Kniha Genezis

1 (BKR) Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
1 (B21) Hospodin se pak Abrahamovi ukázal u háje Mamre, když seděl v poledním horku u vchodu do stanu.

2 (BKR) A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
2 (B21) Abraham pozvedl oči a hle, stáli před ním tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze stanového vchodu naproti. Poklonil se až k zemi

3 (BKR) A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
3 (B21) a řekl: "Pane můj, prokaž mi prosím laskavost a zastav se u svého služebníka!

4 (BKR) Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
4 (B21) Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpočinete si pod stromem.

5 (BKR) Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
5 (B21) Přinesu kousek chleba a posilníte se, než půjdete dál. Přišli jste přece ke svému služebníkovi." "Udělej, jak jsi řekl," odpověděli.

6 (BKR) Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
6 (B21) Abraham odspěchal do stanu za Sárou a řekl: "Rychle vezmi tři míry jemné mouky, zadělej těsto a upeč chleba!"

7 (BKR) Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
7 (B21) Odběhl ke stádu, vzal pěkné útlé tele a dal je služebníkovi, který je odspěchal připravit.

8 (BKR) Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
8 (B21) Potom vzal máslo, mléko a dobytče, které připravil, a položil to před ně. Sám pak stál u nich pod stromem, zatímco jedli.

9 (BKR) Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
9 (B21) "Kde je tvá manželka Sára?" zeptali se ho. "Zde ve stanu," odpověděl.

10 (BKR) A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
10 (B21) Na to host řekl: "Za rok touto dobou se k tobě jistě vrátím a hle, tvá manželka Sára bude mít syna!"Sára však poslouchala vzadu u vchodu do stanu.

11 (BKR) Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
11 (B21) (Abraham i Sára už byli velmi staří a Sára už nebyla v plodném věku.)

12 (BKR) I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
12 (B21) Sára se v duchu zasmála: "Teď, když jsem sešlá stářím, mám zakusit rozkoš? Navíc, můj pán je stařec!"

13 (BKR) Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
13 (B21) Hospodin se Abrahama zeptal: "Proč se Sára smála a říkala: ‚Copak ještě opravdu mohu rodit, když jsem tak stará?'

14 (BKR) Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
14 (B21) Je snad pro Hospodina něco nemožné? V daný čas, za rok touto dobou, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna."

15 (BKR) Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
15 (B21) Sára to ze strachu zapírala: "Nesmála jsem se." On ale řekl: "Ba ne, smála ses!"

16 (BKR) Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
16 (B21) Potom ti muži vstali a zamířili odtud k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.

17 (BKR) A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
17 (B21) Tehdy si Hospodin řekl: "Zatajím snad před Abrahamem, co se chystám udělat?

18 (BKR) Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
18 (B21) Vždyť z Abrahama jistě bude věhlasný a mocný národ a v něm dojdou požehnání všechny národy země.

19 (BKR) Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
19 (B21) Vyvolil jsem jej, aby přikázal svým synům a své budoucí rodině, ať zachovávají Hospodinovu cestu konáním spravedlnosti a práva, aby Hospodin Abrahamovi splnil, co mu zaslíbil."

20 (BKR) I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
20 (B21) Hospodin řekl: "Křik Sodomy a Gomory je velký a jejich hřích velmi těžký.

21 (BKR) Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
21 (B21) Proto sestoupím a uvidím: pokud jednali tak, jak nasvědčuje křik, jenž se mi donesl, je s nimi konec; a pokud ne, poznám to."

22 (BKR) A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
22 (B21) Ti muži odtud pokračovali k Sodomě, ale Abraham ještě zůstal před Hospodinem.

23 (BKR) V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
23 (B21) Přistoupil blíž a řekl: "Cožpak smeteš s ničemným také spravedlivého?

24 (BKR) Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
24 (B21) Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých. Smeteš je také? Neušetříš to místo kvůli padesáti spravedlivým, kteří tam jsou?

25 (BKR) Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
25 (B21) Takovou věc bys nikdy neudělal - usmrtit s ničemným také spravedlivého! Tak by byl spravedlivý jako ničemný - to bys neudělal! Cožpak Soudce vší země nebude jednat podle práva?"

26 (BKR) I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
26 (B21) Na to Hospodin řekl: "Najdu-li v tom městě, v Sodomě, padesát spravedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo."

27 (BKR) A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
27 (B21) Abraham odpověděl: "Pohleď prosím - odvažuji se mluvit ke svému Pánu, ačkoli jsem prach a popel -

28 (BKR) Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
28 (B21) možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zničíš kvůli těm pěti celé město?" "Nezničím, najdu-li jich tam čtyřicet pět," odpověděl.

29 (BKR) Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
29 (B21) Abraham k němu promluvil znovu: "Co když se jich tam najde jen čtyřicet?" "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti," odpověděl.

30 (BKR) I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
30 (B21) "Ať se můj Pán prosím nehněvá, když promluvím," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen třicet?" "Neudělám to, najdu-li jich tam třicet," odpověděl.

31 (BKR) A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
31 (B21) "Pohleď prosím, dovolím si znovu promluvit ke svému Pánu," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen dvacet?" "Nezničím je kvůli těm dvaceti," odpověděl.

32 (BKR) Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
32 (B21) "Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen deset?" "Nezničím je kvůli těm deseti," odpověděl Hospodin.

33 (BKR) I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
33 (B21) Tak dokončil rozmluvu s Abrahamem a odešel. Také Abraham se vrátil domů.