Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Gn 19, 1-38

1 Večer dorazili ti dva andělé do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně, a jakmile je spatřil, vstal a šel jim naproti. Poklonil se tváří k zemi 2 a řekl: "Snažně prosím, páni moji, uchylte se do domu svého služebníka! Umyjete si nohy, přenocujete, a až ráno vstanete, vydáte se znovu na cestu." "To ne," odpověděli. "Přenocujeme na tomto prostranství." 3 Když však na ně velmi naléhal, uchýlili se k němu a vešli do jeho domu. Vystrojil jim tedy hostinu a napekl nekvašené chleby a oni jedli. 4 Ale než ulehli, obklíčili dům obyvatelé města, sodomští muži od mladíků až po starce, všechen lid ze všech stran. 5 "Kde jsou ti muži, co k tobě přišli na noc?" volali na Lota. "Vyveď je k nám, ať si jich užijeme!" 6 Lot k nim tedy vyšel do vchodu, zavřel za sebou dveře 7 a řekl: "Bratři moji, nedělejte prosím nic zlého! 8 Hle, mám dvě dcery, které ještě nepoznaly muže; vyvedu je k vám. Udělejte s nimi, co se vám zlíbí, jen nic nedělejte těm mužům - vešli přece pod ochranu mé střechy." 9 Oni však zvolali: "Uhni stranou! Tenhle přistěhovalec nám tu bude dělat soudce? Naložíme s tebou hůř než s nimi!" Tehdy se na Lota prudce vrhli a chystali se vylomit dveře. 10 Ti dva však vystrčili ruce, vtáhli Lota k sobě do domu a dveře zase zavřeli. 11 A ty muže u vchodu do domu, od nejmenších po největší, ranili slepotou, takže marně hledali vchod. 12 Potom ti dva Lotovi řekli: "Koho tu ještě máš - zetě, syny, dcery? Kohokoli máš ve městě, odveď je odsud, 13 neboť toto místo zničíme. Jejich křik se před Hospodinem tak rozmohl, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili." 14 Lot tedy šel promluvit se svými zeti, kteří si měli brát jeho dcery: "Vstaňte a pojďte odsud pryč, neboť Hospodin toto město zničí!" Jeho zeťové si však mysleli, že žertuje. 15 Když začalo svítat, andělé na Lota naléhali: "Vstaň, vezmi svou ženu a své dvě dcery, které tu jsou, aby tě nesmetl trest tohoto města." 16 Když však otálel, vzali ho ti muži za ruku a také jeho ženu i obě dcery, neboť se nad ním Hospodin smiloval. Odvedli ho ven a teprve za městem ho propustili. 17 Když ho vedli ven, jeden z nich řekl: "Utíkej o život! Neohlížej se a nikde na této rovině se nezastavuj. Uteč do hor, abys nebyl smeten." 18 Lot jim ale řekl: "Prosím ne, Pane můj! 19 Jsi ke svému služebníku nesmírně laskav. Prokázal jsi mi veliké milosrdenství, když jsi mi zachránil život. Já však nebudu moci utéct do hor, a tak mne to neštěstí postihne a zemřu. 20 Pohleď prosím, tamto město je dost blízko, abych tam utekl, a je maličké. Nech mě prosím utéct do něj - vždyť je tak malé - a zůstanu naživu." 21 On odvětil: "Hle, i v této věci jsem tě vyslyšel; město, o němž jsi mluvil, nevydám zkáze. 22 Pospěš si! Uteč tam, neboť nebudu moci nic udělat, dokud tam nepřijdeš." (A proto se to město jmenuje Coar, Maličké.) 23 Když Lot vešel do Coaru, vycházelo nad zemí slunce. 24 A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od Hospodina z nebe. 25 Ona města s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze země, propadla zkáze. 26 Lotova žena se však ohlédla zpět a proměnila se v solný sloup. 27 Druhého dne časně zrána Abraham odešel k místu, kde předtím stál před Hospodinem. 28 Když se podíval k Sodomě a Gomoře a na celou tu rovinu, viděl, jak ze země stoupá kouř jako z pece. 29 Tenkrát, když Bůh ničil města oné roviny, pamatoval na Abrahama a propustil Lota zprostřed zkázy, jež zachvátila města, v nichž Lot bydlel. 30 Lot potom z Coaru odešel a bydlel se svými dvěma dcerami v horách, neboť se bál bydlet v Coaru. Bydlel tedy se svými dvěma dcerami v jeskyni. 31 Prvorozená jednou řekla té mladší: "Náš otec je starý a v celém kraji není nikdo, s kým bychom mohly otěhotnět běžným způsobem. 32 Pojďme, opijme svého otce vínem a spěme s ním, abychom zachovaly símě našeho otce." 33 A tak té noci opily svého otce vínem. Prvorozená šla spát se svým otcem, který nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala. 34 Druhého dne pak prvorozená řekla té mladší: "Hle, včera v noci jsem spala se svým otcem. Opijme ho vínem také dnešní noc. Potom jdi a spi s ním, abychom zachovaly símě svého otce." 35 I té noci tedy opily svého otce vínem. Ta mladší s ním šla spát, on však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala. 36 Tak obě Lotovy dcery otěhotněly ze svého otce. 37 Prvorozená pak porodila syna a dala mu jméno Moáb, Z otce vzešlý. Ten je otcem Moábských až do dnešního dne. 38 I ta mladší porodila syna a dala mu jméno Ben-amí, Syn mého příbuzného. Ten je otcem Amonců až do dnešního dne.

Verš 24

A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od Hospodina z nebe.

Dt 29:23 - Všechny národy se budou ptát: "Proč to Hospodin té zemi provedl? Proč takový výbuch hněvu?"

Iz 13:19 - Babylon, to věhlasné království, ta chlouba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bohem rozvrácená města - jako Sodoma a Gomora!

Jer 20:16 - Ať ten muž skončí tak jako města, jež Hospodin bez lítosti vyvrátil.Ať zrána slyší naříkavý pláč a v poledne bojový pokřik!

Jer 50:40 - Jako když Bůh rozvrátil Sodomu a Gomoru i s městy v jejich okolí, praví Hospodin, ani zde nebude nikdo žít, neusadí se tu žádný smrtelník.

Nár 4:6 - Trest mého lidu je ještě větší, než co zasloužila Sodoma - ta byla vyvrácena v jedinou chvíli, aniž se ruka pohnula!

Ez 16:50 - Naopak, chovaly se povýšeně a jednaly přede mnou ohavně, a proto jsem je odstranil, jak jsi sama viděla.

Oz 11:8 - Copak se tě, Efraime, mohu vzdát? Mohu tě, Izraeli, vydat napospas? Copak s tebou jak s Admou naložím? Zachovám se k tobě jako k Cebojim? Srdce se ve mně obrací, v nitru jsem pohnut lítostí.

Am 4:11 - Já Bůh jsem mezi vámi působil zkázu, jako když jsem rozvrátil Sodomu a Gomoru; byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů. A přesto jste se ke mně nevrátili, praví Hospodin.

Sof 2:9 - Proto, jakože jsem živ, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, Moáb dopadne jako Sodoma, Amonovi synové jako Gomora: hájemství kopřiv a solných jam, věčná pustina! Pozůstatek mého lidu je vyrabuje, zbytek mého národa se zmocní jejich země."

Lk 17:29 - ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil.

2Pt 2:6 - Města Sodomu a Gomoru obrátil v popel, když je pro výstrahu budoucím bezbožníkům odsoudil ke zkáze,

Júd 1:7 - Právě tak to bylo se Sodomou a Gomorou a s okolními městy, která se podobně jako tito oddala smilstvu a propadla zvrhlosti. Nyní slouží jako varování před trestem věčného ohně.

Verš 9

Oni však zvolali: "Uhni stranou! Tenhle přistěhovalec nám tu bude dělat soudce? Naložíme s tebou hůř než s nimi!" Tehdy se na Lota prudce vrhli a chystali se vylomit dveře.

Ex 2:14 - Ten opáčil: "Kdo tě udělal naším vůdcem a soudcem? Chceš mě snad zabít, jako jsi zabil toho Egypťana?" Mojžíš tedy dostal strach, neboť si pomyslel: "Určitě se o tom už ví!"

Sk 7:27 - Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem?

2Pt 2:7 - ale spravedlivého Lota, ztrápeného nestydatým chováním těch zvrhlíků, vysvobodil.

Verš 2

a řekl: "Snažně prosím, páni moji, uchylte se do domu svého služebníka! Umyjete si nohy, přenocujete, a až ráno vstanete, vydáte se znovu na cestu." "To ne," odpověděli. "Přenocujeme na tomto prostranství."

Gn 18:4 - Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpočinete si pod stromem.

Verš 3

Když však na ně velmi naléhal, uchýlili se k němu a vešli do jeho domu. Vystrojil jim tedy hostinu a napekl nekvašené chleby a oni jedli.

Heb 13:2 - Nezapomínejte na pohostinnost - díky ní někteří nevědomky hostili anděly!

Verš 26

Lotova žena se však ohlédla zpět a proměnila se v solný sloup.

Lk 17:32 - Pamatujte na Lotovu ženu!

Gn 19,5 - Hriechy proti prírode mali Izraeliti vo veľkej ošklivosti a trestali ich smrťou Lv 20,13, ale boli veľmi rozšírené v ich okolí. Tento hriech má aj meno odtiaľto: sodomia (homosexualita).

Gn 19,8 - Práva hostí boli v starom Oriente také sväté, že Lot volí v tiesni vydať radšej vlastné dcéry ako hostí.

Gn 19,24-26 - Zničenie Sodomy a okolitých mestečiek stalo sa na zásah Boží. Lež Boh používa sily prírodné. Treba myslieť na časté zemetrasenie v Palestíne. Aj dnes sa tu nachodí asfalt, nafta a ložiská síry. Boh používa tieto živly a ničí hriešne mestá. Mohlo to byť zemetrasenie spojené s erupciou plynu. Mŕtve more, ktoré predtým nesiahalo až tak ďaleko na juh, následkom zemských otrasov a prehĺbenia asfaltových a petrolejových ložísk sa dostáva nižšie k juhu a zalieva kraj, kde stála Sodoma a ostatné zničené mestá. A táto prehĺbenina je dokázateľne geologicky mladšia ako ostatné okolie.

Gn 19,26 - "Premenila sa v soľný stĺp" – a naozaj, v okolí Mŕtveho mora je veľa skál, ktoré majú podobu človeka. Aj Pán Ježiš sa u Lk 17,32 odvoláva na Lotovu ženu.

Gn 19,30-38 - Lot sa nezdržal dlho v Segore, odišiel na vrchy, ktoré mu anjel bol poradil ako isté útočište. Stratil celé svoje imanie, je celkom chudobný a opustený. Jeho dve dcéry si myslia, že pre chudobu nebudú sa môcť ani vydať. Túžia však mať deti, znak to požehnania Božieho najmä vo vtedajšom Oriente. Tým však nemožno ospravedlniť skutok, ktorého sa vo svojej nerozumnosti dopúšťajú. Tak to neskoršie urobí aj Tamar, nevesta Júdova (Gn 38). Lotove dcéry narodili sa v Sodome, žili v Sodome, tak možno predpokladať, že mravné zákony u nich, zdá sa, veľmi neplatili. Myslia si, že ony sa musia postarať o potomstvo otcovo. Táto rozprava je dokladom hrozných následkov dedičného hriechu a ukazuje, čoho je človek schopný, keď nemá na mysli príkazy Božie. Ani Lot nie je bez viny, avšak jeho zodpovednosť umenšuje jeho opilosť. – Ľudové vysvetľovanie odvádza pôvod Moabčanov (mé 'áb ,od otca') a Amončanov (hebr. ben-'ammi ,syn môjho príbuzného'). Moabčania sa potom osadili na tých miestach, kde sa zdržiaval Lot po zničení Sodomy, na východnom (podľa niektorých západnom) brehu Mŕtveho mora; Amončania bývali severnejšie od Moabitov v Zajordánsku.