Kniha Genezis

1 (BKR) Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
1 (VUL) Apparuit autem ei Dominus iuxta Quercus Mambre se denti in ostio tabernaculi sui in ipso fervore diei.
1 (KAT) A znova sa mu zjavil Pán pri terebintoch Mamreho, keď za najväčšej horúčavy dňa sedel pri vchode do stanu.
1 (UKJV) "And the LORD appeared unto him in the plains of Mamre: and he sat in the tent door in the heat of the day; "

2 (BKR) A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
2 (VUL) Cumque elevasset oculos, apparuerunt ei tres viri stantes prope eum. Quos cum vidisset, cucurrit in occursum eorum de ostio tabernaculi et adoravit in terram
2 (KAT) Keď zdvihol oči, videl neďaleko seba stáť troch mužov. Len čo ich zbadal, utekal im od vchodu svojho stanu v ústrety, poklonil sa až k zemi
2 (UKJV) And he lift up his eyes and looked, and, lo, three men stood by him: and when he saw them, he ran to meet them from the tent door, and bowed himself toward the ground,

3 (BKR) A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
3 (VUL) et dixit: “Domine mi, si inveni gratiam in oculis tuis, ne transeas servum tuum;
3 (KAT) a povedal: „Pane, ak nachádzam milosť v tvojich očiach, neobíď svojho služobníka;
3 (UKJV) And said, My LORD, if now I have found favour in your sight, pass not away, I pray you, from your servant:

4 (BKR) Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
4 (VUL) afferatur pauxillum aquae, et lavate pedes vestros et requiescite sub arbore.
4 (KAT) donesie sa trochu vody, umyte si nohy a odpočiňte si pod stromom!
4 (UKJV) Let a little water, I pray you, be fetched, and wash your feet, and rest yourselves under the tree:

5 (BKR) Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
5 (VUL) Ponamque buccellam panis, et confortate cor vestrum, postea transibitis; idcirco enim declinastis ad servum vestrum”. Qui dixerunt: “Fac ut locutus es”.
5 (KAT) Prinesiem kúsok chleba a posilníte sa. Potom pôjdete ďalej. Veď prečože by ste mali prejsť popri svojom služobníkovi?!“ Oni odpovedali: „Urob, ako vravíš!“
5 (UKJV) "And I will fetch a morsel of bread, and comfort all of you your hearts; after that all of you shall pass on: for therefore are all of you come to your servant. And they said, So do, as you have said. "

6 (BKR) Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
6 (VUL) Festinavit Abraham in tabernaculum ad Saram dixitque: “Accelera, tria sata similae commisce et fac subcinericios panes”.
6 (KAT) Abrahám sa poponáhľal do Sárinho (oddelenia) stanu a povedal: „Zober rýchlo tri miery jemnej múky, zamies a napeč podplamenníkov!“
6 (UKJV) And Abraham hastened into the tent unto Sarah, and said, Make ready quickly three measures of fine meal, knead it, and make cakes upon the hearth.

7 (BKR) Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
7 (VUL) Ipse vero ad armentum cucurrit et tulit inde vitulum tenerrimum et optimum deditque puero; qui festinavit et coxit illum.
7 (KAT) Potom Abrahám bežal k stádu, vybral pekné mladé teľa, dal ho sluhovi a on sa poponáhľal pripraviť ho.
7 (UKJV) "And Abraham ran unto the herd, and fetched a calf tender and good, and gave it unto a young man; and he hasted to dress it. "

8 (BKR) Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
8 (VUL) Tulit quoque butyrum et lac et vitulum, quem coxerat, et posuit coram eis. Ipse vero stabat iuxta eos sub arbore; et comederunt.
8 (KAT) Potom priniesol maslo, sladké mlieko i teľa, ktoré dal pripraviť, a predložil im to. Sám však ostal stáť opodiaľ pod stromom, kým oni jedli.
8 (UKJV) "And he took butter, and milk, and the calf which he had dressed, and set it before them; and he stood by them under the tree, and they did eat. "

9 (BKR) Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
9 (VUL) Dixeruntque ad eum: “Ubi est Sara uxor tua?”. Ille respondit: “Ecce in tabernaculo est”.
9 (KAT) Tu sa ho opýtali: „Kde je tvoja žena Sára?“ On odpovedal: „Tu v stane.“
9 (UKJV) And they said unto him, Where is Sarah your wife? And he said, Behold, in the tent.

10 (BKR) A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
10 (VUL) Cui dixit: “Revertens veniam ad te tempore isto, et habebit filium Sara uxor tua”. Quo audito, Sara risit ad ostium tabernaculi, quod erat post eum.
10 (KAT) Vtedy mu on povedal: „O rok v tomto čase sa vrátim a tvoja žena Sára bude mať už syna.“ Sára načúvala pri vchode do stanu, ktorý bol za jej chrbtom.
10 (UKJV) "And he said, I will certainly return unto you according to the time of life; and, lo, Sarah your wife shall have a son. And Sarah heard it in the tent door, which was behind him. "

11 (BKR) Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
11 (VUL) Erant autem ambo senes provectaeque aetatis, et desierant Sarae fieri muliebria.
11 (KAT) Abrahám a Sára boli starí, pokročilí vekom; Sáre sa už nestávalo, čo sa stáva ženám.
11 (UKJV) "Now Abraham and Sarah were old and well stricken in age; and it ceased to be with Sarah after the manner of women. "

12 (BKR) I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
12 (VUL) Quae risit occulte dicens: “Postquam consenui, et dominus meus vetulus est, voluptas mihi erit?”.
12 (KAT) Preto sa Sára sama v sebe zasmiala, mysliac si: „Teraz, keď som stará, budem mať rozkoš? A môj pán je tiež už starec!“
12 (UKJV) Therefore Sarah laughed within herself, saying, After I am waxed old shall I have pleasure, my lord being old also?

13 (BKR) Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
13 (VUL) Dixit autem Dominus ad Abraham: “Quare risit Sara dicens: "Num vere paritura sum anus?"”.
13 (KAT) Tu Pán povedal Abrahámovi: „Prečo sa Sára smeje a myslí si pri tom: »Mohla by som naozaj ešte porodiť, takáto starena?«
13 (UKJV) And the LORD said unto Abraham, Wherefore did Sarah laugh, saying, Shall I certainly bear a child, which am old?

14 (BKR) Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
14 (VUL) Numquid Domino est quidquam difficile? Revertar ad te hoc eodem tempore, et habebit Sara filium ”.
14 (KAT) Je azda Pánovi nejaká vec nemožná? O rok v tomto čase sa vrátim k tebe a Sára bude mať syna!“
14 (UKJV) Is any thing too hard for the LORD? At the time appointed I will return unto you, according to the time of life, and Sarah shall have a son.

15 (BKR) Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
15 (VUL) Negavit Sara dicens: “Non risi”, timore perterrita. Ille autem dixit: “Non; sed risisti”.
15 (KAT) Sára zapierala: „Ja som sa nesmiala!“ Bála sa totiž. On však povedal: „Nie. Smiala si sa.“
15 (UKJV) "Then Sarah denied, saying, I laughed not; for she was afraid. And he said, Nay; but you did laugh. "

16 (BKR) Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
16 (VUL) Cum ergo surrexissent inde viri, direxerunt oculos contra Sodomam; et Abraham simul gradiebatur deducens eos.
16 (KAT) Mužovia sa potom odtiaľ pobrali a zamierili k Sodome. Abrahám išiel s nimi, aby ich odprevadil.
16 (UKJV) And the men rose up from thence, and looked toward Sodom: and Abraham went with them to bring them on the way.

17 (BKR) A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
17 (VUL) Dixitque Dominus: “Num celare potero Abraham, quae gesturus sum,
17 (KAT) A Pán prehovoril: „Mám pred Abrahámom tajiť, čo chcem urobiť?!
17 (UKJV) "And the LORD said, Shall I hide from Abraham that thing which I do; "

18 (BKR) Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
18 (VUL) cum futurus sit in gentem magnam ac robustissimam, et benedicendae sint in illo omnes nationes terrae?
18 (KAT) Veď z Abraháma sa má stať veľký a mocný národ a v ňom majú byť požehnané všetky národy zeme.
18 (UKJV) Seeing that Abraham shall surely become a great and mighty nation, and all the nations of the earth shall be blessed in him?

19 (BKR) Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
19 (VUL) Nam elegi eum, ut praecipiat filiis suis et domui suae post se, ut custodiant viam Domini et faciant iustitiam et iudicium, ut adducat Dominus super Abraham omnia, quae locutus est ad eum”.
19 (KAT) Nuž oznámim mu to, lebo on prikáže svojim synom a svojmu domu po sebe zachovávať Pánovu cestu, konať podľa spravodlivosti a práva, aby tak Pán splnil Abrahámovi všetko, čo mu prisľúbil.“
19 (UKJV) "For I know him, that he will command his children and his household after him, and they shall keep the way of the LORD, to do justice and judgment; that the LORD may bring upon Abraham that which he has spoken of him. "

20 (BKR) I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
20 (VUL) Dixit itaque Dominus: “Clamor contra Sodomam et Gomorram multiplicatus est, et peccatum eorum aggravatum est nimis.
20 (KAT) Preto Pán povedal: „Žaloba na Sodomu a Gomoru je veľká a ich hriech je veľmi ťažký.
20 (UKJV) "And the LORD said, Because the cry of Sodom and Gomorrah is great, and because their sin is very grievous; "

21 (BKR) Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
21 (VUL) Descendam et videbo utrum clamorem, qui venit ad me, opere compleverint an non; sciam”.
21 (KAT) Zostúpim, aby som sa presvedčil, či naozaj tak robia, aká je obžaloba, čo došla ku mne, a či nie. Chcem to vedieť.“
21 (UKJV) "I will go down now, and see whether they have done altogether according to the cry of it, which has come unto me; and if not, I will know. "

22 (BKR) A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
22 (VUL) Converteruntque se inde viri et abierunt Sodomam; Abraham vero adhuc stabat coram Domino.
22 (KAT) Mužovia sa potom odtiaľ obrátili a išli do Sodomy, kým Abrahám ostal ešte stáť pred Pánom.
22 (UKJV) And the men turned their faces from thence, and went toward Sodom: but Abraham stood yet before the LORD.

23 (BKR) V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
23 (VUL) Et appropinquans ait: “Numquid vere perdes iustum cum impio?
23 (KAT) Tu Abrahám pristúpil bližšie a povedal: „Zahubíš azda spravodlivého spolu s bezbožným?
23 (UKJV) And Abraham drew near, and said, Will you also destroy the righteous with the wicked?

24 (BKR) Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
24 (VUL) Si forte fuerint quinquaginta iusti in civitate, vere perdes et non parces loco illi propter quinquaginta iustos, si fuerint in eo?
24 (KAT) Možno, že je v meste päťdesiat spravodlivých. Vari ich zahubíš, alebo radšej odpustíš mestu kvôli päťdesiatim spravodlivým, čo sú v ňom?
24 (UKJV) Possibly there be fifty righteous within the city: will you also destroy and not spare the place for the fifty righteous that are therein?

25 (BKR) Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
25 (VUL) Absit a te, ut rem hanc facias et occidas iustum cum impio, fiatque iustus sicut impius; absit a te. Nonne iudex universae terrae faciet iudicium?”.
25 (KAT) Nech je ďaleko od teba, že by si takto robil, usmrcoval spravodlivého s bezbožným! Takto by sa rovnako vodilo spravodlivému i bezbožnému. To nech je ďaleko od teba! Ty, ktorý súdiš celú zem, nebudeš takto súdiť!“
25 (UKJV) That be far from you to do after this manner, to slay the righteous with the wicked: and that the righteous should be as the wicked, that be far from you: Shall not the Judge of all the earth do right?

26 (BKR) I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
26 (VUL) Dixitque Dominus: “Si invenero Sodomae quinquaginta iustos in medio civitatis, dimittam omni loco propter eos”.
26 (KAT) Pán mu povedal: „Ak v meste Sodome nájdem päťdesiat spravodlivých, kvôli nim odpustím celému mestu.“
26 (UKJV) And the LORD said, If I find in Sodom fifty righteous within the city, then I will spare all the place for their sakes.

27 (BKR) A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
27 (VUL) Respondensque Abraham ait: “Ecce coepi loqui ad Dominum meum, cum sim pulvis et cinis.
27 (KAT) Abrahám však začal znova a povedal: „Hľa, opovážil som sa rozprávať s Pánom, hoci som len prach a popol.
27 (UKJV) And Abraham answered and said, Behold now, I have taken upon me to speak unto the LORD, which am but dust and ashes:

28 (BKR) Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
28 (VUL) Quid, si forte minus quinquaginta iustis quinque fuerint? Delebis propter quinque universam urbem?”. Et ait: “Non delebo, si invenero ibi quadraginta quinque”.
28 (KAT) Možno, že do päťdesiat budú chýbať piati spravodliví. Zničil by si kvôli piatim celé mesto?“ On odpovedal: „Nezničím, ak ich tam nájdem štyridsaťpäť.“
28 (UKJV) Possibly there shall lack five of the fifty righteous: will you destroy all the city for lack of five? And he said, If I find there forty and five, I will not destroy it.

29 (BKR) Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
29 (VUL) Rursumque locutus est ad eum: “Si forte inventi fuerint ibi quadraginta?”. Ait: “Non percutiam propter quadraginta”.
29 (KAT) A on mu ďalej hovoril: „A čo, keď sa ich tam nájde len štyridsať?“ On odpovedal: „Neurobím to kvôli štyridsiatim.“
29 (UKJV) And he spoke unto him yet again, and said, Possibly there shall be forty found there. And he said, I will not do it for forty's sake.

30 (BKR) I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
30 (VUL) “Ne, quaeso, inquit, indignetur Dominus meus, si loquar. Si forte ibi inventi fuerint triginta?”. Respondit: “Non faciam, si invenero ibi triginta”.
30 (KAT) Potom povedal: „Ach, nehnevaj sa, Pane, keď ešte hovorím. A ak sa ich tam nájde len tridsať?“ Odpovedal: „Neurobím to, ak ich tam nájdem tridsať.“
30 (UKJV) And he said unto him, Oh let not the LORD be angry, and I will speak: Possibly there shall thirty be found there. And he said, I will not do it, if I find thirty there.

31 (BKR) A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
31 (VUL) “Ecce, ait, coepi loqui ad Dominum meum. Si forte inventi fuerint ibi viginti? ”. Dixit: “Non interficiam propter viginti”.
31 (KAT) A zasa povedal: „Hľa, začal som hovoriť svojmu Pánovi: Čo bude, ak sa ich tam nájde len dvadsať?“ A on odvetil: „Nezahubím (ich) kvôli dvadsiatim.“
31 (UKJV) And he said, Behold now, I have taken upon me to speak unto the LORD: Possibly there shall be twenty found there. And he said, I will not destroy it for twenty's sake.

32 (BKR) Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
32 (VUL) “Obsecro, inquit, ne irascatur Dominus meus, si loquar adhuc semel. Si forte inventi fuerint ibi decem?”. Dixit: “Non delebo propter decem”.
32 (KAT) A ešte povedal: „Ach, nehnevaj sa, Pane, že ešte raz vravím. Ak sa ich tam nájde len desať?“ On odpovedal: „Nezahubím kvôli desiatim.“ Keď Pán dokončil rozhovor s Abrahámom, odišiel a Abrahám sa vrátil na svoje miesto.
32 (UKJV) And he said, Oh let not the LORD be angry, and I will speak yet but this once: Possibly ten shall be found there. And he said, I will not destroy it for ten's sake.

33 (BKR) I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
33 (VUL) Abiit Dominus, postquam cessavit loqui ad Abraham; et ille reversus est in locum suum.
33 ----
33 (UKJV) And the LORD went his way, as soon as he had left communing with Abraham: and Abraham returned unto his place.