Verš 1
Ráno prvního dne v týdnu šla Marie Magdaléna ještě za tmy k hrobu. Když uviděla kámen odvalený od hrobu,
Mt 28:1 - Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob.
Mk 16:1 - Když skončila sobota, Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome nakoupily vonné masti, aby mohly jít a pomazat Ježíše.
Lk 24:1 - Brzy ráno prvního dne v týdnu vzaly připravené vonné masti a vydaly se s dalšími ženami ke hrobu.
Verš 2
běžela k Šimonu Petrovi a k dalšímu učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho dali!"
Jn 13:23 - Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku.
Jn 21:7 - Učedník, kterého Ježíš miloval, tehdy řekl Petrovi: "To je Pán!" Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, oblékl si plášť (protože byl svlečený) a vrhl se do vody.
Jn 21:20 - Petr se otočil a uviděl za sebou jít učedníka, kterého Ježíš miloval. (Byl to ten, který ho tehdy při večeři objal a zeptal se: "Pane, kdo tě zradí?")
Verš 3
Petr se zvedl a spolu s tím druhým učedníkem vyrazili k hrobu.
Lk 24:12 - Petr však vstal a rozběhl se ke hrobu. Když se naklonil dovnitř, spatřil tam jen plátna. Vrátil se tedy domů v údivu nad tím, co se stalo.
Verš 5
Naklonil se dovnitř, spatřil ležící plátna, ale dovnitř nešel.
Jn 19:40 - Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi.
Verš 7
Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá zvlášť.
Jn 11:44 - A ten, který zemřel, vyšel ven. Ruce i nohy měl svázané plátny a tvář měl ovinutou rouškou. "Rozvažte ho a nechte ho jít," řekl jim Ježíš.
Verš 9
(Ještě totiž nerozuměli Písmu, svědčícímu, že musí vstát z mrtvých.)
Ž 16:10 - Nenecháš v hrobě duši mou, nevydáš jámě svého věrného!
Sk 2:25 - David o něm říká: ‚Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám.
Sk 2:31 - Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení.
Sk 13:35 - Proto na jiném místě říká: ‚Svého svatého nevydáš rozkladu.'
Verš 11
Marie ale zůstala venku u hrobu a plakala. V pláči se naklonila do hrobu
Mt 28:1 - Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob.
Mk 16:5 - Vešly do hrobu, a když vpravo uviděly sedět mladíka oblečeného bílým rouchem, hrozně se vylekaly.
Lk 24:4 - Nevěděly, co si o tom myslet, když vtom před nimi stanuli dva muži v zářícím rouchu.
Verš 14
Po těch slovech se obrátila a uviděla tam stát Ježíše (nevěděla ale, že je to on).
Mt 28:9 - Cestou se s nimi náhle setkal Ježíš. "Buďte zdrávy," řekl. Padly před ním na kolena, objímaly mu nohy a klaněly se mu.
Mk 16:9 - V neděli ráno, když Ježíš vstal z mrtvých, ukázal se nejdříve Marii Magdaléně, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
Verš 17
"Nedrž mě," řekl jí Ježíš. "Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.'"
Ž 22:22 - Zachraň mě prosím před tlamou lva, vyslyš mě před rohy buvola!
Mt 28:10 - "Nebojte se," opakoval jim Ježíš. "Jděte vyřídit mým bratrům, ať jdou do Galileje. Tam mě spatří."
Heb 2:11 - Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci,
Jn 16:28 - Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď zase opouštím svět a jdu k Otci."
Verš 18
Marie Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl.
Mt 28:8 - S rozechvěním a s nesmírnou radostí tedy pospíchaly od hrobu a běžely to oznámit jeho učedníkům.
Mk 16:10 - Ta šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
Lk 24:9 - a když se vrátily od hrobu, vyprávěly to všechno jedenácti učedníkům i všem ostatním.
Verš 19
Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám."
Mk 16:14 - Nakonec se ukázal jedenácti, když byli spolu u stolu. Vyčítal jim jejich nevíru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného.
Lk 24:36 - Zatímco o tom mluvili, stanul uprostřed nich Ježíš. "Pokoj vám," řekl.
1Kor 15:5 - Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti,
Verš 20
Po těch slovech jim ukázal své ruce i bok. Učedníci byli šťastní, že vidí Pána.
Jn 16:22 - I vy teď zakoušíte úzkost, ale až se znovu uvidíme, vaše srdce bude jásat radostí a tu radost vám nikdo nevezme.
Verš 21
"Pokoj vám," opakoval Ježíš. "Jako mě poslal Otec, i já posílám vás."
Iz 61:1 - Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá, abych nesl dobré zprávy ubohým. Poslal mě ovázat srdce ztrápených, vyhlásit svobodu zajatým a propuštění spoutaným,
Mt 28:19 - Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého
Mk 16:15 - Potom jim řekl: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
Lk 4:18 - "Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu
Jn 17:18 - Jako jsi poslal na svět mě, tak jsem já poslal na svět je.
Verš 23
Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy."
Mt 16:19 - Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi."
Mt 18:18 - Amen, říkám vám, že cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi.
Verš 27
Potom řekl Tomášovi: "Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit."
1Jn 1:1 - Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, co jsme pozorovali, čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali - o Slovu života:
Verš 29
"Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl," řekl mu Ježíš. "Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili."
1Pt 1:8 - Nikdy jste ho neviděli, a přece ho milujete. Ani teď ho ještě nevidíte, a přece v něj věříte. Radujte se tedy nevýslovnou, velkolepou radostí,
Verš 30
Ježíš ovšem před svými učedníky udělal i mnoho jiných zázraků, které v této knize nejsou zapsány.
Jn 21:25 - Ježíš ovšem udělal i mnoho jiných věcí. Kdyby měly být všechny jednotlivě vypsány, mám za to, že by bylo napsáno tolik knih, že by se ani nevešly na svět.
Jn 20,1-10 - Mt 28, 1-8; Mk 16, 1-8; Lk 24, 1-11.Správy štyroch evanjelistov o tom, že ženy našli Ježišov hrob prázdny, sú v podstate rovnaké, ale v niektorých podrobnostiach sa líšia, lebo nie všetci svätopisci zachytili tie isté jednotlivosti. - Magdaléna, sprevádzaná aj inými ženami, išla k hrobu, aby lepšie upravila mŕtve Ježišovo telo.
Jn 20,1 - T. j. v nedeľu. Nedeľa sa takto stáva dňom Pána, najväčším sviatočným dňom kresťanov namiesto židovskej soboty, na pamiatku Kristovho vzkriesenia.
Jn 20,2 - Ten "iný učeník" je Ján.
Jn 20,5 - Učeník rešpektuje Petrovo prvenstvo.
Jn 20,9 - Napr. Ž 16, 8-11; Iz 53, 10-12 a iné.
Jn 20,11-18 - Mt 28, 9-10; Mk 6, 9-11.
Jn 20,16 - "Rabbuni" - oslovenie slávnostnejšie než Rabbi; často sa ním vyjadrovalo volanie adresované Bohu.
Jn 20,19-23 - Mk 16, 14; Lk 24, 36-43.
Jn 20,19 - Ježišovo oslávené telo už nepodliehalo zákonom hmoty, a tak zatvorené dvere neboli na prekážku. - "Pokoj vám:" bol zvyčajný vtedajší pozdrav, ale v Pánových ústach má plnší význam (porov. 14, 27; 16, 33).
Jn 20,22 - Ježišovo dýchnutie symbolizuje Ducha, ktorý je princípom nového stvorenia.
Jn 20,23 - V tomto texte sa uvádza ustanovenie sviatosti zmierenia; Pán Ježiš udeľuje apoštolom zvláštny dar Svätého Ducha a zvláštnu moc, aby mohli ľuďom odpúšťať hriechy.
Jn 20,29 - "A uverili" svedectvu apoštolov.
Jn 20,30-31 - Tieto dva verše sú vlastne záverom Jánovho evanjelia. Neskôr bola pridaná 21. hlava, aby sa doplnilo tzv. "evanjelium štyridsiatich dní" (čo Ježiš hovoril učeníkom od svojho zmŕtvychvstania do nanebovstúpenia).
