výhody registrácie

List Rimanom

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Rim 9, 1-33

1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém, 2 že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci. 3 Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím. 4 Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, 5 jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen. 6 Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael, 7 ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž 'z Izáka bude povoláno tvé potomstvo', to jest: 8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené. 9 Slovo zaslíbení zní takto: 'V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.' 10 A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka; 11 ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto 12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. 13 Neboť je psáno: 'Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.' 14 Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne! 15 Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.' 16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. 17 Písmo přece říká faraónovi: 'Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.' 18 Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým. 19 Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?" 20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" 21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? 22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, 23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě - 24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů. 25 Jak je psáno u Ozeáše: 'Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou, 26 a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.' 27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: 'Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn, 28 neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.' 29 A jak to Izaiáš předpověděl: 'Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni.' 30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry; 31 Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl. 32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu, 33 jak je psáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.'

Rim 9, 1-33





Verš 1
Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém,
Rim 1:9 - Bůh, jemuž z celé duše sloužím evangeliem o jeho Synu, je mi svědkem, jak na vás bez ustání pamatuji
2Kor 1:23 - Dovolávám se za svědka samého Boha, že jen z ohledu na vás jsem dosud nepřišel do Korintu.
2Kor 11:31 - Bůh a Otec Pána Ježíše, požehnaný na věky, ví, že nelžu.
Gal 1:20 - Před tváří Boží vás ujišťuji, že to, co vám píšu, není lež.
Flp 1:8 - Bůh je mi svědkem, jak po vás všech vroucně toužím v Kristu Ježíši.
1Sol 2:5 - Nikdy, jak víte, jsme nesáhli k lichocení, ani jsme pod nějakou záminkou nebyli chtiví majetku - Bůh je svědek!
1Sol 5:27 - Zavazuji vás v Pánu, abyste tento list dali přečíst všem bratřím.

Verš 3
Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím.
Ex 32:32 - Můžeš jim ten hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!"
Rim 10:1 - Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.

Verš 4
Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,
Dt 7:6 - Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.
Rim 2:17 - Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem
Rim 3:2 - Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.
Ef 2:12 - že jste v té době opravdu byli bez Krista, odloučeni od společenství Izraele, bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.

Verš 5
jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen.
Jer 23:6 - V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: »Hospodin - naše spravedlnost«."
Jn 1:1 - Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
Sk 20:28 - Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.
Rim 1:4 - ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu.
Heb 1:8 - O Synovi však: 'Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království,

Verš 6
Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,
Nm 23:19 - Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?
Rim 3:3 - A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?
2Tim 2:13 - Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.
Jn 8:39 - Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.
Rim 2:28 - Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle.

Verš 7
ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž 'z Izáka bude povoláno tvé potomstvo', to jest:
Gal 4:23 - Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení.
Gn 21:12 - Bůh však Abrahamovi řekl: "Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.
Gal 3:29 - Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.
Heb 11:18 - 'Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.'

Verš 8
dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.
Gal 4:28 - Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák.

Verš 9
Slovo zaslíbení zní takto: 'V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.'
Gn 18:10 - I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.

Verš 10
A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka;
Gn 25:21 - Izák prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin jeho prosby přijal, a jeho žena Rebeka otěhotněla.

Verš 12
a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu.
Gn 25:23 - Hospodin jí řekl: "Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu."

Verš 13
Neboť je psáno: 'Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.'
Mal 1:2 - "Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: »Kde je důkaz, že náš miluješ?« Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval,

Verš 14
Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
Dt 32:4 - On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.
2Krn 19:7 - Ať je nyní nad vámi strach z Hospodina; konejte všechno bedlivě. U Hospodina, našeho Boha, neobstojí žádné bezpráví ani stranění osobám ani úplatkářství."
Jób 34:10 - Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.

Verš 15
Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.'
Ex 33:19 - Hospodin odpověděl: "Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji."

Verš 17
Písmo přece říká faraónovi: 'Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.'
Ex 9:16 - Avšak proto jsem tě zachoval, abych na tobě ukázal svou moc a aby se po celé zemi vypravovalo o mém jménu.

Verš 20
Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
Iz 45:9 - Běda tomu, kdo se chce přít se svým tvůrcem, střep z hliněných střepů! Což smí hlína říci svému tvůrci: "Co to děláš?" a tvůj výrobek: "On nemá ruce"?
Jer 18:6 - "Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský.

Verš 21
Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
2Tim 2:20 - Ve velké domácnosti nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny pro cenné věci, druhé na odpadky.

Verš 25
Jak je psáno u Ozeáše: 'Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,
Oz 2:23 - V onen den odpoví, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi, [ (Hosea 2:24) země pak odpoví obilím moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá). ] [ (Hosea 2:25) Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: "Tys můj lid", a on řekne: "Můj Bože!" ]

Verš 26
a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.'
Oz 1:10 -
1Pt 2:10 - Kdysi jste 'vůbec nebyli lid', nyní však jste lid Boží; pro vás 'nebylo slitování', ale nyní jste došli slitování.

Verš 27
A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: 'Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn,
Iz 10:22 - Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jak mořského písku, vrátí se k němu jen pozůstatek. Je rozhodnut skoncovat, jako záplava se valí spravedlnost.

Verš 29
A jak to Izaiáš předpověděl: 'Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni.'
Iz 1:9 - A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.
Gn 19:24 - Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.
Iz 13:19 - Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem.
Jer 50:40 - Jako když Bůh podvrátil Sodomu a Gomoru a jejich sousední města, je výrok Hospodinův, už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.
Ez 16:46 - Tvou větší sestrou je Samaří se svými dcerami; ta sedí po tvé levici. Tvou menší sestrou je Sodoma se svými dcerami; ta sedí po tvé pravici.

Verš 31
Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.
Rim 10:2 - Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
Rim 11:7 - Co z toho plyne? Izrael nedosáhl, oč usiluje. Dosáhli toho jen vyvolení z Izraele, ale ostatní zůstali zatvrzelí,

Verš 33
jak je psáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.'
Ž 118:22 - Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným.
Iz 8:14 - Vám bude svatyní, ale oběma domům izraelským kamenem úrazu a skálou, o kterou budou klopýtat, bude osidlem a léčkou obyvatelům Jeruzaléma.
Iz 28:16 - Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.
Mt 21:42 - Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?
1Pt 2:6 - Neboť v Písmu stojí: 'Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.'
Ž 2:12 - Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
Prís 16:20 - Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.
Iz 28:16 - Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.
Jer 17:7 - Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu.

Rim 9,1-5 - V úvode tejto časti Apoštol vyjadruje veľkú bolesť nad neverou Židov a vrúcnu túžbu po ich spáse, pričom uznáva ich prednosti a výsady.

Rim 9,3 - Paradoxné vyjadrenie, ktoré zvýrazňuje bezhraničnú lásku Apoštola k svojim súkmeňovcom Izraelitom.

Rim 9,4-5 - "Sú Izraeliti," t. j. majú meno, ktoré dal Boh praotcovi Jakubovi, a z toho pochádzajúce ďalšie privilégiá: adoptívne synovstvo, ktorým sa vyvolený národ stal "prvorodeným" Božím synom (Ex 4, 22); "slávu", ktorou Boh prebýval uprostred svojho ľudu; "zmluvy" s Abrahámom (Gn 15, 1; 15, 17; 17, 1), s Jakubom, Izraelom (Gn 32, 23), s Mojžišom (Ex 24, 7–8), s Dávidom (2 Sam 7, 11–16; Ž 89, 29); zákonodarstvo, ktoré je výrazom Božej vôle; pravú bohoslužbu; mesiášske prisľúbenia; patriarchov, ktorým sa zjavil Boh, a najmä privilégium, že z ich rodu pochádza Kristus.

Rim 9,7 - Pozri Gn 21, 12. Vyvoleným ľudom sú tí, čo sa vierou podobajú Abrahámovi, to je Abrahámovo pokolenie (Gal 3, 7).

Rim 9,8 - Porov. Gal 4, 23. 28.

Rim 9,9 - Gn 18, 10.

Rim 9,12-13 - Pozri Gn 25, 23; Mal 1, 2–3. Prorokovo slovo treba chápať v duchu biblickej hebrejskej reči, kde tento zvrat znamená menej milovať, nedávať prednosť, teda "viac som miloval Jakuba ako Ezaua".

Rim 9,14-18 - Boh je vo svojich rozhodnutiach zvrchovane slobodný. Preto nik nemôže povedať, že je nespravodlivý, keď si vyvolí, koho chce.

Rim 9,15 - Ex 33, 19.

Rim 9,16 - "Beží", t. j. kto sa namáha.

Rim 9,17 - Ex 9, 16.

Rim 9,18 - "Zatvrdzuje, koho chce." V duchu semitizmu Pavol tu pripisuje skutky ľudí predovšetkým Bohu ako prvej príčine. Tým však nemieni pripisovať zlobu skutkov Bohu, ale iba zdôrazniť, že Boh uskutočňuje svoj plán spásy nezávisle od úmyslu ľudí pri ich konaní.

Rim 9,19-21 - Boh je zvrchovaný Pán všetkých bytostí. Pavol tu voľne cituje Iz 29, 16; 45, 9; Múd 12, 12; Jer 18, 6; Sir 33, 13.

Rim 9,22-24 - Nemožno teda nič namietať, ak sa Boh rozhodol, že spravodlivo potresce zaťatých Židov, voči ktorým bol doteraz zhovievavý. A práve tak spravodlivo si počína, keď sa zmilúva nad tými Židmi a pohanmi, ktorí sa otvárajú Kristovmu evanjeliu a ktorých pripravuje na večnú spásu.

Rim 9,22 - "Nádoby hnevu", t. j. hriešnici.

Rim 9,23 - "Nádoby milosrdenstva", t. j. tí, ktorým chce preukázať milosrdenstvo.

Rim 9,25-29 - Pavol citátmi z prorokov dokazuje, že povolanie pohanov je úplne zdarma daným Božím darom, ako aj to, že zvyšok Izraela, verný Pánovi, bude zachránený.

Rim 9,25 - Oz 2, 23–24; 1 Pt 2, 10.

Rim 9,26 - Oz 2, 1.

Rim 9,27 - Oz 2, 1; Iz 10, 22–23.

Rim 9,32 - Porov. Iz 28, 16.

Rim 9,33 - Iz 8, 14.