Kniha Jozue

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Joz 15, 1-63

1 Tento pak byl los pokolení synů Juda po čeledech jejich, při pomezí Edomském a poušti Tsin ku poledni, k straně polední. 2 I byla jejich meze polední kraj moře slaného od zátoky, kteráž se chýlí ku poledni. 3 Odkudž jda na poledne k vrchu Akrabim, přechází Tsin, a táhne se od poledne k Kádesbarne, i přichází až do Ezron, a odtud točí se k Addar, a obchází Karkaha. 4 Odtud jde do Asmona, a vychází ku potoku Egyptskému, a přichází meze ta až k západu. To budete míti pomezí na poledne. 5 Meze pak na východ jest moře slané, až k kraji Jordánu, a meze strany půlnoční jest od zátoky moře a od kraje Jordánu. 6 Odkudž jde meze ta do Betogla, a táhne se od půlnoci do Betaraba; a odtud přichází k kameni Bohana syna Rubenova. 7 A vstupuje ta meze do Dabir od údolí Achor, a na půlnoci chýlí se k Galgala, kteréž jest naproti vcházení do Adomim, jenž jest údolí tomu ku poledni, a přechází k vodám Ensemes, a skonává se u studnice Rogel. 8 Odtud jde ta meze přes údolí synů Hinnom k straně Jebus od poledne, jenž jest Jeruzalém, odkudž vstupuje táž meze k vrchu hory, kteráž jest naproti údolí Hinnom na západ, a kteráž jest na konci údolí Refaim na půlnoci. 9 Obchází pak ta meze od vrchu té hory k studnici vody Neftoa, a vychází k městům hory Efron; a odtud jde ta meze do Bála, jenž jest Kariatjeharim. 10 Potom točí se ta meze od Bála na západ k hoře Seir, a odtud jde k straně hory Jeharimských od půlnoci, jenž jest Cheslon, a sstupuje do Betsemes, a přichází do Tamna. 11 A vychází ta meze v stranu Akaron na půlnoci, a točí se vůkol k Sechronu, a přechází až k hoře Bála, a odtud táhne se do Jebnael, i dochází ta meze k moři. 12 Potom západní pomezí jest při moři velikém a mezech jeho. To jest pomezí synů Juda vůkol, po čeledech jejich. 13 Kálefovi pak, synu Jefone, dal díl u prostřed synů Juda, podlé řeči Hospodinovy k Jozue, město Arbe, otce Enakova, jenž jest Hebron. 14 I vyhnal odtud Kálef tři syny Enakovy: Sesai a Achimana a Tolmai, rodinu Enakovu. 15 A odtud vstoupil k obyvatelům Dabir, kteréž prvé sloulo Kariatsefer. 16 I řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal je, dám jemu Axu dceru svou za manželku. 17 Dobyl ho pak Otoniel syn Cenezův, příbuzný Kálefův, i dal jemu Axu dceru svou za manželku. 18 I stalo se, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; protož ssedla s osla. I řekl jí Kálef: Což tě? 19 A ona odpověděla: Dej mi dar, poněvadž jsi mi dal zemi suchou, dejž mi také studnice vod. I dal jí studnice horní a studnice dolní. 20 To jest dědictví pokolení synů Juda po čeledech jejich. 21 Tato pak jsou města v končinách pokolení synů Juda, podlé pomezí Edom na poledne: Kabsael, Eder a Jagur; 22 A Cina, a Dimona, a Adada; 23 A Kedes, a Azor, a Jetnan; 24 Zif a Telem, a Balot; 25 Též Azor, Chadat a Kariot, Ezron, jenž jest Azor; 26 Amam a Sama, a Molada; 27 A Azar Gadda, a Esmon, a Betfelet; 28 Též Azarsual, a Bersabé, a Baziothia; 29 Bála a Im, a Esem; 30 A Eltolad, a Chesil, a Horma; 31 A Sicelech, a Medemena, a Sensenna; 32 A Lebaot, a Selim, též Ain a Remmon; všech měst dvadceti a devět i vsi jejich. 33 Na rovinách pak: Estaol a Zaraha, a Asna; 34 A Zanoe, a Engannim, Tafua a Enaim; 35 Jarmut, Adulam, Socho a Azeka; 36 A Saraim, Aditaim, a Gedera, a Gederotaim, měst čtrnácte i vsi jejich; 37 Senan a Adassa, a Magdalgad; 38 Delean a Masfa, a Jektehel; 39 Lachis, Baskat a Eglon; 40 Chebon, Lemam a Cetlis; 41 Gederot, Betdagon, a Naama, i Maceda, měst šestnáct a vsi jejich; 42 Lebna, Eter a Asan; 43 Jefta, Asna a Nesib; 44 Ceila, Achzib a Maresa, měst devět i vsi jejich; 45 Akaron a městečka, i vsi jeho; 46 Od Akaron až k moři všecka města, kteráž se chýlí k Azotu, i vsi jejich; 47 Azot, městečka jeho i vsi jeho; Gáza, městečka jeho i vsi jeho až ku potoku Egyptskému, i moře veliké s pomezím svým. 48 A na horách: Samir, Jeter a Socho; 49 Danna a město Sanna, jenž jest Dabir; 50 Anab, Estemo a Anim; 51 Gosen, Holon a Gilo, měst jedenácte i vsi jejich; 52 Arab, Duma a Esan; 53 Janum, Bettafua a Afeka; 54 Též Atmata a Kariatarbe, jenž jest Hebron, a Sior, měst devět a vsi jejich. 55 Maon, Karmel a Zif, a Juta; 56 Jezreel a Jukadam, a Zanoe; 57 Kain, Gabaa a Tamna, měst deset i vsi jejich; 58 Alul, Betsur a Gedor; 59 Maret, Betanot a Eltekon, měst šest i vsi jejich; 60 Kariatbaal, kteréž jest Kariatjeharim, a Rebba, města dvě i vsi jejich; 61 Na poušti: Betaraba, Middin a Sechacha; 62 A Nibsam, a město solné, a Engadi, měst šest i vsi jejich. 63 Jebuzejských pak obyvatelů Jeruzaléma nemohli synové Juda vypléniti, protož bydlil Jebuzejský s syny Judskými v Jeruzalémě až do tohoto dne.

Verš 2

I byla jejich meze polední kraj moře slaného od zátoky, kteráž se chýlí ku poledni.

Nm 34:4 - A zatočí se to pomezí polední k Maleakrabim, a půjde až k Tsin, a potáhne se od poledne přes Kádesbarne; a odtud vyjde ke vsi Addar, a vztáhne se až k Asmon.

Verš 12

Potom západní pomezí jest při moři velikém a mezech jeho. To jest pomezí synů Juda vůkol, po čeledech jejich.

Nm 34:6 - Pomezí pak západní budete míti moře veliké; to bude vaše pomezí západní.

Verš 13

Kálefovi pak, synu Jefone, dal díl u prostřed synů Juda, podlé řeči Hospodinovy k Jozue, město Arbe, otce Enakova, jenž jest Hebron.

Joz 14:15 - Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.

Sdc 1:20 - I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.

Verš 14

I vyhnal odtud Kálef tři syny Enakovy: Sesai a Achimana a Tolmai, rodinu Enakovu.

Sdc 1:10 - Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.

Joz 15,1-4 - Udáva hranice územia Júdovcov, a to najprv južnú hranicu od východu na západ, potom východnú (t. j. Soľné more, čiže Mŕtve more), ďalej severnú hranicu od východu na západ a nakoniec západnú hranicu, ktorú tvorí Veľké, čiže Stredozemné more. Južná a severná hranica je určená mestami. – Púšť Sin sa rozkladá na hranici medzi Palestínou a Edomskom a na juh od Egyptské ho potoka (En-Nahr). – Najkrajnejšiemu juhu, totiž Kanaánu alebo Negebu. Takto južná hranica zasahovala hlboko do Sinajského polostrova. – Záliv (v. 2) a výbežok (v. 5), v hebr. doslovne jazyk. – Neskoršie bola časť južného územia Júdovho pridelená Simeonovcom, ako aj severozápadná časť zas Danovcom. Tu sa popisuje tá hranica Júdovho územia, ktorá bola ešte pred snemom v Šilo (hl. 18), na ktorom sa previedli uvedené zmeny. – Škorpiónova vysočina – Akrabbím – Nm 34,4; Sdc 1,36; 1 Mach 5,3 bude asi priesmyk es-Safa, vytvorený údolím Vadi el-Fikra, v pohorí južne od Mŕtveho mora. – Kadešbarna, Kádeš, pozri 10,41. Esron (Chesron Chasar), medzi Kádešom a Adarom pravdepodobne v kraji Vadi el-Hadire, asi 10 hodín juhovýchodne od Bersaby. – Adar, na mieste dnešných zrúcanín az-Zejfe, asi 36 km juhovýchodne od Bersaby. – Poloha Karkay je neznáma. – Asemona (Asmon), dnes Umm el-Azam, asi 25 km juhovýchodne od Bersaby.

Joz 15,6-8 - Bet-Hagla (Béth-Choglá), dnes Kasr Hadžla, 7 km severozápadne od ústia Jordána. – Bet-Araba, pri Jerichu, medzi Bet-Haglou a horstvom odtiaľ na západ. – Skala Boena, asi Tuveil el-Akabe, 2 km západne od Jericha. – O údolí Achor pozri 7,24. – Debera (hebr. Debhír), asi Togrret ed-Debr, 1 km južne od Chán-Hadrúr. – Galgala, asi 5 km juhovýchodne od dnešného Jericha (pozri 4,19). – Adomim je asi Tal at ed-Dam. – "Slnečný prameň" je Ain el-Hód, čiže Studienka apoštolov, asi 1 1/2 km východne od Betánie. – Rogel (Bír Eijúb, Studnica Jóbova) je tam, kde sa zbieha údolie Kidronské s údolím Hinomským. – Údolie Ben-Enoma (hebr. Ge-ben-Hinnom) je na južnej a západnej strane Jeruzalema, kde bývali neskoršie obetované deti (2 Kr 23,10; 2 Krn 33,6; Jer 7,31 n; 32,35). Skrátený názov tohto údolia Gehena sa používal vo význame pekla (Mt 5,22). – "Vrch, ktorý leží západne od údolia Ennom" je Džebel Abu-Tór, čiže "Hora zlej rady". – Údolie Refaim je dnešná rovina Baká, od severu vrúbená "Horou zlej rady".

Joz 15,9-12 - Prameň Neftoa (Vody Neftoachove) je 'Ain Liftá, skoro 4 km severozápadne od Jeruzalema. – Efron je horský hrebeň medzi 'Ain Liftá a Karjatiarim, ktorý tvorí jedno úbočie údolia Bet Hanina (severne od cesty z Jafty do Jeruzalema). Bála (Karjatbál vo v. 60, Karjatiarim v 9,17), dnes Kirjat el-’Enab, či Abu Góš, 3 km južne od Kefíra, na ceste z Jaffy do Jeruzalema. Seir sú vysočiny medzi Abu Góš a údolím odtiaľ na juh es-Sarár. Jarim (Hora lesov) je výšina 4 km juhozápadne od Karjatiarim. Na vysočine je dedinka Keslá, v ktorej je zachované meno starého Cheslona. – Bet-Šemeš (Príbytok slnka), dnešný 'Ain Šems (Prameň slnca) južne nad Vadi es-Sarár, 2 1/2 km juhozápadne od Artúfa. – Tamna, dnes Tibne, 4 km západne od 'Ain Šems. – Akaron, pozri 13,3. – Sechrona, medzi Akaronom a Jebneelom, asi dnešná Zernuka. – Vrch Bála, 4 km severovýchodne od Jebny. – Jebne-el, Jemnia, Jebna, 20 km južne od Jafy.

Joz 15,13-19 - Aksa (Achsa) je Kalebovou dcérou len v širšom zmysle (1 Krn 2,49). Vo Vg je Otoniel nazvaný "mladším bratom" Kalebovým, t. j. bol jeho vzdialenejší príbuzný. O Otonielovi pozri tiež Sdc 1,11 nn; 3,8–11. – Kaleb tu na vlastnú päsť si rozširuje územie, ktoré mu odovzdal Jozue (14,13). Achsa "zoskočila z osla" na znak úcty pred otcom (v. 18). – "Veno" (v. 19), doslovne v hebr. i vo Vg "požehnanie". – Vo v. 19 Vg má: "Dal si mi suchú krajinu na juhu (v Negebe), pridaj mi aj zavlažovanú" V Júdsku, kde je málo dažďov, zem bez prameňov nemá veľkej ceny.

Joz 15,21-62 - Mestá sú zadelené do 12 skupín. Na konci každej skupiny je udaný celkový počet miest, okrem 5. skupiny filištínskych miest (45–47). Najprv sú uvedené mestá v Negebe, na juhu Júdovho údelu (21–32, 1. skupina). Vypočítaných je 34 miest (ak Aen a Remon vo v. 32 pokladáme za jedno mesto), ale celkový počet je udaný 29 miest. Pravdepodobne 5 miest bolo vložených neskoršie. Potom sú vymenované mestá v nížine (33–47, t. j. 2.–5. skup. miest). Gederotaim nie je v LXX. Keď toto vynecháme, dostaneme číslicu 14 vo v. 36. – Ďalej sú uvedené mestá na vrchovine, júdskom pohorí (48–60, 6.–11. skup.). Medzi v. 59 a 60 vypadla jedna skupina miest, ktoré však LXX uvádza v tomto znení: "Tekua, Efrata, to je Betlehem, Fagor, Etam, Kulon, Tatam, Sores, Karem, Galem, Beter a Manocho: jedenásť miest s ich dedinami."– A 12. skupina sú mestá na júdskej púšti (v. 61).

Joz 15,63 - Jeruzalem patril Benjamínovcom (18,16–28), ale Jebuzejcov z neho nevypudili (Sdc 1,21). Takisto ani Júdovci nemohli sa zmocniť tohto opevneného mesta, ktoré bolo tesne na ich severnej hranici, hoci ich aj mocní Jebuzejci stále ohrozovali. Tak sa stalo, že Jeruzalem zostal akýmsi slobodným mestom medzi podielom Júdovcov a Benjamínovcov až do čias kráľa Dávida, ktorý konečne premohol Jebuzejcov (2 Sam 5); – "až dodnes" – porov. pozn. 7,26.