Kniha Deuteronómium

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Dt 2, 1-37

1 Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas, 2 Až mi řekl Hospodin takto: 3 Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční. 4 A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně, 5 Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir. 6 Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete. 7 Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku. 8 A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské. 9 I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví. 10 (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. 11 Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim. 12 V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.) 13 Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred. 14 Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin. 15 Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich. 16 I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu, 17 Že mluvil Hospodin ke mně, řka: 18 Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar, 19 A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství. 20 (I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim, 21 Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich, 22 Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne. 23 Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.) 24 Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu. 25 Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé. 26 I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka: 27 Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo. 28 Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu, 29 Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám. 30 Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes. 31 (Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.) 32 A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa. 33 I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho. 34 Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše. 35 Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli. 36 Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš. 37 Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.

Verš 32

A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.

Nm 21:23 - I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.

Verš 33

I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.

Dt 29:7 - A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je,

Verš 26

I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:

Nm 21:21 - Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:

Sdc 11:19 - Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.

Verš 27

Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.

Nm 21:21 - Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:

Verš 5

Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.

Gn 36:8 - Protož bydlil Ezau na hoře Seir; Ezau pak ten jest Edom.

Dt 2,1-37 - Porov. Nm 20,14 – 21,20.

Dt 2,1 - Izraeliti obchádzali Seir zo západnej strany Araby (Nm 14,25 a Dt 1,40).

Dt 2,4-8 - Edomčania ako potomci Ezauovi boli ozaj bratmi Izraelitov, potomkov Jakubových. Cestou k Moabskej púšti, čiže púšti, ktorá sa rozprestiera východne od Moabska. Tade vedie aj dnes cesta od Akabského (Elanského) zálivu do Mekky.

Dt 2,9 - Izraeliti nemajú bojovať proti Moabčanom a Amončanom (v. 19), pretože oni sú potomci Lotovi (Gn 11,27 a 19,36 n.), a preto sú v určitom pokrvnom zväzku s Abrahámovými potomkami, Izraelitmi. Ar bolo hlavné mesto moabské, tu však predstavuje celé Moabsko. Porov. Nm 21,15.28; 22,36.

Dt 2,10-12 - Pozri Gn 14,5; Nm 13,23; Dt 1,28 a Dt 2,22.

Dt 2,20-22 - Pozri 1,28; 2,10–12.

Dt 2,23 - Hevejci (Aviti) boli tiež praobyvatelia Palestíny. Kaftorčania boli filištínsky kmeň, ktorý pochádzal z ostrova Kréty (Kaftor). Gn 10,14.

Dt 2,24-27 - Porov. Nm 21,21–30. Kedemot bolo mesto severne od Arnonu a aj púšť na východ od Moabska.

Dt 2,29 - Edomčania a Moabčania nedovolili ísť Izraelitom stredom svojich území, nebránili im však prejsť okrajom krajín (Nm 20,18–21).

Dt 2,32 - Jasa ležala medzi Madabou a Dibonom (Nm 21,23).

Dt 2,34 - Porov. Nm 21,25; Dt 20,16; Lv 27,29.

Dt 2,36 - Aroer Nm 32,34.

Dt 2,37 - Krajina synov Amonových bola na východnom brehu horného Jaboka (Nm 21,24).