  | Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Gn 12, 1-20 |
1 (BKR) Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.
1 (B21) Hospodin Bůh řekl Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu.
2 (BKR) A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.
2 (B21) Učiním z tebe veliký národ a požehnám ti. Zjednám ti veliké jméno a budeš požehnáním.
3 (BKR) Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
3 (B21) Požehnám těm, kdo ti žehnají, a toho, kdo ti zlořečí, prokleji. Všechny rodiny země dojdou požehnání v tobě."
4 (BKR) I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)
4 (B21) Abram tedy šel, jak mu řekl Hospodin, a šel s ním i Lot. Když odešel z Cháranu, bylo Abramovi sedmdesát pět let.
5 (BKR) A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.
5 (B21) Abram s sebou vzal svou ženu Saraj, svého synovce Lota a všechen majetek, jehož nabyli, i čeleď, kterou získali v Cháranu. Vydali se na cestu do kanaánské země a přišli do ní.
6 (BKR) I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.
6 (B21) Abram procházel tou zemí až k místu zvanému Šechem, až k dubu More. (V zemi tenkrát žili Kananejci.)
7 (BKR) I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.
7 (B21) Tehdy se Abramovi ukázal Hospodin a řekl: "Tuto zem dám tvému semeni." Abram tam proto postavil oltář Hospodinu, jenž se mu ukázal.
8 (BKR) A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.
8 (B21) Odtud se přesunul k horám na východ od Bet-elu. Vztyčil svůj stan mezi Bet-elem na západě a Ajem na východě, postavil tam oltář Hospodinu a vzýval Hospodinovo jméno.
9 (BKR) Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.
9 (B21) Potom Abram pokračoval v cestě a putoval na jih, k Negevu.
10 (BKR) Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.
10 (B21) V zemi pak nastal hlad, a tak se Abram vydal dolů do Egypta. Chtěl tam nějakou dobu pobýt, neboť v zemi panoval krutý hlad.
11 (BKR) I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.
11 (B21) Cestou, když se blížil k Egyptu, řekl své ženě Saraj: "Pohleď, vím, jak překrásná jsi žena.
12 (BKR) A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.
12 (B21) Až tě Egypťané uvidí, řeknou: ‚To je jeho žena!' a zabijí mě, ale tebe nechají naživu.
13 (BKR) Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.
13 (B21) Říkej prosím, že jsi má sestra, aby se mi díky tobě vedlo dobře a abych díky tobě zůstal naživu."
14 (BKR) I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.
14 (B21) Abram tedy přišel do Egypta a Egypťané viděli, jak je ta žena velmi krásná.
15 (BKR) A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.
15 (B21) A když ji uviděli faraonovi hodnostáři, vychválili ji před faraonem tak, že byla vzata do faraonova domu.
16 (BKR) Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.
16 (B21) Abramovi se díky ní vedlo velmi dobře - měl brav, skot i osly, otroky, otrokyně, oslice a velbloudy.
17 (BKR) Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.
17 (B21) Hospodin však kvůli Abramově manželce Saraj bil faraona a jeho dům velikými ranami.
18 (BKR) Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?
18 (B21) Farao si proto Abrama zavolal. "Cos mi to udělal?" řekl mu. "Proč jsi mi zatajil, že je to tvá manželka?
19 (BKR) Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.
19 (B21) Proč jsi říkal: ‚Je to má sestra'? Vždyť jsem si ji vzal za ženu! Zde máš svou manželku, vezmi si ji a jdi!"
20 (BKR) I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.
20 (B21) Farao pak o něm svým mužům přikázal, aby ho vyhostili i s manželkou a se vším, co měl.
| | | Gn 12, 1-20 |
Verš 1
Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.
Sk 7:3 - A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
Heb 11:8 - Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
Verš 3
Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
Gn 18:18 - Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Sk 3:25 - Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.
Gal 3:8 - Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
Verš 5
A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.
Sk 7:4 - Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
Verš 6
I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.
Gn 10:18 - A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských.
Gn 13:7 - Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.
Verš 7
I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.
Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
Gn 15:18 - V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
Gn 17:8 - Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
Gn 24:7 - Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
Dt 34:4 - A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.
Verš 13
Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.
Gn 20:12 - A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.
Gn 26:7 - Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpověděl: Sestra má jest; nebo nesměl říci: Manželka má jest, mysle sobě: Aby mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na pohledění.
Verš 17
Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.
Ž 105:14 - Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Gn 12,1-3 - Ťažko rozhodnúť, či povolanie, ktoré sa popisuje v týchto veršoch, stalo sa v Harane alebo už v Ure. Podľa Sk 7,2 tieto slová povedal Boh Abramovi v Ure; v našom kontexte skorej patria do času, keď Abram už bol v Harane a keď mu už otec zomrel. Vec možno chápať aj tak, že svätopisec najprv dokončil rozpravu o ceste a potom uvádza slová povolania, ale nemožno vylúčiť ani opakovanie povolania Abrama: prvý raz v Ure a druhý raz v Harane.Pre Abrama a jeho rodinu nebolo ľahko opustiť vlastnú krajinu. Má ísť do neznámej krajiny, do krajiny, ktorá nebude hneď jeho, ale len v neskorších pokoleniach. Má teda zameniť isté za neisté a neznáme. V jeho poslušnosti možno vidieť živú vieru v slová Božie (Hebr 11,8). "V tebe budú požehnané všetky pokolenia zeme" porov. Gn 22,18; Gal 3,6-18.
Gn 12,4-7 - Abram odišiel aj z Haranu. Karavána tiahla od severovýchodu k Damasku a odtiaľ popri Genezaretskom jazere na juh k Sichemu. Terebint Moreho – dub vidiaceho alebo veštca. Pravdepodobne pod týmto košatým terebintom bolo nejaké bohoslužobné miesto kanaánskych modloslužobníkov. Vari z pohybu listov a ich šumotu vyvodzoval budúce príbehy. Je známe, že v Kanaáne bolo veľa posvätných stromov, celé háje. Izraeliti ich pálili, ale zavše aj oni odpadli k modloslužbe a uctievali v týchto hájoch Bála a Aštartu.
Gn 12,8-9 - Od Sichemu tiahol Abram na juh. Betel sa v časoch Abramových volal Luza; tu sa uvádza pod známejším menom z časov Jakubových (Gn 28,19). Negeb, južný kraj alebo juh, je vlastným pomenovaním najjužnejšej čiastky Palestíny.
Gn 12,13 - Abram zamlčal, že Sára je jeho ženou. Hovoril však aj pravdu, keď vravel, že je jeho sestrou (20,12), a konal podľa stupňa morálky svojho veku, keď svedomie neodsudzovalo každú lož a keď sa život muža hodnotil viac ako česť ženy. Svä topiscovi tu záleží hlavne na tom, aby ukázal, ako Boh uchránil čistotu matky budúceho vyvoleného národa.
