečeni, kdo ti zlořečí, a požehnáni, kdo ti žehnají!"
29 (BKR) Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.

30 (KAT) Len čo Izák prestal žehnať Jakuba a sotva Jakub vyšiel od svojho otca Izáka, už prichádzal jeho brat Ezau z poľovačky (domov).
30 (B21) A vtom, jakmile Izák Jákobovi požehnal, právě když Jákob vyšel od svého otce Izáka, vrátil se jeho bratr Ezau z lovu.
30 (BKR) A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.

31 (KAT) Aj on pripravil chutné jedlo, priniesol ho otcovi a vravel: „Otče môj, vstaň a jedz z diviny od svojho syna, aby si ma požehnal!“
31 (B21) Také on připravil pochoutku a přinesl ji svému otci se slovy: "Vstaň, otče, a jez z úlovku svého syna, abys mi proto s chutí požehnal."
31 (BKR) A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.

32 (KAT) Jeho otec Izák mu povedal: „A ty si kto?“ On odpovedal: „Ja som tvoj syn, tvoj prvorodený Ezau.“
32 (B21) Izák, jeho otec, mu však řekl: "Kdo jsi?" "Já jsem tvůj syn," odpověděl. "Tvůj prvorozený, Ezau!"
32 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.

33 (KAT) Izák sa náramne zľakol a povedal: „Kto to bol teda, čo mi ulovil zverinu a čo mi ju bol doniesol? A ja som jedol zo všetkého prv, ako si ty prišiel! Aj som ho požehnal a bude požehnaný!“
33 (B21) Izák se zhrozil a v nesmírné hrůze zvolal: "A kdo je potom ten, který ulovil zvěřinu a přinesl mi ji? Ještě než jsi přišel, jsem z toho všeho jedl. Požehnal jsem mu, a tak bude požehnán!"
33 (BKR) Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.

34 (KAT) Keď Ezau počul otcove slová, hrozne zreval a veľmi sa spriečil, a svojmu otcovi povedal: „Otče môj, požehnaj aj mňa!“
34 (B21) Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného křiku a s nesmírnou hořkostí žádal otce: "Požehnej mně! Mně také, otče můj!"
34 (BKR) Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!

35 (KAT) On odvetil: „Podvodne prišiel tvoj brat a odňal ti požehnanie!“
35 (B21) Ten však odpověděl: "Tvůj bratr přišel se lstí a vzal ti požehnání."
35 (BKR) Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.

36 (KAT) Tu on povedal: „Preto mu dali meno Jakub, že ma teraz už druhý raz oklamal? Už mi odňal prvorodenské právo a teraz, hľa, odňal mi aj požehnanie!“
36 (B21) Tu zvolal: "Tak proto dostal jméno Jákob, Podrazák! Vždyť mě už dvakrát podrazil: vzal mi prvorozenství a hle, teď mi vzal i požehnání!" Potom se zeptal: "Copak ti nezbylo žádné požehnání pro mě?"
36 (BKR) Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?

37 (KAT) Izák odpovedal Ezauovi: „Pozri, ja som ho ustanovil za pána nad tebou a všetkých jeho bratov som mu dal za sluhov! Zrnom a muštom som ho zaopatril. Čo ešte môžem urobiť pre teba, syn môj?“
37 (B21) Izák Ezauovi odpověděl: "Hle, učinil jsem ho tvým pánem a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Opatřil jsem ho obilím i vínem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu?!"
37 (BKR) Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?

38 (KAT) Vtedy mu Ezau odvetil: „Otče môj, či máš len jedno požehnanie? Požehnaj aj mňa, otče môj!“ Tu Ezau začal hlasne plakať.
38 (B21) Ezau svému otci řekl: "Copak máš jen jedno požehnání, otče? Požehnej mně! Mně také, otče!" A Ezau se hlasitě rozplakal.
38 (BKR) I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.

39 (KAT) A Izák mu povedal: „Ďaleko od žírnej pôdy bude tvoje bydlisko a ďaleko od nebeskej rosy zhora.
39 (B21) Jeho otec Izák mu odpověděl: "Hle, tvůj příbytek - daleko od úrodné země, od nebeské rosy shůry.
39 (BKR) Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;

40 (KAT) Zo svojho meča budeš žiť, slúžiť však budeš svojmu bratovi, a keď sa budeš snažiť oslobodiť, zhodíš jeho jarmo zo svojej šije.“
40 (B21) Budeš se živit svým mečem a svému bratru budeš sloužit. Jen když se staneš tulákem, tehdy se zbavíš jeho jha."
40 (BKR) A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.

41 (KAT) Ezau sa hneval na Jakuba pre požehnanie, ktoré mu dal jeho otec, preto si hovoril: „Čoskoro príde čas, že sa bude smútiť nad mojím otcom. Potom svojho brata zabijem!“
41 (B21) Kvůli tomu požehnání, jež mu jeho otec udělil, pak Ezau Jákoba začal nenávidět. Tehdy si Ezau v srdci řekl: "Blíží se dny truchlení nad mým otcem. Potom svého bratra Jákoba zabiji!"
41 (BKR) Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.

42 (KAT) Lenže slová staršieho syna oznámili Rebeke. Preto dala zavolať svojho mladšieho syna Jakuba a takto mu vravela: „Hľa, tvoj brat Ezau ti chystá pomstu, chce ťa zabiť.
42 (B21) A když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, nechala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: "Pohleď, tvůj bratr Ezau se těší, že tě zabije!
42 (BKR) I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.

43 (KAT) Preto počuj, syn môj, na môj hlas: Zober sa a utekaj k môjmu bratovi Labanovi do Haranu.
43 (B21) Nyní mě tedy, synu můj, poslechni: vstaň a uteč k mému bratru Lábanovi do Cháranu.
43 (BKR) Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.

44 (KAT) Ostaň u neho nejaký čas, kým sa neutíši hnev tvojho brata
44 (B21) Pobuď nějakou chvíli u něj, než pomine zuřivost tvého bratra,
44 (BKR) A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,

45 (KAT) a kým neprestane jeho zlosť a kým nezabudne, čo si mu urobil! Potom pošlem po teba a dám si ťa priviesť odtiaľ sem. Prečo by som vás mala oboch stratiť v jeden deň?!“
45 (B21) než se od tebe odvrátí jeho hněv a než zapomene, cos mu provedl. Potom pro tebe pošlu a vyzvednu tě odtamtud. Proč bych měla v jeden den ztratit vás oba?"
45 (BKR) A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?

46 (KAT) Potom povedala Rebeka Izákovi: „Omŕza ma život pre Hetejky. Ak si aj Jakub vezme za ženu Hetejku, ako sú tieto z dcér (tunajšej) krajiny, načo mi žiť?!“
46 (B21) Rebeka tenkrát řekla Izákovi: "Kvůli těm Chetejkám se mi zprotivil život. Vezme-li si Jákob za ženu nějakou domorodou Chetejku, jako jsou tyto, proč bych měla žít?"
46 (BKR) I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?