Kniha Genezis

1 (BKR) Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
1 (B21) Když potom Izák zestárl a oči mu zeslábly tak, že neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua a řekl mu: "Synu můj?" "Zde jsem," odpověděl Ezau.

2 (BKR) I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.
2 (B21) Tehdy mu řekl: "Pohleď, jsem starý a nevím, kdy umřu.

3 (BKR) Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.
3 (B21) Vezmi prosím své zbraně, svůj toulec a luk, vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu.

4 (BKR) A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.
4 (B21) Pak mi připrav mou oblíbenou pochoutku a přines mi ji, abych pojedl a s chutí ti požehnal, než umřu."

5 (BKR) (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.
5 (B21) Rebeka ale poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Jakmile Ezau odešel do polí lovit zvěř, aby ji přinesl Izákovi,

6 (BKR) Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:
6 (B21) Rebeka řekla svému synu Jákobovi: "Pohleď, vyslechla jsem tvého otce, jak říká tvému bratru Ezauovi:

7 (BKR) Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.
7 (B21) ‚Přines mi zvěřinu a připrav mi pochoutku, abych pojedl a požehnal ti před Hospodinem, než umřu.'

8 (BKR) Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.
8 (B21) Poslechni mě tedy, synu můj, a udělej, co ti řeknu:

9 (BKR) Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.
9 (B21) Jdi ke stádu, vyber mi z něj dvě pěkná kůzlata a já z nich pro tvého otce připravím jeho oblíbenou pochoutku.

10 (BKR) A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.
10 (B21) Tu přineseš svému otci, aby pojedl, a aby ti proto požehnal, než umře."

11 (BKR) I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.
11 (B21) Jákob ale své matce Rebece řekl: "Pohleď, můj bratr Ezau je chlupatý, kdežto já jsem holý.

12 (BKR) Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.
12 (B21) Co když na mě můj otec sáhne? Pak před ním budu vypadat jako podvodník a přivedu na sebe prokletí, a ne požehnání!"

13 (BKR) Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.
13 (B21) "Tvé prokletí beru na sebe, synu můj," odpověděla mu matka. "Jen mě poslechni a jdi mi přinést ta kůzlata."

14 (BKR) Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.
14 (B21) A tak šel, vzal je a přinesl své matce, která z nich připravila otcovu oblíbenou pochoutku.

15 (BKR) A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.
15 (B21) Potom Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla doma, oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi

16 (BKR) A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.
16 (B21) a ovinula mu ruce i hladkou část krku kůzlečími kožkami.

17 (BKR) I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.
17 (B21) Onu pochoutku i chléb, který připravila, pak dala do rukou svému synu Jákobovi.

18 (BKR) A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?
18 (B21) Přišel ke svému otci a řekl: "Otče!" A ten řekl: "Ano? Který jsi, můj synu?"

19 (BKR) I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.
19 (B21) "Já jsem Ezau, tvůj prvorozený," odpověděl Jákob svému otci. "Udělal jsem, co jsi mi přikázal. Vstaň, prosím, posaď se a jez z mého úlovku, abys mi proto s chutí požehnal."

20 (BKR) Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.
20 (B21) Izák ale svému synovi řekl: "Jak to, že jsi tak rychle našel zvěř, můj synu?" Odpověděl: "Protože ji ke mně přivedl Hospodin, tvůj Bůh."

21 (BKR) I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.
21 (B21) Izák ale Jákobovi řekl: "Pojď blíž, ať na tebe sáhnu, můj synu, zda jsi opravdu můj syn Ezau, nebo ne."

22 (BKR) Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.
22 (B21) Jákob tedy přistoupil ke svému otci Izákovi. Ten na něj sáhl a řekl: "Hlas je Jákobův, ale ruce Ezauovy."

23 (BKR) A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.
23 (B21) Nepoznal ho, protože měl ruce chlupaté jako jeho bratr Ezau, a tak mu požehnal.

24 (BKR) A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.
24 (B21) Potom se zeptal: "Jsi opravdu můj syn Ezau?" "Ano," odpověděl Jákob.

25 (BKR) I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.
25 (B21) Tehdy mu řekl: "Podej mi, ať se najím z úlovku svého syna, abych ti s chutí požehnal." A tak mu podal pokrm a on jedl; přinesl mu také víno a on pil.

26 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.
26 (B21) Potom ho jeho otec Izák vyzval: "Pojď blíž, synu můj, a polib mě."

27 (BKR) I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.
27 (B21) Přistoupil tedy a políbil ho. A když Izák ucítil vůni jeho šatů, takto mu požehnal: "Hle, vůně mého syna - jak vůně pole, jemuž Hospodin žehná!

28 (BKR) Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
28 (B21) Ať Hospodin dá ti nebeskou rosu, úrodnou zem, obilí i víno v hojnosti.

29 (BKR) Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.
29 (B21) Ať lidé slouží ti, ať se ti klaní národy. Pánem svých bratří buď, ať se ti klaní synové matky tvé. Ať jsou zlořečeni, kdo ti zlořečí, a požehnáni, kdo ti žehnají!"

30 (BKR) A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.
30 (B21) A vtom, jakmile Izák Jákobovi požehnal, právě když Jákob vyšel od svého otce Izáka, vrátil se jeho bratr Ezau z lovu.

31 (BKR) A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.
31 (B21) Také on připravil pochoutku a přinesl ji svému otci se slovy: "Vstaň, otče, a jez z úlovku svého syna, abys mi proto s chutí požehnal."

32 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.
32 (B21) Izák, jeho otec, mu však řekl: "Kdo jsi?" "Já jsem tvůj syn," odpověděl. "Tvůj prvorozený, Ezau!"

33 (BKR) Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.
33 (B21) Izák se zhrozil a v nesmírné hrůze zvolal: "A kdo je potom ten, který ulovil zvěřinu a přinesl mi ji? Ještě než jsi přišel, jsem z toho všeho jedl. Požehnal jsem mu, a tak bude požehnán!"

34 (BKR) Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!
34 (B21) Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného křiku a s nesmírnou hořkostí žádal otce: "Požehnej mně! Mně také, otče můj!"

35 (BKR) Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.
35 (B21) Ten však odpověděl: "Tvůj bratr přišel se lstí a vzal ti požehnání."

36 (BKR) Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?
36 (B21) Tu zvolal: "Tak proto dostal jméno Jákob, Podrazák! Vždyť mě už dvakrát podrazil: vzal mi prvorozenství a hle, teď mi vzal i požehnání!" Potom se zeptal: "Copak ti nezbylo žádné požehnání pro mě?"

37 (BKR) Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?
37 (B21) Izák Ezauovi odpověděl: "Hle, učinil jsem ho tvým pánem a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Opatřil jsem ho obilím i vínem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu?!"

38 (BKR) I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.
38 (B21) Ezau svému otci řekl: "Copak máš jen jedno požehnání, otče? Požehnej mně! Mně také, otče!" A Ezau se hlasitě rozplakal.

39 (BKR) Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;
39 (B21) Jeho otec Izák mu odpověděl: "Hle, tvůj příbytek - daleko od úrodné země, od nebeské rosy shůry.

40 (BKR) A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.
40 (B21) Budeš se živit svým mečem a svému bratru budeš sloužit. Jen když se staneš tulákem, tehdy se zbavíš jeho jha."

41 (BKR) Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.
41 (B21) Kvůli tomu požehnání, jež mu jeho otec udělil, pak Ezau Jákoba začal nenávidět. Tehdy si Ezau v srdci řekl: "Blíží se dny truchlení nad mým otcem. Potom svého bratra Jákoba zabiji!"

42 (BKR) I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.
42 (B21) A když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, nechala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: "Pohleď, tvůj bratr Ezau se těší, že tě zabije!

43 (BKR) Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.
43 (B21) Nyní mě tedy, synu můj, poslechni: vstaň a uteč k mému bratru Lábanovi do Cháranu.

44 (BKR) A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,
44 (B21) Pobuď nějakou chvíli u něj, než pomine zuřivost tvého bratra,

45 (BKR) A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?
45 (B21) než se od tebe odvrátí jeho hněv a než zapomene, cos mu provedl. Potom pro tebe pošlu a vyzvednu tě odtamtud. Proč bych měla v jeden den ztratit vás oba?"

46 (BKR) I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?
46 (B21) Rebeka tenkrát řekla Izákovi: "Kvůli těm Chetejkám se mi zprotivil život. Vezme-li si Jákob za ženu nějakou domorodou Chetejku, jako jsou tyto, proč bych měla žít?"