výhody registrácie

Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Sdc 3, 1-31

1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele,totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských, 2 Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli: 3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat. 4 Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše. 5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských, 6 A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich. 7 Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům. 8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let. 9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího, 10 Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským. 11 A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův. 12 Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma. 13 Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové. 14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let. 15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému. 16 (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.) 17 I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý. 18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar. 19 Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm. 20 Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své. 21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho, 22 Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna. 23 Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl. 24 Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním. 25 A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý. 26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat. 27 A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel. 28 Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti. 29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel. 30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let. 31 Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.

Sdc 3, 1-31





Sdc 3,1-6 - Bál-Hermon je Bál-Gad, Joz 13,5. O Emate Joz 13,5.

Sdc 3,7 - O ašerách pozri pozn. k 2,13.

Sdc 3,8 - Chusan Rasataim (hebr. rišátajim-dvojitá zločinnosť, vrchol zločinnosti), podľa Vg kráľ mezopotámsky, podľa hebr. kráľ krajiny Aram Naharajim ("Aram oboch prúdov", t. j. krajina západne od horného toku Eufratu až po rieku Orontos, teda časť Mezopotámie; porov. Gn 24,10; Dt 23,4). Podľa 2,14 nn. Kniha Sdc spomína len okolitých nepriateľov, utláčateľov Izraela. Keď aj vpád nepriateľa z Mezopotámie nie je nemožný, predsa nedá sa povedať, že mezopotámsky kráľ Chusan by bol susedom Kenejca Otoniela, ktorý býval v južnej Palestíne. Preto niektorí sa domnievajú, že Chusan (Kuš je arabský kmeň, Hab 3,7) Rasataim (u Mal 1,4 Edomsko sa nazýva "územím zločinnosti") bol kráľom edomským, čiže miesto "Aram" treba čítať podľa 2 Kr 16,6 "Edom".

Sdc 3,12 - Moabčania (Gn 19,30–37; Dt 23,3 nn.) bývali na východnom brehu Mŕtveho mora. Na juhu susedili s Edomcami, na severovýchode s Amončanmi (Gn 19,38) a na severe s Rubenovcami a Gadovcami. Ich severnou hranicou bola rieka Arnon. Prekročili asi túto hranicu, vnikli do územia Rubenovcov a Gadovcov a odtiaľ cez Jordán do územia Benjamínovcov. – Amalekiti – bývali južne od Júdovho údelu – bojovali s Izraelom už na púšti, Ex 17,8. – Mesto paliem, t. j. Jericho (1,16).

Sdc 3,15 - Aod (hebr. Ehúd), Benjamínovec z rodu Gerovho (Gerá), bol ľavoruký (hebr. doslovne: "zaviazaný na pravú ruku"); buď používal ľavú ruku ako pravú alebo bol chybný na pravú ruku. V poslednom prípade, naoko nie síce nebezpečný, ale tým ľahšie mohol previesť svoj čin. – "Meč, na piaď dlhý" (Vg má: "na dlaň ruky dlhý") – bola to nejaká krátka dýka, ktorá sa dala nepozorovane ukryť. Porov. 2 Sam 20,8.

Sdc 3,18 - Eglon nariaďuje služobníctvu mlčať, čo je spolu aj pokyn, aby všetci odišli.