List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Heb 5, 1-14

1 Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy. 2 Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti. 3 A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe. 4 Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona. 5 Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.' 6 A na jiném místě říká: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.' 7 Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel. 8 Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, 9 tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy, 10 když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova. 11 O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet. 12 Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm. 13 Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně. 14 Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.

Verš 3

A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.

Lv 9:7 - Áronovi pak Mojžíš řekl: "Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou a vykonej za sebe i za lid smírčí obřady. Obětuj také dar lidu a vykonej za něj smírčí obřady, jak přikázal Hospodin."

Lv 16:6 - Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích a vykoná za sebe a za svůj dům smírčí obřady.

Heb 7:26 - To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,

Verš 4

Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona.

2Krn 26:16 - Jakmile svou moc upevnil, jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil a zpronevěřil Hospodinu, svému Bohu. Vstoupil do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři.

Ex 28:1 - Přikaž, aby předstoupil tvůj bratr Áron a s ním jeho synové z řad Izraelců, aby mi sloužili jako kněží: Áron a Áronovi synové Nádab, Abíhú, Eleazar a Ítamar.

1Krn 23:13 - Synové Amrámovi: Áron a Mojžíš. Áron byl oddělen, aby střežil svatost velesvatyně, on i jeho synové, aby pálil před Hospodinem kadidlo a přisluhoval mu a navěky v jeho jménu udílel požehnání.

Verš 5

Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'

Ž 2:7 - Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.

Sk 13:33 - splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'

Heb 1:5 - Komu kdy z andělů Bůh řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!' A jinde se praví: 'Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.'

Verš 6

A na jiném místě říká: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.'

Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu.

Heb 7:17 - jak se o něm svědčí: 'Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.'

Verš 7

Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.

Mt 26:39 - Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."

Mt 27:46 - Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?'

Mt 27:50 - Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.

Jn 17:1 - Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe,

Verš 8

Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,

Flp 2:6 - Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,

Verš 12

Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm.

1Kor 3:1 - Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu.

Hebr 5,1-3 - Kňazi i veľkňazi sa volili spomedzi ľudí, teda hriešnikov, a tak museli prinášať obety za ľud i za seba.

Hebr 5,4-6 - Kňazskú hodnosť si nik nemôže nárokovať, iba koho Boh povolá ako kedysi Árona (Ex 28, 1; Nm 3, 10 a i.). Aj samého Ježiša Krista, ktorého zrodil ako svojho Syna (Ž 2, 7), Boh urobil veľkňazom, ale nie na spôsob Árona, ale na spôsob Melchizedecha (Ž 110, 4).

Hebr 5,5 - Porov. Ž 2, 7.

Hebr 5,6 - Porov. Ž 110, 4.

Hebr 5,7-10 - Ježiš sa svojím utrpením a smrťou stal pôvodcom a prameňom našej spásy a Boh ho určil za nášho večného Veľkňaza (porov. Flp 2, 5. 11).

Hebr 5,11-14 - Náuka o Kristovej veľkňazskej hodnosti je hlboká a obsažná. Žiaľ, čitatelia ju nemôžu plne pochopiť, a to svojou vinou, lebo sa neusilovali pokročiť vo viere. Treba im ešte znova podávať duchovné mlieko, totiž začiatky kresťanskej náuky, lebo vyššie pravdy, tvrdší pokrm dospelých, by ešte nezniesli.

Hebr 5,13 - Výraz "slovo spravodlivosti" je podľa niektorých náuka, vyhradená dokonalým kresťanom. Túto náuku ide autor vysvetľovať.