výhody registrácie

Skutky apoštolov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Sk 7, 1-60

1 Velekněz se ho zeptal: "Je to tak?" 2 Štěpán odpověděl: "Bratři a otcové, slyšte! Když byl náš otec Abraham ještě v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu, ukázal se mu Bůh slávy 3 a řekl mu: ‚Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.' 4 Tehdy odešel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. Když pak jeho otec zemřel, Bůh ho odtud přestěhoval do země, v níž teď bydlíte. 5 Nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho semeni po něm. I když byl ještě bezdětný, 6 Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let. 7 Národ, jemuž budou otročit, ale budu soudit,' řekl Bůh. ‚Potom odejdou a budou mi sloužit na tomto místě.' 8 Tehdy jim vydal smlouvu o obřízce. Když pak Abraham zplodil Izáka, osmého dne ho obřezal a stejně tak Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů. 9 Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním. 10 Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu. 11 Potom přišel na celou egyptskou i kananejskou zem hlad a veliké soužení, takže naši otcové neměli co jíst. 12 Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce. 13 Když přišli podruhé, Josef se dal svým bratrům poznat, a tak se farao seznámil s Josefovou rodinou. 14 Josef pak k sobě pozval svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti osob. 15 Jákob tedy sestoupil do Egypta, kde zemřel on i naši otcové. 16 Potom byli přeneseni do Šechemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za stříbro od synů Šechemova otce Chamora. 17 Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se, 18 dokud nepovstal jiný král, který už o Josefovi nevěděl. 19 Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili. 20 V té době se narodil Mojžíš. Byl překrásný. Tři měsíce ho chovali v rodném domě, 21 a když ho museli odložit, vzala si ho faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna. 22 Mojžíš byl vyučen veškeré moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích. 23 Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry, syny Izraele. 24 Uviděl, jak jeden z nich trpí bezpráví; zastal se ho, pomstil toho ubožáka a Egypťana zabil. 25 Myslel si, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze něho přináší spásu, ale oni nerozuměli. 26 Navštívil je i druhého dne a snažil se usmířit jejich potyčku: ‚Muži, jste bratři! Proč jeden druhému ubližujete?' 27 Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem? 28 Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?' 29 Kvůli těm slovům pak Mojžíš utekl a žil jako přistěhovalec v midiánské zemi, kde zplodil dva syny. 30 Po dalších čtyřiceti letech se mu na poušti u hory Sinaj ukázal anděl v plameni hořícího keře. 31 Mojžíš se tomu vidění podivil. Když se přiblížil, aby se lépe podíval, zazněl k němu Hospodinův hlas: 32 ‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.' Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat. 33 Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv z nohou, protože místo, na němž stojíš, je svatá půda. 34 Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě; slyšel jsem jejich nářek a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Nyní tedy pojď, pošlu tě do Egypta.' 35 Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?', toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři. 36 Tento Mojžíš je vyvedl na svobodu a konal divy a zázraky v egyptské zemi, na Rudém moři a po čtyřicet let na poušti. 37 Tento Mojžíš řekl synům Izraele: ‚Bůh vám z vašich bratrů vzbudí Proroka, jako jsem já.' 38 Tento Mojžíš byl ve shromáždění Božího lidu na poušti. Stál mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. To on přijal živá slova, aby je předal nám. 39 Naši otcové ho ale nechtěli poslouchat. Zavrhli ho a v srdcích se obrátili do Egypta. 40 Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli! Kdo ví, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.' 41 Tehdy si udělali tele, přinesli té modle oběti a radovali se z výtvoru svých rukou. 42 Bůh se od nich odvrátil a nechal je sloužit nebeskému zástupu, jak je psáno v knize proroků: ‚Obětovali jste snad mně své oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský? 43 Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, jež jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás vystěhuji až za Babylon.' 44 Naši otcové měli na poušti Stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl. 45 Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida, 46 kterého si Bůh oblíbil a který prosil, aby mohl Bohu Jákobovu zřídit příbytek. 47 Šalomoun mu potom postavil dům. 48 Nejvyšší ale nebydlí v chrámech udělaných rukama. Jak říká prorok: 49 ‚Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Jaký mi chcete stavět dům, praví Hospodin, a jaké místo, kde bych spočinul? 50 Copak jsem toto vše svou rukou nestvořil?' 51 Jak jste jen tvrdošíjní! Chybí vám obřízka srdce a uší! Stále jen vzdorujete Duchu svatému - jak vaši otcové, tak i vy! 52 Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kdo předpovídali příchod toho Spravedlivého, a vy jste ho teď zradili a zavraždili. 53 Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!" 54 Když to slyšeli, rozzuřili se tak, že na Štěpána začali skřípět zuby. 55 On však, plný Ducha svatého, upřel pohled k nebi. Uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici 56 a zvolal: "Hle, vidím otevřené nebe a Syna člověka stojícího po Boží pravici!" 57 Začali hlasitě křičet, zacpali si uši a svorně se na něj vrhli. 58 Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul. 59 Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha." 60 Klesl na kolena a hlasitě zvolal: "Nepočítej jim tento hřích, Pane!" Po těch slovech zesnul.

Sk 7, 1-60





Verš 3
a řekl mu: ‚Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.'
Gn 12:1 - Hospodin Bůh řekl Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu.

Verš 5
Nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho semeni po něm. I když byl ještě bezdětný,
Gn 12:7 - Tehdy se Abramovi ukázal Hospodin a řekl: "Tuto zem dám tvému semeni." Abram tam proto postavil oltář Hospodinu, jenž se mu ukázal.
Gn 13:15 - Všechnu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému semeni až navěky.

Verš 6
Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let.
Gn 15:13 - Tehdy Hospodin Abramovi řekl: "Buď si jist, že tví potomci budou přistěhovalci v zemi, jež nebude jejich; tam budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let.
Gn 15:16 - Sem se ale vrátí až čtvrté pokolení, neboť nepravost Emorejců ještě není dovršena."
Ex 12:40 - Pobyt synů Izraele v Egyptě trval 430 let.
Gal 3:17 - Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení.

Verš 7
Národ, jemuž budou otročit, ale budu soudit,' řekl Bůh. ‚Potom odejdou a budou mi sloužit na tomto místě.'
Gn 15:16 - Sem se ale vrátí až čtvrté pokolení, neboť nepravost Emorejců ještě není dovršena."
Ex 3:12 - "Já budu s tebou!" odpověděl Bůh. "A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře."

Verš 8
Tehdy jim vydal smlouvu o obřízce. Když pak Abraham zplodil Izáka, osmého dne ho obřezal a stejně tak Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.
Gn 17:10 - Toto je má smlouva s vámi a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: každý, kdo je u vás mužského pohlaví, bude obřezán.
Gn 21:2 - Sára i přes Abrahamovo stáří počala a v době, kterou mu Bůh předpověděl, porodila syna.
Gn 25:24 - Když se naplnil čas a měla porodit, hle, v jejím lůnu byla dvojčata.
Gn 29:32 - Léa počala a porodila syna. Dala mu jméno Ruben (Hleďte, syn!), neboť řekla: "Hospodin pohlédl na mé trápení. Teď už mě můj manžel bude milovat."
Gn 30:5 - a Bilha počala a porodila mu syna.
Gn 35:23 - Synové Léy: Ruben, Jákobův prvorozený, Šimeon, Levi, Juda, Isachar a Zabulon.

Verš 9
Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním.
Gn 37:4 - Když ale jeho bratři zjistili, že ho jejich otec miluje víc než je, začali ho nenávidět. Nebyli s ním schopni ani klidně promluvit.
Gn 37:28 - Když je ti midiánští obchodníci míjeli, vytáhli Josefa z jámy a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů stříbra. Ti tedy Josefa odvedli do Egypta.
Ž 105:17 - poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka.

Verš 10
Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu.
Gn 41:40 - Ty budeš správcem mého domu a všechen můj lid se podrobí tvým rozkazům. Sám tě budu převyšovat jen trůnem."

Verš 11
Potom přišel na celou egyptskou i kananejskou zem hlad a veliké soužení, takže naši otcové neměli co jíst.
Gn 41:54 - přišlo na řadu sedm let hladu, jak Josef předpověděl. Ve všech zemích byl hlad, ale v celém Egyptě byl chléb.
Ž 105:16 - Když potom přivolal na zem hlad a odřízl je od chleba,

Verš 12
Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce.
Gn 42:1 - Když Jákob uviděl, že v Egyptě je zrní, řekl svým synům: "Co se na sebe jen tak díváte?

Verš 13
Když přišli podruhé, Josef se dal svým bratrům poznat, a tak se farao seznámil s Josefovou rodinou.
Gn 45:4 - "Pojďte ke mně blíž," řekl Josef svým bratrům. A když přišli blíž, řekl: "Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta.

Verš 15
Jákob tedy sestoupil do Egypta, kde zemřel on i naši otcové.
Gn 46:5 - Tehdy se Jákob odvážil opustit Beer-šebu. Izraelovi synové posadili svého otce Jákoba i své děti a ženy na povozy, které farao poslal, aby je přivezli,
Gn 49:33 - A když Jákob dokončil tyto příkazy svým synům, stáhl nohy zpět na lůžko, vydechl naposled a byl připojen ke svému lidu.

Verš 16
Potom byli přeneseni do Šechemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za stříbro od synů Šechemova otce Chamora.
Gn 50:13 - Přinesli ho do kanaánské země a pochovali ho v jeskyni na poli Makpela naproti Mamre, na poli, jež Abraham koupil od Efrona Chetejského jako své vlastní pohřebiště.
Ex 13:19 - Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, neboť ten zavázal syny Izraele přísahou: "Až k vám Bůh obrátí zřetel, vyneste odsud mé kosti s sebou!"
Joz 24:32 - Josefovy kosti, jež synové Izraele přinesli z Egypta, pohřbili v Šechemu na tom dílu pole, který Jákob koupil za sto mincí od synů Šechemova otce Chamora. Spočinuly tedy v dědictví Josefových synů.
Gn 23:16 - Abraham Efrona vyslechl a odvážil mu množství stříbra, které zmínil před ostatními Chetejci: 400 šekelů stříbra běžných mezi obchodníky.

Verš 17
Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se,
Ex 1:7 - Synové Izraele však byli plodní a nesmírně se rozrůstali, množili a rozmáhali, takže se jimi naplnila země.
Ž 105:24 - Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!

Verš 20
V té době se narodil Mojžíš. Byl překrásný. Tři měsíce ho chovali v rodném domě,
Ex 2:2 - Ta pak počala a porodila syna. Když viděla, jak je krásný, celé tři měsíce ho skrývala.
Ex 6:20 - Amram si vzal za ženu svou tetu Jochebed a ta mu porodila Árona a Mojžíše. Amram se dožil věku 137 let.
Nm 26:59 - Amramova žena jménem Jochebed byla levitská dcera narozená Levimu v Egyptě. Ta Amramovi porodila Árona, Mojžíše a jejich sestru Miriam.
1Krn 23:13 - Synové Amramovi: Áron a Mojžíš. Áron a jeho synové byli odděleni, aby navěky posvěcovali nejsvětější věci, aby dýmali před Hospodinem, sloužili mu a žehnali v jeho jménu navěky.
Heb 11:23 - Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, nenechali se zastrašit královým rozkazem.

Verš 23
Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry, syny Izraele.
Ex 2:11 - Čas plynul a Mojžíš vyrostl. Jednoho dne zašel ke svým bratrům a viděl jejich těžkou dřinu. Viděl také, jak jeden Egypťan bije jednoho Hebreje, jednoho z jeho bratrů.

Verš 24
Uviděl, jak jeden z nich trpí bezpráví; zastal se ho, pomstil toho ubožáka a Egypťana zabil.
Ex 2:11 - Čas plynul a Mojžíš vyrostl. Jednoho dne zašel ke svým bratrům a viděl jejich těžkou dřinu. Viděl také, jak jeden Egypťan bije jednoho Hebreje, jednoho z jeho bratrů.

Verš 26
Navštívil je i druhého dne a snažil se usmířit jejich potyčku: ‚Muži, jste bratři! Proč jeden druhému ubližujete?'
Ex 2:13 - Když k nim pak přišel druhého dne, hle, dva Hebrejové se prali. Řekl tedy tomu, kdo začal: "Proč biješ svého druha?"

Verš 27
Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem?
Sk 7:35 - Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?', toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři.
Ex 2:14 - Ten opáčil: "Kdo tě udělal naším vůdcem a soudcem? Chceš mě snad zabít, jako jsi zabil toho Egypťana?" Mojžíš tedy dostal strach, neboť si pomyslel: "Určitě se o tom už ví!"
Mt 21:23 - Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: "Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"
Sk 4:7 - Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: "Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?"

Verš 30
Po dalších čtyřiceti letech se mu na poušti u hory Sinaj ukázal anděl v plameni hořícího keře.
Ex 3:2 - Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázal Hospodinův anděl. Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován.

Verš 32
‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.' Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.
Ex 3:6 - Potom řekl: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.
Mt 22:32 - ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'? On není Bohem mrtvých, ale živých!"
Heb 11:16 - Oni však toužili po lepší vlasti - po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.

Verš 33
Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv z nohou, protože místo, na němž stojíš, je svatá půda.
Joz 5:15 - Vůdce Hospodinova vojska na to Jozuovi řekl: "Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue to udělal.

Verš 36
Tento Mojžíš je vyvedl na svobodu a konal divy a zázraky v egyptské zemi, na Rudém moři a po čtyřicet let na poušti.
Ex 7:1 - Hospodin Mojžíšovi řekl: "Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem.
Ex 8:1 - Hospodin dále Mojžíšovi řekl: "Řekni Áronovi: ‚Napřáhni hůl, kterou máš v ruce, k průplavům, říčním ramenům i mokřinám a na celou egyptskou zem z nich vyveď žáby!'"
Ex 9:1 - Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili.
Ex 10:1 - Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi. Zatvrdil jsem ho i jeho dvořany proto, abych uprostřed nich konal tato znamení.
Ex 11:1 - Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: "Zasadím faraonovi a Egyptu ještě jednu ránu a potom vás odsud propustí. Propustí vás nadobro, přímo vás odsud vyžene.
Ex 13:1 - Hospodin k Mojžíšovi znovu promluvil:
Ex 14:1 - Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Ex 16:1 - Potom vytáhli z Elimu. V patnáctý den druhého měsíce po jejich odchodu z Egypta přišla celá izraelská obec na poušť Sin ležící mezi Elimem a Sinajem.
Dt 1:3 - Prvního dne jedenáctého měsíce čtyřicátého roku oznámil Mojžíš synům Izraele všechno, co mu Hospodin pro ně přikázal.

Verš 37
Tento Mojžíš řekl synům Izraele: ‚Bůh vám z vašich bratrů vzbudí Proroka, jako jsem já.'
Dt 18:15 - Hospodin, tvůj Bůh, ti zprostřed tvých bratrů vzbudí proroka, jako jsem já - toho poslouchejte.
Dt 18:18 - Zprostřed jejich bratrů jim vzbudím proroka, jako jsi ty. Vložím svá slova do jeho úst a on jim poví vše, co mu přikáži.
Jn 1:45 - Filip našel Natanaela a řekl mu: "Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a proroci - Ježíše, syna Josefova z Nazaretu!"
Sk 3:22 - Už Mojžíš řekl našim otcům: ‚Hospodin, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka, jako jsem já - toho poslouchejte.
Mt 17:5 - Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. Jeho poslouchejte."

Verš 38
Tento Mojžíš byl ve shromáždění Božího lidu na poušti. Stál mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. To on přijal živá slova, aby je předal nám.
Ex 19:3 - Mojžíš pak vystoupil k Bohu a Hospodin na něj z té hory zavolal: "Toto promluvíš k domu Jákobovu a oznámíš synům Izraele:
Gal 3:19 - K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;

Verš 40
Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli! Kdo ví, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.'
Ex 32:1 - Když lid viděl, že se Mojžíš z hory dlouho nevrací, shromáždili se kolem Árona. "Honem, udělej nám boha, který by nás vedl!" pobízeli ho. "Kdo ví, co je s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta."

Verš 42
Bůh se od nich odvrátil a nechal je sloužit nebeskému zástupu, jak je psáno v knize proroků: ‚Obětovali jste snad mně své oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?
Am 5:25 - Přinášeli jste mi oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?

Verš 43
Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, jež jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás vystěhuji až za Babylon.'
Am 5:26 - Nosili jste svého "krále" Sakúta a hvězdu svého "boha" Saturna - obrazy, jež jste si museli sami udělat?

Verš 44
Naši otcové měli na poušti Stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl.
Ex 25:40 - Hleď, abys vše udělal podle vzoru, jenž ti byl ukázán na hoře."
Heb 8:5 - čímž slouží obrazu a stínu toho, co je v nebi. Tak to přece bylo sděleno Mojžíšovi, když měl dokončit stánek: "Hleď, abys vše udělal podle vzoru, který jsi viděl na této hoře."

Verš 45
Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida,
Joz 3:14 - Když pak lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, kněží nesli před lidem Truhlu smlouvy.

Verš 46
kterého si Bůh oblíbil a který prosil, aby mohl Bohu Jákobovu zřídit příbytek.
1Sam 16:1 - Hospodin řekl Samuelovi: "Jak dlouho budeš truchlit nad Saulem? Já jsem ho přece jako krále nad Izraelem odmítl. Naplň si roh olejem a jdi. Posílám tě k Jišajovi Betlémskému, neboť jsem si jednoho z jeho synů vybral za krále."
Ž 89:20 - Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: "Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.
Sk 13:22 - jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.'
2Sam 7:2 - řekl král proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v cedrovém paláci, a Boží truhla zůstává mezi plachtami."
1Krn 17:1 - Jednou, když už se zabydlel ve svém domě, řekl David proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v cedrovém paláci, a Truhla Hospodinovy smlouvy zůstává pod plachtami."
Ž 132:5 - dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému."

Verš 47
Šalomoun mu potom postavil dům.
1Kr 6:1 - Čtyřstého osmdesátého roku po vyjití synů Izraele z Egypta, v měsíci ziv (což je druhý měsíc), totiž čtvrtého roku své vlády nad Izraelem, Šalomoun zahájil stavbu Hospodinova chrámu.
1Krn 17:12 - To on mi postaví dům a já navěky upevním jeho trůn.

Verš 48
Nejvyšší ale nebydlí v chrámech udělaných rukama. Jak říká prorok:
1Kr 8:27 - Bude snad Bůh opravdu přebývat na zemi? Nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou obsáhnout - čím méně tento chrám, který jsem postavil!
Sk 17:24 - Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech udělaných rukama

Verš 49
‚Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Jaký mi chcete stavět dům, praví Hospodin, a jaké místo, kde bych spočinul?
2Krn 6:33 - i tehdy vyslýchej z nebe, kde přebýváš. Učiň vše, oč by tě ten cizinec prosil, aby všechny národy země poznaly tvé jméno a měly tě v úctě tak jako tvůj lid Izrael a aby věděly, že tvé jméno je vzýváno nad tímto chrámem, který jsem postavil.
Iz 66:1 - Toto praví Hospodin: Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Kde mi to chcete stavět dům? Kde má být místo, kde bych spočinul?
Mt 5:34 - Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn,
Mt 23:22 - Kdo přísahá na nebe, přísahá na Boží trůn i na Toho, kdo na něm sedí!

Verš 50
Copak jsem toto vše svou rukou nestvořil?'
Gn 1:4 - Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy.

Verš 51
Jak jste jen tvrdošíjní! Chybí vám obřízka srdce a uší! Stále jen vzdorujete Duchu svatému - jak vaši otcové, tak i vy!
Neh 9:16 - Oni však se svými otci pyšně zatvrdili šíji a odmítli poslouchat tvé příkazy.
Jer 6:10 - S kým ale mohu mluvit, koho varovat, aby slyšeli? Hle, mají neobřezané uši, vůbec neposlouchají! Hle, Hospodinovo slovo je uráží, nelíbí se jim!

Verš 53
Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!"
Ex 19:3 - Mojžíš pak vystoupil k Bohu a Hospodin na něj z té hory zavolal: "Toto promluvíš k domu Jákobovu a oznámíš synům Izraele:
Ex 24:3 - Když pak Mojžíš přišel a přednesl lidu všechna Hospodinova slova a všechny zákony, všechen lid odpověděl jedním hlasem: "Budeme dělat vše, co Hospodin řekl!"
Jn 7:19 - Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?"
Gal 3:19 - K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;
Heb 2:2 - Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest,

Verš 58
Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul.
1Kr 21:13 - Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: "Nábot zlořečil Bohu i králi!" Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti.
Lk 4:29 - Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů,
Sk 22:20 - Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, stál jsem tam, schvaloval to a hlídal pláště těch, kdo ho zabíjeli.'

Verš 59
Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha."
Ž 31:5 - Vyveď mě z pasti, kterou mi nastražili, vždyť jsi mou posilou!
Lk 23:46 - Ježíš hlasitě zvolal: "Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!" Po těch slovech vydechl naposled.

Verš 60
Klesl na kolena a hlasitě zvolal: "Nepočítej jim tento hřích, Pane!" Po těch slovech zesnul.
Mt 5:44 - Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.
Lk 23:34 - Ježíš tehdy řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!" Vojáci zatím losovali o jeho šaty.
1Kor 4:12 - Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;

Sk 7,2-53 - Štefan v tejto veľkej reči podáva prehľad dejín spásy, ktorých stredobodom je Kristus.

Sk 7,3 - Porov. Gn 12, 1.

Sk 7,6 - Porov. Gn 15, 13 n.

Sk 7,16 - Údaje tohto verša sa nezhodujú s údajmi Starého zákona. Zamieňa jaskyňu Makpelu, kúpenú Abrahámom (Gn 23, 2–20), s poľom, ktoré kúpil Jakub v Sicheme (Gn 33, 18–19), ako aj pochovanie Jakuba v Makpele (Gn 50, 7–13) s pochovaním Jozefa v Sicheme (Joz 24, 32). Táto zámena odráža ústne podanie, pravdepodobne samaritánske.

Sk 7,18 - Porov. Ex 1, 8.

Sk 7,35 - Porov. Ex 2, 14. V Starom zákone sa prísne nerozlišovalo medzi Božím zjavením a anjelom, a preto často ide o Božie zjavenie, ako aj v tomto prípade (porov. Ex 3, 2. 4.).

Sk 7,37 - Porov. Dt 18, 15.

Sk 7,42-43 - "Nebeské zástupy" sú nebeské telesá, ktoré uctievali pohania. (porov. Am 5, 25–27).

Sk 7,49 - Porov. Iz 66, 1–2.

Sk 7,51 - "Neobrezané srdce a uši" bol výraz, ktorým sa označovalo také konanie a reč, ktoré boli v protiklade so svedomím.