výhody registrácie

Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Sdc 9, 1-57

1 Abímelek, syn Jerubaalův, odešel do Šekemu, k bratrům své matky a promluvil k nim i k celé čeledi rodu své matky takto: 2 "Předneste všem šekemským občanům: Co je pro vás lepší, aby nad vámi vládlo sedmdesát mužů, samí Jerubaalovci, anebo aby nad vámi vládl jediný muž? Pamatujte, že jsem vaše krev a vaše tělo." 3 Bratři jeho matky přednesli o něm toto všechno všem šekemským občanům a ti se k Abímelekovi přiklonili, neboť si řekli: "Je to náš bratr." 4 Potom mu vydali sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baala smlouvy; za ně si Abímelek najal lehkomyslné a bezohledné muže, aby ho provázeli. 5 Vešel do otcovského domu v Ofře a povraždil na jednom kameni své bratry Jerubaalovce, sedmdesát mužů. Zbyl jen Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl. 6 Všichni šekemští občané a všichni z domu Miló se shromáždili a prohlásili Abímeleka za krále při božišti u sloupu, který byl v Šekemu. 7 Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Gerizímu, hlasitě volal a mluvil k nim: "Slyšte mě, šekemští občané, a vás nechť slyší Bůh! 8 Sešly se pospolu stromy, aby si nad sebou pomazaly krále. Vyzvaly olivu: »Kraluj nad námi!« 9 Oliva jim však odpověděla: »Mám se vzdát své tučnosti, jíž se uctívají bohové i lidé, a kymácet se nad stromy?« 10 Stromy pak vyzvaly fík: »Pojď nad námi kralovat ty!« 11 Fík jim však odpověděl: »Mám se vzdát své sladkosti a svých výborných plodů a kymácet se nad stromy?« 12 Stromy pak vyzvaly vinnou révu: »Pojď nad námi kralovat ty!« 13 Vinná réva jim však odpověděla: »Mám se vzdát svého moštu, který je k radosti bohům i lidem, a kymácet se nad stromy?« 14 I vyzvaly všechny stromy trnitý keř: »Pojď nad námi kralovat ty!« 15 A trnitý keř stromům odpověděl: »Jestliže mě doopravdy chcete pomazat za krále nad sebou, pojďte se schoulit do mého stínu! Jestliže však ne, vyšlehne z trnitého keře oheň a pozře i libanónské cedry!« 16 Nuže: Jednali jste věrně a bezelstně, když jste si ustanovili za krále Abímeleka? Jednali jste dobře s Jerubaalem a s jeho domem? Jednali jste s ním podle toho, jak si zasloužil? 17 Můj otec přece za vás bojoval s nasazením vlastního života a vytrhl vás z rukou Midjánců. 18 Vy však jste dnes proti domu mého otce povstali, povraždili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni, a ustanovili jste Abímeleka, syna jeho otrokyně, za krále šekemských občanů jen proto, že to je váš bratr. 19 Jestliže jste tohoto dne jednali s Jerubaalem a s jeho domem věrně a bezelstně, radujte se z Abímeleka a také on ať se raduje z vás. 20 Jestliže však nikoli, ať vyšlehne z Abímeleka oheň a pozře šekemské občany i dům Miló, pak ať vyšlehne oheň z šekemských občanů a z domu Miló a pozře Abímeleka." 21 Poté se dal Jótam na útěk a uprchl před svým bratrem Abímelekem do Beéru, kde se usadil. 22 Abímelek panoval nad Izraelem tři roky. 23 Bůh poslal mezi Abímeleka a šekemské občany zlého ducha a šekemští občané se vůči Abímelekovi zachovali věrolomně. 24 Tak násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalovcích a jejich prolitá krev dopadly na Abímeleka, jejich bratra, který je povraždil, i na šekemské občany za to, že ho podporovali, když vraždil své bratry. 25 Šekemští občané postavili proti němu zálohy na vrcholcích hor a oloupili každého, kdo se ubíral cestou mimo ně. Bylo to hlášeno Abímelekovi. 26 Tenkrát přišel Gaal, syn Ebedův, se svými bratry a dorazili do Šekemu. Šekemští občané k němu pojali důvěru. 27 Vyšli na pole a sbírali na svých vinicích hrozny, lisovali je a uspořádali slavnost vinobraní, pak vešli do domu svého boha, hodovali, pili a zlořečili Abímelekovi. 28 Přitom mluvil Gaal, syn Ebedův: "Kdo je Abímelek ve srovnání s Šekemem, že mu máme sloužit? Což to není syn Jerubaalův? A není u něho dozorcem Zebúl? Služte raději mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč bychom my měli sloužit jemu? 29 Kdybych měl v rukou tento lid, Abímeleka bych odstranil." Vyzval Abímeleka: "Rozmnož své oddíly a vytáhni!" 30 Jak uslyšel Zebúl, velitel města, řeč Gaala, syna Ebedova, vzplanul hněvem 31 a tajně poslal k Abímelekovi posly se vzkazem: "Hle, do Šekemu přišel Gaal, syn Ebedův, se svými bratry a pobuřují proti tobě město. 32 Povstaň teď v noci spolu s lidem, který je s tebou, a ukryj se v poli do zálohy. 33 Za časného jitra při východu slunce přitrhneš k městu. On i jeho lid vyjdou k tobě a ty mu uděláš, co se tvé ruce naskytne." 34 Abímelek v noci povstal, i všechen lid, který byl s ním, a rozestavili proti Šekemu do čtyř oddílů zálohy. 35 Gaal, syn Ebedův, vyšel a stoupl si do vrat městské brány, právě když Abímelek se svým lidem povstal ze zálohy. 36 Když Gaal uviděl ten lid, řekl Zebúlovi: "Hle, z hřebenů hor sestupuje nějaký lid!" Zebúl mu odpověděl: "Vidíš stín hor a připadá ti jako mužové." 37 Ale Gaal mluvil dál: "Hle, nějaký lid sestupuje z Pupku země a jeden oddíl přichází cestou od božiště mrakopravců." 38 Tu mu řekl Zebúl: "Kdepak jsou teď tvé řeči? Vždyť jsi říkal: »Kdo je Abímelek, že bychom mu měli sloužit?« Ano, je to ten lid, který jsi tak podceňoval. Jen vytrhni a bojuj proti němu!" 39 Gaal tedy vyšel v čele šekemských občanů, aby bojoval proti Abímelekovi, 40 ale Abímelek ho zahnal na útěk, a mnoho skolených zůstalo ležet až po vrata brány. 41 Abímelek se usadil v Arumě a Zebúl vypudil Gaala a jeho bratry ze Šekemu. 42 Druhého dne vyšel lid na pole. Hlásili to Abímelekovi. 43 Ten rozdělil lid do tří oddílů a ukryl se do zálohy v poli. Když uviděl, že lid vychází z města, zvedl se proti nim, aby je pobil. 44 Abímelek a oddíly, které byly s ním, přitrhli a postavili se do vrat městské brány, kdežto na všechny, kdo byli na poli, přitrhly dva zbývající oddíly a pobily je. 45 Po celý den bojoval Abímelek proti městu. Město dobyl a povraždil lid, který byl v něm, potom je rozbořil a posypal solí. 46 Jak to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení domu boha smlouvy. 47 Abímelekovi bylo hlášeno, že se tam shromáždili všichni občané šekemské věže. 48 I vystoupil Abímelek se vším svým lidem na horu Salmón, uchopil sekeru, usekl ze stromu větev, zvedl ji a dal si ji na rameno. Lidu, který byl s ním, poručil: "Co jste viděli, že jsem udělal, udělejte rychle jako já!" 49 Všechen lid, každý z nich, usekli větev a šli za Abímelekem. Nakladli je na sklepení a zapálili je nad nimi. Tak zemřeli všichni muži šekemské věže, na tisíc mužů a žen. 50 Potom táhl Abímelek do Tebesu, oblehl jej a dobyl. 51 Uprostřed města byla pevná věž, kam utekli všichni mužové a ženy i všichni občané města. Zavřeli za sebou a vystoupili na střechu věže. 52 Abímelek přišel až k věži a bojoval proti ní. Přiblížil se ke vchodu do věže, aby založil požár. 53 Vtom hodila nějaká žena Abímelekovi na hlavu mlýnský kámen a prorazila mu lebku. 54 Rychle zavolal svého zbrojnoše a poručil mu: "Vytas meč a usmrť mě, ať o mně neříkají: »Zabila ho žena!«" Mládenec jej tedy probodl a on zemřel. 55 Když izraelští muži uviděli, že Abímelek zemřel, vrátil se každý do svého domova. 56 Tak odplatil Bůh Abímelekovi za zločin, jehož se dopustil proti svému otci, když povraždil svých sedmdesát bratrů. 57 Též všechny zločiny šekemských mužů obrátil Bůh na jejich hlavu. Postihlo je zlořečení Jótama, syna Jerubaalova.

Sdc 9, 1-57





Verš 53
Vtom hodila nějaká žena Abímelekovi na hlavu mlýnský kámen a prorazila mu lebku.
2Sam 11:21 - Kdo zabil Abímeleka, syna Jerúbešetova? Nebyla to žena, která na něho svrhla ze zdi mlýnský kámen, takže umřel v Tebesu? Proč jste se přibližovali k hradbám?« Pak řekneš: »Také tvůj služebník Chetejec Urijáš je mrtev.«"

Verš 6
Všichni šekemští občané a všichni z domu Miló se shromáždili a prohlásili Abímeleka za krále při božišti u sloupu, který byl v Šekemu.
Joz 24:26 - Tato slova zapsal Jozue do knihy Božího zákona. Pak vzal veliký kámen a postavil jej tam pod posvátným stromem, který stál při Hospodinově svatyni.

Sdc 9,1-3 - Abimelech, ako Gedeonov syn od vedľajšej manželky, nemohol si získať nadvládu v strednej Palestíne dedičským právom, preto sa usiluje uskutočniť svoje ctibažné plány lesťou a násilím. Je možné aj to, že ešte za života svojho otca zakúšal od svojich bratov nejedno príkorie, a preto sa im chce teraz vypomstiť. V Sicheme, odkiaľ pochádzala jeho matka, mal početných príbuzných, ktorí mu získavajú prívržencov medzi Sichemčanmi.

Sdc 9,5 - Kameň, na ktorom boli pobití Gedeonovi synovia, možno pokladať za akýsi náhradný oltár (porov. 1 Sam 14, 33). Potom by to bola akási obeta k pocte Bál-berita, ktorý k tomu poskytol svoje prostriedky, chrámové peniaze. – Joatam (Jóthám) – Jahve je bezúhonný. K jeho záchrane porov. 1 Sam 22,20; 2 Kr 11,2.

Sdc 9,6 - Melo bola sichemská pevnosť, zvaná vo v. 46.49 "vežou".

Sdc 9,7 - Starý Sichem bol tam, kde je dnes dedinka Baláta. Južne odtiaľ sa vypínal Garizim. Nie je to potrebné tak chápať, že by bol Joatam vyšiel až na najvyšší končiar vrchu alebo že by ho bol musel každý občan počuť.

Sdc 9,8-15 - Zmysel bájky je: Sichemčania to ešte raz oľutujú, že kráľovskú hodnosť zverili takému naničhodnému mužovi, akým je Abimelech. Olivou, figovníkom a viničom je naznačený Gedeon – potom aj jeho synovia a Joatam –, ktorý toľko dobrého vykonal, že by si bol ozaj zaslúžil kráľovskú korunu, ale ju odmietol. – Bodliak (tŕnie), ktorý nedáva tieň, ani olej, ani sladké ovocie, ani obveseľujúci nápoj, veľmi vhodne znázorňuje bezcharakternosť Abimelechovu, ktorý prijíma kráľovskú hodnosť, hoci sa svojimi vlastnosťami a schopnosťami na to vôbec nehodí. – Pri pálení tŕnia na poli ľahko sa môže stať, že sa zapáli aj vysoký strom. Ako bodliak hrozí, že spáli "libanonské cédre" (náznak vynikajúcich mužov), tak aj Abimelech zúri hnevom a ukrutnosťou a vraždí vynikajúcich mužov, ktorí sa mu nechcú podrobiť.

Sdc 9,16-21 - Sám Joatam teraz vysvetľuje význam bájky. – V. 19 je tiež tvrdou iróniou. Nech sa len raduje Abimelech z ľudí seberovných! Bera je azda Bérot, dnes el-Bíre, asi 15 km severne od Jeruzalema (Joz 9,17; alebo je to Bérseba na juhu Palestíny?).

Sdc 9,22 - Abimelech panoval len v strednej Palestíne (v. 55).

Sdc 9,27 - Po vinobraní bola slávnosť, ktorá bola spojená s obetnou hostinou v chráme.

Sdc 9,28 - Sichemčania predsa, ako potomkovia slávneho Emora, otca Sichemovho (Gn 33,18; 34,2)!

Sdc 9,37 - "Pupok zeme" je pravdepodobne vrch Garizim, ktorý Sichemčania považovali za stredobod zeme, – "Dub veštcov" bol posvätný dub, asi ten, ktorý sa spomína vo v. 6. Od toho duba, pri ktorom si zvolili Sichemčania Abimelecha za kráľa, prichádza teraz jeho nešťastie.

Sdc 9,41 - Ruma (hebr. Arúmá), asi dnešná Kefr Ruma, 3 hod. severne od Sichemu.

Sdc 9,42-45 - "Posypať mesto soľou" – prejav želania, aby mesto zostalo navždy pusté a neúrodné. Porov. Dt 29,22–23. Toto želanie sa však neuskutočnilo, lebo neskoršie sa stal Sichem dôležitým mestom izraelského kráľovstva a Jeroboam ho opevnil (1 Kr 12,25).

Sdc 9,46 - "Sichemská veža" – Mello (9,20). – Bál zmluvy je 'Bál-berit’. Keďže vo veži sa necítili dosť bezpeční oproti ohňu, utiahli sa do hradieb chrámu boha Bál-berita.

Sdc 9,48 - Vrch Selmon môže byť dnešná hora Eslamije, severne od Sichemu.

Sdc 9,50-57 - Tebes sa stotožňuje s dnešným Tubás, asi 16 km severovýchodne od Sichemu.