výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 22, 1-24

1 (BKR) Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
1 (VUL) Quae postquam gesta sunt, tentavit Deus Abraham et di xit ad eum: “Abraham”. Ille respondit: “Adsum”.
1 (KAT) Po týchto udalostiach Boh skúšal Abraháma a povedal mu: „Abrahám!“ On odpovedal: „Tu som.“
1 (UKJV) And it came to pass after these things, that God did tempt Abraham, and said unto him, Abraham: and he said, Behold, here I am.

2 (BKR) I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
2 (VUL) Ait: “Tolle filium tuum unigenitum, quem diligis, Isaac et vade in terram Moria; atque offer eum ibi in holocaustum super unum montium, quem monstravero tibi”.
2 (KAT) A on hovoril: „Vezmi svojho syna, svojho jediného syna Izáka, ktorého miluješ, a choď do krajiny »Morja«! Tam ho obetuj ako zápalnú obetu na jednom z vrchov, ktorý ti ukážem.“
2 (UKJV) "And he said, Take now your son, your only son Isaac, whom you love, and get you into the land of Moriah; and offer him there for a burnt offering upon one of the mountains which I will tell you of. "

3 (BKR) Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
3 (VUL) Igitur Abraham de nocte consurgens stravit asinum suum ducens secum duos iuvenes suos et Isaac filium suum. Cumque concidisset ligna in holocaustum, surrexit et abiit ad locum, quem praeceperat ei Deus.
3 (KAT) Abrahám vstal včasráno, osedlal osla, zobral so sebou dvoch svojich sluhov a svojho syna Izáka a narúbal dreva na zápalnú obetu. Potom sa vybral na miesto, ktoré mu označil Boh.
3 (UKJV) And Abraham rose up early in the morning, and saddled his ass, and took two of his young men with him, and Isaac his son, and clave the wood for the burnt offering, and rose up, and went unto the place of which God had told him.

4 (BKR) Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
4 (VUL) Die autem tertio, elevatis oculis, vidit locum procul
4 (KAT) Na tretí deň, keď Abrahám zdvihol oči, zďaleka uvidel to miesto.
4 (UKJV) Then on the third day Abraham lifted up his eyes, and saw the place far off.

5 (BKR) A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
5 (VUL) dixitque ad pueros suos: “Exspectate hic cum asino. Ego et puer illuc usque properantes, postquam adoraverimus, revertemur ad vos”.
5 (KAT) Tu Abrahám povedal svojim sluhom: „Vy ostaňte tu s oslom; ja a chlapec pôjdeme až tamto. Pomodlíme sa a vrátime sa k vám.“
5 (UKJV) "And Abraham said unto his young men, Abide all of you here with the ass; and I and the lad will go yonder and worship, and come again to you. "

6 (BKR) Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
6 (VUL) Tulit quoque ligna holocausti et imposuit super Isaac filium suum; ipse vero portabat in manibus ignem et cultrum. Cumque duo pergerent simul,
6 (KAT) Potom vzal Abrahám drevo na zápalnú obetu a naložil ho na svojho syna Izáka; sám vzal oheň a nôž a takto šli obaja spolu.
6 (UKJV) "And Abraham took the wood of the burnt offering, and laid it upon Isaac his son; and he took the fire in his hand, and a knife; and they went both of them together. "

7 (BKR) Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
7 (VUL) dixit Isaac Abrahae patri suo: “Pater mi”. Ille respondit: “Quid vis, fili?”. “Ecce, inquit, ignis et ligna; ubi est victima holocausti?”.
7 (KAT) Tu povedal Izák svojmu otcovi Abrahámovi: „Otče!“ On mu odvetil: „Hľa, tu som, syn môj!“ A on mu povedal: „Drevo a oheň na zápalnú obetu je tu, kde však je baránok na zápalnú obetu?“
7 (UKJV) And Isaac spoke unto Abraham his father, and said, My father: and he said, Here am I, my son. And he said, Behold the fire and the wood: but where is the lamb for a burnt offering?

8 (BKR) Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. A šli předce oba spolu.
8 (VUL) Dixit Abraham: “Deus providebit sibi victimam holocausti, fili mi”. Pergebant ambo pariter;
8 (KAT) Abrahám mu odvetil: „Boh si už obstará baránka na zápalnú obetu, syn môj.“ A išli obaja spolu ďalej.
8 (UKJV) And Abraham said, My son, God will provide himself a lamb for a burnt offering: so they went both of them together.

9 (BKR) A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
9 (VUL) et venerunt ad locum, quem ostenderat ei Deus, in quo aedificavit Abraham altare et desuper ligna composuit. Cumque colligasset Isaac filium suum, posuit eum in altari super struem lignorum
9 (KAT) Keď došli na miesto, ktoré mu označil Boh, Abrahám tam postavil oltár, naukladal drevo, poviazal svojho syna Izáka a položil ho na oltár na drevo.
9 (UKJV) "And they came to the place which God had told him of; and Abraham built an altar there, and laid the wood in order, and bound Isaac his son, and laid him on the altar upon the wood. "

10 (BKR) I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
10 (VUL) extenditque Abraham manum et arripuit cultrum, ut immolaret filium suum.
10 (KAT) Potom Abrahám siahol rukou a vzal nôž, aby zabil svojho syna.
10 (UKJV) And Abraham stretched forth his hand, and took the knife to slay his son.

11 (BKR) Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
11 (VUL) Et ecce angelus Domini de caelo clamavit: “Abraham, Abraham”. Qui respondit: “Adsum”.
11 (KAT) Vtedy naň zavolal Pánov anjel z neba: „Abrahám, Abrahám!“ On odpovedal: „Tu som.“
11 (UKJV) And the angel of the LORD called unto him out of heaven, and said, Abraham, Abraham: and he said, Here am I.

12 (BKR) I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
12 (VUL) Dixitque: “Non extendas manum tuam super puerum neque facias illi quidquam. Nunc cognovi quod times Deum et non pepercisti filio tuo unigenito propter me”.
12 (KAT) On mu povedal: „Nevystieraj ruku na chlapca a neubližuj mu! Teraz som totiž poznal, že sa bojíš Boha a neušetril si svojho jediného syna kvôli mne.“
12 (UKJV) And he said, Lay not your hand upon the lad, neither do you any thing unto him: for now I know that you fear God, seeing you have not withheld your son, your only son from me.

13 (BKR) A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
13 (VUL) Levavit Abraham oculos suos viditque arietem unum inter vepres haerentem cornibus; quem assumens obtulit holocaustum pro filio.
13 (KAT) Tu zdvihol Abrahám oči a uzrel barana, ktorý bol rohami zachytený v kroví. Abrahám podišiel, barana vzal a obetoval ho ako zápalnú obetu namiesto svojho syna.
13 (UKJV) And Abraham lifted up his eyes, and looked, and behold behind him a ram caught in a thicket by his horns: and Abraham went and took the ram, and offered him up for a burnt offering in the position of his son.

14 (BKR) A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
14 (VUL) Appellavitque nomen loci illius: “Dominus videt”. Unde usque hodie dicitur: “In monte Dominus videtur”.
14 (KAT) A Abrahám nazval toto miesto „Pán vidí“, a tak sa ešte aj dnes hovorí: „Na vŕšku Pán uvidí“.
14 (UKJV) And Abraham called the name of that place Jehovahjireh: as it is said to this day, In the mount of the LORD it shall be seen.

15 (BKR) Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
15 (VUL) Vocavit autem angelus Domini Abraham secundo de caelo et dixit:
15 (KAT) Pánov anjel však aj druhý raz volal na Abraháma z neba:
15 (UKJV) And the angel of the LORD called unto Abraham out of heaven the second time,

16 (BKR) A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
16 (VUL) “Per memetipsum iuravi, dicit Dominus: quia fecisti hanc rem et non pepercisti filio tuo unigenito,
16 (KAT) „Na seba samého prisahám - to je Pánov výrok: Pretože si toto urobil a svojho syna, svojho jediného si neušetril predo mnou,
16 (UKJV) And said, By myself have I sworn, says the LORD, for because you have done this thing, and have not withheld your son, your only son:

17 (BKR) Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
17 (VUL) benedicam tibi et multiplicabo semen tuum sicut stellas caeli et velut arenam, quae est in litore maris. Possidebit semen tuum portas inimicorum suorum,
17 (KAT) zahrniem ťa požehnaním a prenáramne rozmnožím tvoje potomstvo. Bude ho ako hviezd na nebi a ako piesku na morskom brehu. Tvoje potomstvo sa zmocní brán svojich nepriateľov
17 (UKJV) "That in blessing I will bless you, and in multiplying I will multiply your seed as the stars of the heaven, and as the sand which is upon the sea shore; and your seed shall possess the gate of his enemies; "

18 (BKR) Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
18 (VUL) et benedicentur in semine tuo omnes gentes terrae, quia oboedisti voci meae”.
18 (KAT) a v tvojom potomstve budú požehnané všetky národy zeme preto, že si poslúchol môj hlas.“
18 (UKJV) "And in your seed shall all the nations of the earth be blessed; because you have obeyed my voice. "

19 (BKR) Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
19 (VUL) Reversus est Abraham ad pueros suos, et surrexerunt abieruntque Bersabee simul, et habitavit Abraham in Bersabee.
19 (KAT) Potom sa Abrahám vrátil k svojim sluhom a spolu šli do Bersaby. A Abrahám ostal bývať v Bersabe.
19 (UKJV) "So Abraham returned unto his young men, and they rose up and went together to Beersheba; and Abraham dwelt at Beersheba. "

20 (BKR) A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
20 (VUL) His ita gestis, nuntiatum est Abrahae quod Melcha quoque genuisset filios Nachor fratri suo:
20 (KAT) Po týchto udalostiach Abrahámovi oznámili, že aj Melcha porodila jeho bratovi Nachorovi synov:
20 (UKJV) "And it came to pass after these things, that it was told Abraham, saying, Behold, Milcah, she has also born children unto your brother Nahor; "

21 (BKR) Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
21 (VUL) Us primogenitum et Buz fratrem eius et Camuel patrem Aram
21 (KAT) prvorodeného Husa, jeho brata Buza a Kamuela, otca Aramejčanov,
21 (UKJV) Huz his firstborn, and Buz his brother, and Kemuel the father of Aram,

22 (BKR) A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
22 (VUL) et Cased et Azau, Pheldas quoque et Iedlaph
22 (KAT) Kaseda, Azaua, Feldasa, Jedlafa a
22 (UKJV) And Chesed, and Hazo, and Pildash, and Jidlaph, and Bethuel.

23 (BKR) Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
23 (VUL) ac Bathuel, de quo nata est Rebecca. Octo istos genuit Melcha Nachor fratri Abrahae.
23 (KAT) Batuela, ktorému sa narodila Rebeka. Týchto osem porodila Abrahámovmu bratovi Nachorovi Melcha.
23 (UKJV) And Bethuel brings forth Rebekah: these eight Milcah did bear to Nahor, Abraham's brother.

24 (BKR) Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.
24 (VUL) Concubina vero illius, nomine Reuma, peperit Tabee et Gaham et Tahas et Maacha.
24 (KAT) Aj jeho vedľajšia žena, menom Roma, porodila: Tabého, Gahama, Tahasa a Maácha.
24 (UKJV) And his concubine, whose name was Reumah, she bare also Tebah, and Gaham, and Thahash, and Maachah.


Gn 22, 1-24





Verš 16
A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
Lk 1:73 - Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
Heb 6:13 - Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,

Verš 9
A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
Jak 2:21 - Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

Verš 2
I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
Heb 11:17 - Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,

Verš 18
Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
Gn 18:18 - Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Sk 3:25 - Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.
Gal 3:8 - Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

Verš 17
Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
Gn 24:60 - Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.

Gn 22,1 - Boh je neobmedzeným Pánom ľudského života. Preto môže požadovať od človeka aj obetu života. Avšak svätopisec hneď pripomína, že i keď Abrahám dostal príkaz obetovať to, od čoho závisel jeho život, to, čo bolo jeho útechou a v čom sa mali splniť Božie prísľuby, bolo to len kvôli tomu, aby Abraháma vyskúšal. Boh nežiada obetu jediného syna, ale žiada od Abraháma odhodlanie aj na takúto obetu. A tak Abrahám dokázal svoju bezhraničnú lásku k Bohu, čím sa stal naveky príkladom dôvery a poslušnosti oproti Bohu.

Gn 22,2 - Morja-Mórfjáh ,zjavenie sa Pána', ,videnie Pána'. Krajina Morja je okolie Jeruzalema. A miesto, kde mal Abrahám obetovať, považuje sa všeobecne za totožné s tým, kde neskoršie vystavil Šalamún Pánovi chrám (2 Krn 3,1). Zápalná obeta, ináč niekedy zvaná aj celopal, značí, že sa celá obeta spálila.

Gn 22,5 - Sluhovia nemali byť svedkami obety. Abrahám vo svojej poslušnosti a dôvere vie, že Boh zachová svoje prísľuby, ktoré urobil o Izákovi (21,12), nevie však, ako to Boh uskutoční. Presvedčený je však, že Pán môže svojou mocou aj mŕtveho vzkriesiť (Hebr 11,19). Preto hovorí sluhom: … a vrátime sa.

Gn 22,6-10 - Izák je predobrazom Ježiša Krista, nesúceho kríž na Kalváriu, a Abrahám je obrazom Večného Otca, ktorý z lásky bude obetovať svojho jednorodeného Syna. Abrahám vykonal v duchu obetu svojho syna.

Gn 22,14 - "Pán vidí" vo význame Pán sa postará. Pán vidí tieseň a trápenie duše a postará sa, aby ju odstránil a ubiedenému pomohol. U Abraháma sa to stalo tým, že Boh si obstaral náhradnú obetu za Izáka (v. 8). Na pamiatku viery v podobe Abrahámovej dôvery voči Bohu vzniklo potom príslovie: Na vŕšku Pán uvidí, t. j. Pán sa v biede a trápení postará.

Gn 22,20-24 - Rozprava o potomstve Nachorovom pripravuje rozprávanie o ceste Abrahámovho sluhu do severnej Mezopotámie, aby odtiaľ priviedol pre Izáka ženu.