Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 15, 1-21

1 (BKR) Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
1 (VUL) His itaque transactis, factus est sermo Domini ad Abram per visionem dicens: “Noli timere, Abram! Ego protector tuus sum, et merces tua magna erit nimis”.
1 (KAT) Po týchto udalostiach sa Pán prihovoril vo videní Abramovi takto: „Neboj sa Abram, ja som tvoj štít. Tvoja odmena bude veľmi veľká!“
1 (UKJV) After these things the word of the LORD came unto Abram in a vision, saying, Fear not, Abram: I am your shield, and your exceeding great reward.

2 (BKR) Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
2 (VUL) Dixitque Abram: “Domine Deus, quid dabis mihi? Ego vadam absque liberis, et heres domus meae erit Damascenus Eliezer ”.
2 (KAT) Abram odpovedal: „Pane, Bože, čože mi dáš? Veď ja odídem bezdetný a dedičom môjho domu bude damašský Eliezer.“
2 (UKJV) And Abram said, LORD God, what will you give me, seeing I go childless, and the steward of my house is this Eliezer of Damascus?

3 (BKR) Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
3 (VUL) Addiditque Abram: “En mihi non dedisti semen, et ecce vernaculus meus heres meus erit”.
3 (KAT) A Abram pokračoval: „Veď si mi nedal potomstvo a môj domorodý sluha bude mojím dedičom!“
3 (UKJV) And Abram said, Behold, to me you have given no seed: and, lo, one born in my house is mine heir.

4 (BKR) A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
4 (VUL) Sed ecce sermo Domini factus est ad eum: “Non erit hic heres tuus, sed qui egredietur de visceribus tuis, ipsum habebis heredem ”.
4 (KAT) Ale Pán mu povedal: „On nebude tvojím dedičom. Tvojím dedičom bude ten, čo vyjde z tvojho lona.“
4 (UKJV) "And, behold, the word of the LORD came unto him, saying, This shall not be your heir; but he that shall come forth out of your own bowels shall be your heir. "

5 (BKR) I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
5 (VUL) Eduxitque eum foras et ait illi: “Suspice caelum et numera stellas, si potes”. Et dixit ei: “Sic erit semen tuum”.
5 (KAT) Vyviedol ho von a povedal mu: „Pozri na nebo a spočítaj hviezdy, ak môžeš!“ A uistil ho: „Také bude tvoje potomstvo!“
5 (UKJV) And he brought him forth abroad, and said, Look now toward heaven, and tell the stars, if you be able to number them: and he said unto him, So shall your seed be.

6 (BKR) I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
6 (VUL) Credidit Domino, et reputatum est ei ad iustitiam.
6 (KAT) Abram uveril Bohu a to sa mu počítalo za spravodlivosť.
6 (UKJV) "And he believed in the LORD; and he counted it to him for righteousness. "

7 (BKR) (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
7 (VUL) Dixitque ad eum: “Ego Dominus, qui eduxi te de Ur Chaldaeorum, ut darem tibi terram istam, et possideres eam”.
7 (KAT) Potom mu povedal: „Ja som Pán. Ja som ťa vyviedol z Chaldejského Uru, aby som ti dal do vlastníctva túto krajinu.“
7 (UKJV) And he said unto him, I am the LORD that brought you out of Ur of the Chaldees, to give you this land to inherit it.

8 (BKR) I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
8 (VUL) Et ille ait: “Domine Deus, unde scire possum quod possessurus sim eam?”.
8 (KAT) On odpovedal: „Pane, Bože, podľa čoho poznám, že ju budem vlastniť?“
8 (UKJV) And he said, LORD God, whereby shall I know that I shall inherit it?

9 (BKR) I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
9 (VUL) Respondens Dominus: “Sume, inquit, mihi vitulam triennem et capram trimam et arietem annorum trium, turturem quoque et columbam”.
9 (KAT) Pán mu odpovedal: „Vezmi pre mňa trojročnú kravu, trojročnú kozu, trojročného barana, hrdličku a holubicu!“
9 (UKJV) And he said unto him, Take me an heifer of three years old, and a she goat of three years old, and a ram of three years old, and a turtledove, and a young pigeon.

10 (BKR) Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.
10 (VUL) Qui tollens universa haec divisit ea per medium et utrasque partes contra se altrinsecus posuit; aves autem non divisit.
10 (KAT) On to všetko vzal, rozsekol ich na polovice a polovice položil jednu oproti druhej, vtáky však nerozsekal.
10 (UKJV) And he took unto him all these, and divided them in the midst, and laid each piece one against another: but the birds divided he not.

11 (BKR) Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
11 (VUL) Descenderuntque volucres super cadavera, et abigebat eas Abram.
11 (KAT) Keď zlietali vtáky na mŕtve telá, Abram ich odoháňal.
11 (UKJV) And when the fowls came down upon the carcasses, Abram drove them away.

12 (BKR) I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).
12 (VUL) Cumque sol occumberet, sopor irruit super Abram, et ecce horror magnus et tenebrosus invasit eum.
12 (KAT) A keď zapadalo slnko, padol na Abrama tvrdý spánok. Prepadla ho hrôza a veľká tma.
12 (UKJV) "And when the sun was going down, a deep sleep fell upon Abram; and, lo, an horror of great darkness fell upon him. "

13 (BKR) Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
13 (VUL) Dictumque est ad eum: “Scito praenoscens quod peregrinum futurum sit semen tuum in terra non sua, et subicient eos servituti et affligent quadringentis annis.
13 (KAT) A (Pán) povedal Abramovi: „Dobre si uvedom, že tvoje potomstvo bude prišelcom v cudzej krajine, zotročia ho a štyristo rokov budú s ním zle zaobchádzať.
13 (UKJV) "And he said unto Abram, Know certainly that your seed shall be a stranger in a land that is not their's, and shall serve them; and they shall afflict them four hundred years; "

14 (BKR) Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
14 (VUL) Verumtamen et gentem, cui servituri sunt, ego iudicabo, et post haec egredientur cum magna substantia.
14 (KAT) Ale národ, ktorému budú otročiť, budem ja súdiť. Potom vyjdú s veľkým majetkom.
14 (UKJV) And also that nation, whom they shall serve, will I judge: and afterward shall they come out with great substance.

15 (BKR) Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
15 (VUL) Tu autem ibis ad patres tuos in pace, sepultus in senectute bona.
15 (KAT) Ty však v pokoji odídeš k svojim otcom a pochovajú ťa vo vysokom veku.
15 (UKJV) "And you shall go to your fathers in peace; you shall be buried in a good old age. "

16 (BKR) A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
16 (VUL) Generatione autem quarta revertentur huc; necdum enim completae sunt iniquitates Amorraeorum usque ad praesens tempus”.
16 (KAT) Ale vo štvrtom pokolení sa sem vrátia, lebo ešte nie sú dovŕšené neprávosti Amorejčanov.“
16 (UKJV) But in the fourth generation they shall come here again: for the iniquity of the Amorites is not yet full.

17 (BKR) I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
17 (VUL) Cum ergo occubuisset sol, facta est caligo tenebrosa, et apparuit clibanus fumans et lampas ignis transiens inter divisiones illas.
17 (KAT) Keď zapadlo slnko a zotmilo sa, zjavila sa dymiaca pec a horiaca fakľa, ktorá prešla pomedzi tie čiastky.
17 (UKJV) And it came to pass, that, when the sun went down, and it was dark, behold a smoking furnace, and a burning lamp that passed between those pieces.

18 (BKR) V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
18 (VUL) In illo die pepigit Dominus cum Abram foedus dicens: “Semini tuo dabo terram hanc a fluvio Aegypti usque ad magnum fluvium Euphraten,
18 (KAT) V ten deň Pán uzavrel s Abramom zmluvu a povedal: „Tvojmu potomstvu dám túto krajinu od Egyptskej rieky až po veľkú rieku Eufrat;
18 (UKJV) In the same day the LORD made a covenant with Abram, saying, Unto your seed have I given this land, from the river of Egypt unto the great river, the river Euphrates:

19 (BKR) Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
19 (VUL) Cinaeos et Cenezaeos, Cedmonaeos
19 (KAT) Kenejcov, Kenezejcov, Kadmoncov,
19 (UKJV) The Kenites, and the Kenizzites, and the Kadmonites,

20 (BKR) A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
20 (VUL) et Hetthaeos et Pherezaeos, Raphaim quoque
20 (KAT) Hetejcov, Ferezejcov a Refaimcov,
20 (UKJV) And the Hittites, and the Perizzites, and the Rephaims,

21 (BKR) Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
21 (VUL) et Amorraeos et Chananaeos et Gergesaeos et Iebusaeos”.
21 (KAT) Amonitov, Kanaánčanov, Gergezejčanov a Jebuzejcov.“
21 (UKJV) And the Amorites, and the Canaanites, and the Girgashites, and the Jebusites.

Verš 1

Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.

Ž 16:6 - Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

Ž 18:2 - Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Ž 19:11 - Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

Verš 5

I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.

Ex 32:13 - Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.

Dt 10:22 - V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.

Rim 4:18 - Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.

Heb 11:12 - A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.

Verš 6

I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.

Rim 4:3 - Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.

Rim 4:9 - Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.

Rim 4:18 - Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.

Rim 4:22 - A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.

Gal 3:6 - Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.

Jak 2:23 - A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

Verš 7

(Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.

Ž 105:11 - Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

Verš 13

Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.

Ex 12:40 - Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

Sk 7:6 - Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.

Gal 3:17 - Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.

Verš 14

Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.

Ex 3:22 - Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.

Ex 11:2 - Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.

Ex 12:35 - Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.

Verš 15

Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.

Gn 25:7 - Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let.

Verš 16

A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.

Ex 12:40 - Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

Verš 18

V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:

Gn 12:7 - I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.

Gn 24:7 - Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.

Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;

Dt 1:8 - Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.

Dt 34:4 - A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.

Gn 15,1-4 - Abram je už dlhší čas v Kanaáne, ale stále je tu ako cudzinec, ktorý sa musí bedlivo starať o svoj majetok. Za jeho dôveru Boh mu teraz prisľubuje ochranu a odmenu, a to vo videní, čiže zjavení. Táto Božia láska dodáva Abramovi smelosti, aby sa požaloval na svoj osud a aby poprosil Pána o ďalšiu priazeň. Čo mu osoží všetko bohatstvo, sláva a zem, keď ju nebude mať komu zanechať? Nemá potomka, teda pre cudzieho sa namáha: "damašský Eliezer bude majiteľom môjho domu". Eliezer bol asi Abramovým otrokom. Volá sa domorodý, lebo sa narodil už v Abramovom dome z otrockých rodičov. Možno predpokladať, že po odlúčení sa od Lota mal Abram úmysel urobiť ho svojím dedičom. Tu Abram vyjadruje prvý raz Pánovi svoju nespokojnosť.

Gn 15,17 - Starý obrad uzatvárania zmluvy, prevzatý z dosvedčených starovekých zvykov: zmluvné strany prechádzajú pomedzi rozpolené zvieratá a vyhlasujú, že ich môže stihnúť osud obetovaných zvierat, ak porušia túto dohodu. – Boh prešiel v podobe dymiacej pece a horiacej fakle. Prešiel sám, lebo jeho zmluva bola jednostranná, keďže to nie je zmluva medzi rovnocennými partnermi (9,9). Ide o slávnostnú zmluvu, spečatenú prísahou (prechodom pomedzi rozpolené zvieratá).