1. kniha Samuelova

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Sam 30, 1-31

1 Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den třetí, jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej. 2 A zajali ženy, kteréž byly v něm. Nezabili žadného, ani malého ani velikého, ale szajímali a odešli cestou svou. 3 A když přišel David a muži jeho k městu, aj, vypáleno bylo ohněm, a ženy jejich, též synové a dcery jejich zajati byli. 4 Tedy David i lid jeho, kterýž s ním byl, pozdvihše hlasu svého, plakali, až již více plakati nemohli. 5 Obě také manželky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského. 6 I ssoužen jest David náramně, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (hořkostí zajisté naplněna byla duše všeho lidu, jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho). Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém. 7 I řekl David Abiatarovi knězi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida. 8 Tázal se pak David Hospodina, řka: Mám-li honiti lotříky ty? A dohoním-li se jich? I řekl jemu: Hoň, nebo se jich jistě dohoníš, a své mocně vysvobodíš. 9 A tak odšed David sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, přišli až ku potoku Bezor; někteří pak tu pozůstali. 10 I honil je David se čtyřmi sty mužů; nebo bylo pozůstalo dvě stě mužů, kteříž ustavše, nemohli přejíti potoka Bezor. 11 A nalezše muže Egyptského v poli, přivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti. 12 Dali jemu též kus hrudy fíků a dva hrozny suché. A tak pojedl a okřál zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci). 13 Zatím řekl jemu David: Čí jsi ty? A odkud jsi? Kterýž odpověděl: Rodem jsem z Egypta, služebník muže Amalechitského, a opustil mne pán můj, proto že jsem stonal, dnes třetí den. 14 Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského, a v tu stranu, kteráž jest Judova, a ku poledni, kteráž jest Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohněm. 15 Tedy řekl jemu David: Mohl-li bys dovésti mne k těm lotříkům? Kterýž řekl: Přisáhni mi skrze Boha, že mne nezabiješ, a že mne nevydáš v ruku pána mého, a přivedu tě na ty lotříky. 16 I přivedl ho. (A aj, byli se rozprostřeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými, kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy.) 17 Protož bil je David od večera až do večera druhého dne, aniž kdo z nich ušel, kromě čtyř set mládenců, kteříž vsedše na velbloudy, utekli. 18 A tak odjal David všecko, což byli pobrali Amalechitští; také obě ženy své vysvobodil David. 19 A nezhynulo jim nic, ani malého ani velikého, i z synů i ze dcer, i z loupeže a ze všeho, což jim vzato bylo; všecko zase David přivedl. 20 Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů, kteráž hnali před dobytkem svým, a pravili: Totoť jsou kořisti Davidovy. 21 Přišel pak David k těm dvěma stům mužů, kteříž byli ustali, tak že nemohli jíti za Davidem, jimž byli kázali zůstati při potoku Bezor; tedy vyšli vstříc Davidovi a lidu, kterýž byl s ním. A přistoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich přátelsky. 22 Ale všickni, což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi těmi muži, kteříž chodili s Davidem, mluvili, řkouce: Poněvadž nešli s námi, nedáme jim z kořistí, kteréž jsme odjali, toliko každému manželku jeho a syny jeho, aby vezmouce je, odešli. 23 David pak řekl: Nečiňte tak, bratří moji, s tím, což nám dal Hospodin, kterýž nás ostříhal a dal vojsko, jenž vytáhlo proti nám, v ruku naši. 24 A kdož vás uposlechne v té věci? Nebo jakýž bude díl toho, kterýž vyšel k bitvě, takovýž bude díl i toho, kterýž hlídal břemen; rovně se děliti budou. 25 A tak bývalo od toho dne i potom, nebo to za právo a obyčej uložil v Izraeli až do tohoto dne. 26 A když přišel David do Sicelechu, poslal z těch kořistí starším Juda, přátelům svým, řka: Teď máte dar z loupeží nepřátel Hospodinových. 27 Těm, kteříž byli v Bethel, a kteříž v Rámat ku poledni, a kteříž byli v Jeter; 28 Též kteříž v Aroer, a kteříž v Sefama, a kteříž v Estemo; 29 A kteříž v Rachal, a kteříž v městech Jerachmeelových, a kteříž v městech Cinejského; 30 I těm, kteříž v Horma, a kteříž v Korasan, a kteříž v Atach; 31 A kteříž byli v Hebronu, i po všech místech, na nichž býval David s lidem svým.

1Sam 30,7 - Pozri pozn. k Ex 28,15.

1Sam 30,9 - Slová, ktoré sme dali do zátvoriek, sú neskorším dodatkom. Dávid mal len 600 mužov, z ktorých 400 prešlo cez rieku, 200 nevládalo ju prebrodiť. Títo ostali na druhom brehu rieky. Rieka Rezor je asi dnešný Wadi eš-Šeria, južne od Gazy.

1Sam 30,14 - Kréťanmi sa volajú asi Filištínci, pretože pochádzajú z ostrova Kréta.

1Sam 30,17 - Slová v zátvorkách nie sú isté.

1Sam 30,20 - Verš 20. je nejasný. Pravdepodobne hovorí o tom, že bojovníci dali svojmu veliteľovi Dávidovi osobitný, a to značný podiel z koristi, hlavne ovce a dobytok.

1Sam 30,25 - Až po dnešný deň – porov. pozn. k 27,6.

1Sam 30,26 - "Dar" zneje doslovne: "požehnanie".

1Sam 30,27 - Miesto Betela, ktorý neležal na území Júdu, ale na území Efraima, treba asi čítať Batuel (1 Krn 4,30) alebo Betul (Joz 19,4). Miest, ktoré sa volali Ráma ("výšina"), bolo viac. Nevieme, o ktorom z nich je tu reč. – Jatir (Jattír; Joz 15,48; 21,14; 1 Krn 6,42) je azda zborenisko Attír, juhozápadne od Máinu.

1Sam 30,28 - Aroer je východne od Mŕtveho mora. Ale nie o tomto meste je tu reč, lež o Arare, juhovýchodne od Bersaby. Sefamot (Sefámót) je dnes už neznámy. Estamo je dedina eš-Šemúa, západne od Máinu, asi 3 hod. na juh od Hebronu.

1Sam 30,29 - Mesto Rachal je dnes už neznáme. O Jerameelitoch porov. 27,10, o Kinejcoch 15,6.

1Sam 30,30 - Arama (Horma) volala sa dávnejšie Sefát (1 Sdc 1,17). Dnes je to Sebaita. Leží južne od Gazy. – Bór -Asán (Vulg: "jazero Asan") je asi v Joz 15,42 spomínaný Asan.

1Sam 30,31 - Dávid posiela týmto mestám dary, lebo na svojich potulkách našiel u nich útočište a zároveň si ich chcel aj získať.