Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Sdc 18, 1-31

1 Izrael byl tenkrát bez krále. Danův kmen si hledal území, na němž by se usídlil, protože mu do té doby mezi izraelskými kmeny nepřipadl žádný dědičný podíl. 2 Synové Danovi proto ze svého rodu vyslali pět udatných mužů z Coreje a Eštaolu, aby prozkoumali a obhlédli zem. Řekli jim: "Jděte obhlédnout zem." Dorazili až do Efraimských hor, k Míkovu domu, a tak tam přenocovali. 3 Když k tomu domu přišli blíž, poznali po hlase toho levitského mladíka. Zašli tedy dovnitř a ptali se ho: "Jak ses sem dostal? Co tu děláš? Proč tu jsi?" 4 Vyprávěl jim tedy, jak se s ním Míka dohodl: "Najal mě, a tak mu dělám kněze." 5 Požádali ho tedy: "Chtěli bychom něco vědět. Zeptej se, prosím, Boha, zda bude naše cesta úspěšná." 6 "Jděte v pokoji," řekl jim ten kněz. "Nad vaší cestou bdí Hospodin." 7 A tak těch pět mužů šlo dál, až přišli do Laiše. Viděli, že tamní lid žije v bezpečí jako Sidonci, v klidu a bezstarostně, a že je nikdo v celém okolí nenapadá a neutiskuje. Od Sidonu byli daleko a s nikým neměli dohodu. 8 Potom se ti muži vrátili do Coreje a Eštaolu. "Tak co?" ptali se jich bratři. 9 "Zvedejte se, pojďme na ně! " odpověděli. "Viděli jsme tu zem - je výborná! To tu chcete jen tak sedět? Nezdržujte se a pojďte, půjdeme tu zem obsadit! 10 Bůh vám ji dává do rukou! Až tam přijdete, najdete bezstarostný lid a doširoka otevřenou zem. Tomu místu neschází vůbec nic, co má země mít." 11 A tak z Coreje a Eštaolu vyrazilo šest set mužů z Danova rodu v plné zbroji. 12 Táhli vzhůru a utábořili se v Kiriat-jearimu v Judsku. (Proto se tomu místu západně od Kiriat-jearimu dodnes říká Machane-dan, Danův tábor.) 13 Odtamtud pak šli do Efraimských hor a dorazili až k Míkovu domu. 14 Vtom se ozvalo těch pět mužů, kteří propátrali kraj Laiš. "Víte, co je tamhle v těch domech?" řekli svým bratrům. "Efod, bůžkové a odlitá modla! Víte, co teď máte dělat." 15 Odbočili tam a vešli do domu toho levitského mladíka (totiž do Míkova domu). Poptali se ho, jak se daří. 16 Šest set ozbrojenců z Danova kmene zůstalo stát u brány 17 a těch pět, kteří propátrali zem, vešlo dovnitř. Vzali tu modlu, efod i bůžky. Kněz zatím stál u brány s šesti sty muži v plné zbroji. 18 Těch pět vešlo do Míkova domu a vzali modlu, efod, bůžky i ten odlitek. "Co to děláte?" ptal se jich kněz. 19 "Mlč!" řekli mu. "Zavři pusu a pojď s námi. Budeš dělat otce a kněze nám. Je lepší dělat domácího kněze pro jednoho muže, nebo kmenového kněze pro izraelský rod?" 20 Kněze to upřímně potěšilo. Vzal efod, bůžky i tu modlu a připojil se k nim. 21 Vydali se tedy na další pochod. Děti a dobytek s majetkem nechali jít v čele. 22 Když už byli od Míkova domu dost daleko, seběhli se Míkovi sousedé a Danovce dostihli. 23 Volali za nimi, až se k nim Danovi synové otočili a řekli Míkovi: "Co ti je? Proč jste se tak sběhli?" 24 Ten odpověděl: "Vzali jste mi kněze i bohy, které jsem si udělal, a šli jste pryč. Co mi zbude? Jak se mě můžete ptát: Co ti je?" 25 Danovci mu ale řekli: "Radši už na nás nekřič. Prudší povahy by se na vás mohly vrhnout, a přijdeš o život i se svou rodinou!" 26 Danovi synové pak pokračovali svou cestou. Míka viděl, že jsou silnější než on, a tak se otočil a vrátil se domů. 27 Tak vzali ten Míkův výtvor i jeho kněze a přitáhli na Laiš, na ten klidný a bezstarostný lid. Pobili je ostřím meče a město vypálili. 28 Nikdo je nezachránil; město bylo od Sidonu daleko a s nikým neměli dohodu. Leželo v údolí u Bet-rechobu. Danovi synové pak to město znovu vystavěli a usídlili se v něm. 29 Pojmenovali to město Dan po svém praotci Danovi, který byl Izraelův syn. Předtím se ale to město jmenovalo Laiš. 30 Danovci tam vztyčili tu modlu a Jonatan, syn Geršoma, syna Mojžíšova, jim se svými syny dělal kmenové kněží až do dne, kdy byli ze země vyhnáni. 31 Tu modlu, kterou si Míka nechal udělat, tam udržovali celou dobu, kdy stál Boží dům v Šílu.

Verš 1

Izrael byl tenkrát bez krále. Danův kmen si hledal území, na němž by se usídlil, protože mu do té doby mezi izraelskými kmeny nepřipadl žádný dědičný podíl.

Sdc 17:6 - Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl.

Sdc 21:25 - Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl.

Verš 12

Táhli vzhůru a utábořili se v Kiriat-jearimu v Judsku. (Proto se tomu místu západně od Kiriat-jearimu dodnes říká Machane-dan, Danův tábor.)

Sdc 13:25 - V Machane-dan mezi Coreou a Eštaolem ho pak začal podněcovat Duch Hospodinův.

Verš 29

Pojmenovali to město Dan po svém praotci Danovi, který byl Izraelův syn. Předtím se ale to město jmenovalo Laiš.

Joz 19:47 - Synové Danovi ale o své území přišli. Proto vytáhli a zaútočili na Lešem. Když se města zmocnili, vybili je ostřím meče, obsadili je a usadili se v něm. Na počest svého praotce Dana pak Lešem přejmenovali na Dan.

Sdc 18,1 - Zdalo by sa, že tento verš je v rozpore s Joz 19,41 nn., kde sa hovorí, že aj Danovci dostali svoj podiel ako iné izraelské kmene. Tu však "kmeň Danovcov" znamená len časť Danovcov, ktorá bo- la buď vytlačená zo svojich sídel, alebo nemohla premôcť tamojšie obyvateľstvo (pôvodných osadlíkov).

Sdc 18,7 - Lais (hebr. Lajiš; Lesem, Joz 19,47), neskorší Dan, je dnešný Tell el-Kadi na úpätí Hermona, v blízkosti jordánskeho prameňa Nahr el-Leddan. – Lais bol od Sidona vzdialený na 50 km.

Sdc 18,11 - Kirjatiarim, dnes Kirjat el’Enab, je na ceste z Jeruzalema do Jafy. – Machane-Dan, 13,25.

Sdc 18,12 - Až podnes – porov. pozn. 1,21.

Sdc 18,28 - Pod "údolím" treba rozumieť jordánske údolie severne od Hulského jazera. – Bet-Rohob, mesto v sever. Palestíne (Nm 13,22; 2 Sam 10,6), blízko Jordána na ceste do Ematu; po ňom bolo pomenované celé okolie (Vg: "Krajina Rohob"). – Izrael, t. j. Jakub, ktorého synom bol Dan (Gn 32,29; 30,5 nn.).

Sdc 18,30 - Gerson (hebr. Gérešóm), najstarší syn Mojžišov (Ex 2,22; 18,3). Kňazský rod Jonatánov žil v Dane "do dňa, kedy bola krajina vyľudnená" (Vg: "Až do dňa zajatia"). Odvedenie obyvateľstva do zajatia by zodpovedalo asýrskemu zajatiu za Tiglatpile-sara r. 734 pr. Kr. alebo r. 722 pr. Kr. po páde Samary, lebo kniha Sdc bola napísaná skôr. – Keď bola archa odnesená do poľa (1 Sam 4,3 nn.), predsa "Boží dom", t. j. svätyňa, zostal v Šílo (Joz 18,1). Asi za Samuela bola svätyňa presťahovaná do Noby, lebo za Šaula tam už bola (1 Sam 21,2 nn.). Teda dovtedy bola aj modla Jahveho (ktorú zhotovil Micha) v Dane.