Kniha Genezis

1 (BKR) Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.
1 (B21) Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal.

2 (BKR) Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,
2 (B21) Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: "Vlož ruku do mého klína,

3 (BKR) Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.
3 (B21) abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím,

4 (BKR) Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.
4 (B21) ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka."

5 (BKR) I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?
5 (B21) Služebník mu na to řekl: "Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?"

6 (BKR) Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.
6 (B21) "Chraň se tam mého syna odvést!" odpověděl mu Abraham.

7 (BKR) Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
7 (B21) "Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: ‚Tuto zem dám tvému semeni,' ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku.

8 (BKR) Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
8 (B21) Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky."

9 (BKR) Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.
9 (B21) Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to.

10 (BKR) A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.
10 (B21) Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu.

11 (BKR) A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.
11 (B21) Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu)

12 (BKR) A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.
12 (B21) a řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství.

13 (BKR) Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.
13 (B21) Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu.

14 (BKR) Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.
14 (B21) Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,' a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství."

15 (BKR) I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.
15 (B21) Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora.

16 (BKR) A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.
16 (B21) Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět.

17 (BKR) Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.
17 (B21) Služebník jí přispěchal naproti a řekl: "Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu."

18 (BKR) I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.
18 (B21) "Jen se napij, pane," odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít.

19 (BKR) A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.
19 (B21) Potom mu řekla: "Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí."

20 (BKR) Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.
20 (B21) Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy.

21 (BKR) Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.
21 (B21) Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne.

22 (BKR) I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
22 (B21) Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů,

23 (BKR) A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?
23 (B21) a řekl: "Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?"

24 (BKR) Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
24 (B21) "Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora," odpověděla mu.

25 (BKR) Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.
25 (B21) Potom dodala: "Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování."

26 (BKR) Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.
26 (B21) Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu

27 (BKR) A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.
27 (B21) se slovy: "Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!"

28 (BKR) I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.
28 (B21) Dívka pak odběhla a vyprávěla to rodině své matky.

29 (BKR) A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
29 (B21) Rebeka měla bratra jménem Lában a ten se rozběhl ven k onomu muži u pramene.

30 (BKR) Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.
30 (B21) Uviděl totiž ten nosní kroužek i náramky na rukou své sestry Rebeky a slyšel její slova, když říkala: "Takto se mnou ten muž mluvil." Přišel tedy k onomu muži a hle, ten dosud stál s velbloudy poblíž pramene.

31 (BKR) Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
31 (B21) Lában mu řekl: "Pojď, Hospodinův požehnaný! Proč bys stál venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy."

32 (BKR) Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
32 (B21) Ten muž tedy vešel do domu a odsedlal velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok a přinesl vodu, aby si on i muži, kteří ho doprovázeli, umyli nohy.

33 (BKR) A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
33 (B21) Když mu ale nabídli jídlo, řekl: "Nebudu jíst, dokud nevypovím svou věc." "Mluv," vybídl ho Lában.

34 (BKR) Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.
34 (B21) "Jsem Abrahamův služebník," řekl.

35 (BKR) A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
35 (B21) "Hospodin mému pánu velice požehnal, takže se rozmohl - dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně i velbloudy a osly.

36 (BKR) A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.
36 (B21) Sára, manželka mého pána, pak ve svém stáří porodila mému pánu syna, jemuž dal všechno, co má.

37 (BKR) I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.
37 (B21) Můj pán mě pak zavázal přísahou: ‚Nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, v jejichž zemi bydlím,

38 (BKR) Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.
38 (B21) ale půjdeš do domu mého otce, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna.'

39 (BKR) A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?
39 (B21) Když jsem svému pánu řekl: ‚Co kdyby mě ta žena nechtěla následovat?'

40 (BKR) Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.
40 (B21) odpověděl mi: ‚Hospodin, před jehož tváří chodím, pošle s tebou svého anděla, aby dal tvé cestě zdar, abys mému synovi vybral manželku z mého příbuzenstva, z domu mého otce.

41 (BKR) A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.
41 (B21) Budeš zproštěn mé přísahy, přijdeš-li k mým příbuzným a nedají ti ji; tehdy budeš mé přísahy zproštěn.'

42 (BKR) Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,
42 (B21) Dnes jsem tedy přišel k prameni a řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys teď dal mé cestě zdar.

43 (BKR) Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,
43 (B21) Hle, stojím u vodního pramene. Když řeknu dívce, která vyjde pro vodu: ‚Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu,'

44 (BKR) A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.
44 (B21) a ona mi odpoví: ‚Jen se napij, já zatím načerpám vodu pro tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou Hospodin určil pro syna mého pána.

45 (BKR) Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.
45 (B21) A vtom, ještě než jsem to v duchu dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni, sestoupila k prameni a čerpala vodu. Když jsem jí pak řekl: ‚Dej mi prosím napít,'

46 (BKR) Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.
46 (B21) spustila rychle džbán z ramene a řekla: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy.' A tak jsem pil a ona napájela velbloudy.

47 (BKR) I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.
47 (B21) Zeptal jsem se jí: ‚Čí jsi dcera?' a ona řekla: ‚Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora.' Tehdy jsem jí navlékl na nos kroužek a na ruce náramky,

48 (BKR) A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.
48 (B21) padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu svého pána Abrahama, který mě vedl pravou cestou, abych pro syna svého pána vybral dceru jeho příbuzného.

49 (BKR) Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.
49 (B21) Nyní tedy, chcete-li se k mému pánu zachovat laskavě a věrně, sdělte mi to; a pokud ne, sdělte mi to také, ať se mohu rozhodnout, kam se vydat dál."

50 (BKR) Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
50 (B21) Lában a Betuel mu odpověděli: "Tato věc vyšla od Hospodina; nemáme k tomu co dodat.

51 (BKR) Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.
51 (B21) Hle, zde máš Rebeku, vezmi si ji a jdi. Ať se stane manželkou syna tvého pána, jak řekl Hospodin."

52 (BKR) I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
52 (B21) Když Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi.

53 (BKR) A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
53 (B21) Potom ten služebník vytáhl stříbrné a zlaté šperky a šaty a dal je Rebece. Také jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary.

54 (BKR) Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
54 (B21) A tak jedli a pili, on i muži, kteří ho doprovázeli, a zůstali tam celou noc. Když pak ráno vstali, řekl: "Propusťte mě k mému pánu."

55 (BKR) I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.
55 (B21) Její bratr a matka však odpověděli: "Ať s námi dívka zůstane ještě pár dní, třeba deset; potom může jít."

56 (BKR) On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.
56 (B21) On jim ale řekl: "Nezdržujte mě tu. Hospodin přece dal mé cestě zdar. Propusťte mě, ať mohu jít za svým pánem."

57 (BKR) I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.
57 (B21) Řekli mu tedy: "Zavoláme ji a zeptáme se, co na to ona."

58 (BKR) Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.
58 (B21) Zavolali tedy Rebeku. "Odejdeš s tím mužem?" zeptali se jí. "Odejdu," řekla.

59 (BKR) A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
59 (B21) A tak svou sestru Rebeku i její chůvu propustili s Abrahamovým služebníkem a s jeho muži

60 (BKR) Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
60 (B21) a takto Rebece požehnali: "Sestro naše, staň se matkou nesčíslných tisíců! Také tvé símě ať vládne branami svých nepřátel."

61 (BKR) Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
61 (B21) Rebeka a její děvečky pak vstaly, vsedly na velbloudy a následovaly onoho muže. Služebník vzal Rebeku a odjel.

62 (BKR) Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
62 (B21) Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mne vidí (bydlel totiž v negevském kraji).

63 (BKR) A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
63 (B21) K večeru Izák vyšel na pole, aby přemýšlel. Pozvedl oči a hle, uviděl přicházet velbloudy.

64 (BKR) Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
64 (B21) Rebeka také pozvedla oči, a když uviděla Izáka, sesedla z velblouda.

65 (BKR) (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.
65 (B21) Zeptala se totiž služebníka: "Kdo je ten muž, který nám jde po poli naproti?" "To je můj pán," odpověděl jí služebník. Vzala si tedy závoj a zahalila se.

66 (BKR) Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.
66 (B21) Služebník pak Izákovi popsal všechno, co vyřídil,

67 (BKR) I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.
67 (B21) a Izák ji přivedl do stanu své matky Sáry. Vzal si Rebeku a ta se stala jeho ženou a on ji miloval. Tak Izák našel útěchu po smrti své matky.