výhody registrácie

Evanjelium podľa Marka

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Mk 14, 1-72

1 Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho. 2 Říkali si totiž: "O svátcích ne, aby mezi lidmi nevypuklo povstání." 3 Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu, 4 někteří se rozhořčili: "K čemu taková ztráta? 5 Ta mast se mohla prodat aspoň za tři sta denárů! Mohlo se to rozdat chudým!" A hubovali ji. 6 Ježíš jim ale řekl: "Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě něco krásného. 7 Chudé tu budete mít vždycky a můžete jim pomáhat, kdykoli budete chtít; mě ale vždycky mít nebudete. 8 Ona udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu. 9 Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku." 10 Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil. 11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by jim ho vydal. 12 Prvního dne svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?" 13 Poslal tedy dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města. Tam vás potká muž nesoucí džbán vody. Jděte za ním. 14 Kam vejde, tam řekněte hospodáři: ‚Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?' 15 On vám ukáže velikou horní místnost, prostřenou a při-pravenou. Tam nám připravte večeři." 16 Učedníci tedy odešli, a když přišli do města, našli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka. 17 Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti. 18 Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí." 19 Zdrceni se jeden po druhém začali ptát: "Snad ne já?" 20 "Je to jeden ze Dvanácti," řekl jim, "ten, který se mnou namáčí ruku do mísy. 21 Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil." 22 Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: "Vezměte, to je mé tělo." 23 Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něj všichni. 24 Tehdy jim řekl: "To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé. 25 Amen, říkám vám, že už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho budu pít nový v Božím království." 26 A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu. 27 Tehdy jim Ježíš řekl: "Všichni ode mě odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.' 28 Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje." 29 "I kdyby všichni odpadli," prohlásil Petr, "já nikdy!" 30 Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než dvakrát zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš." 31 On se ale dušoval: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" A podobně mluvili i všichni ostatní. 32 Když pak přišli na místo zvané Getsemane, řekl svým učedníkům: "Posaďte se tu, než se pomodlím." 33 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vtom na něj začala padat hrůza a tíha. 34 Řekl jim: "Je mi úzko až k smrti. Zůstaňte tu a bděte." 35 Kousek poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, ta hodina minula. 36 Tehdy řekl: "Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá." 37 Když se pak vrátil, zjistil, že spí. "Šimone, ty spíš?" řekl Petrovi. "Nemohl jsi bdít ani hodinu? 38 Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné." 39 Znovu odešel a modlil se týmiž slovy. 40 Když se vrátil, zjistil, že zase spí. Víčka jim ztěžkla únavou. Nevěděli, co mu na to říci. 41 Když se pak vrátil potřetí, řekl jim: "Ještě pořád spíte a odpočíváte? Dost už! Pohleďte, přišla chvíle, kdy je Syn člověka vydáván do rukou hříšníků. 42 Vstávejte, pojďme! Můj zrádce už je blízko." 43 Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží, znalců Písma a starších. 44 Jeho zrádce s nimi měl smluvené znamení: "Je to ten, kterého políbím. Chopte se ho a veďte ho opatrně." 45 Jakmile přišel, hned přistoupil k němu a políbil ho se slovy: "Rabbi!" 46 V tu chvíli se na něj vrhli a zajali ho. 47 Jeden z těch, kdo stáli kolem něj, vytasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho. 48 Ježíš jim řekl: "Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi? 49 Když jsem s vámi denně býval v chrámu a učil, nezatkli jste mě. Ať se však naplní Písma!" 50 Tehdy ho všichni opustili a utekli. 51 Jeden mladík ho ale následoval oblečen jen kusem plátna na holém těle. Chytili ho, 52 ale on tam to plátno nechal a utekl nahý. 53 Ježíše pak odvedli k veleknězi, kde se sešli všichni vrchní kněží i starší a znalci Písma. 54 Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř na veleknězův dvůr. Tam si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně. 55 Vrchní kněží s celou Veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nic nenacházeli. 56 Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. 57 Nějací lidé pak vstali a křivě proti němu svědčili: 58 "Slyšeli jsme ho říci: ‚Zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.'" 59 Ale ani tak se jejich svědectví neshodovala. 60 Nato se přede všemi postavil velekněz a tázal se Ježíše: "Nic neodpovíš na jejich svědectví?" 61 On ale mlčel a nic neodpovídal. Nakonec se ho velekněz zeptal: "Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?" 62 "Jsem," řekl Ježíš. "A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky." 63 Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: "K čemu ještě potřebujeme svědky? 64 Slyšeli jste rouhání! Co o tom soudíte?" A všichni rozhodli, že zaslouží smrt. 65 Někteří po něm začali plivat. Zahalili mu tvář, bili ho pěstmi a říkali: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli holemi. 66 Petr byl zatím dole na dvoře. Přišla tam jedna z veleknězových služek, 67 a když si všimla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Nazaretu." 68 On to ale zapřel: "Nerozumím. Nevím, o čem mluvíš!" Vyšel ven před dvůr a vtom zakokrhal kohout. 69 Potom ho ta služka uviděla znovu a začala říkat kolemstojícím: "Je to jeden z nich!" 70 On to ale znovu zapíral. Po malé chvíli se kolemstojící znovu obrátili na Petra: "Určitě jsi jeden z nich. Vždyť jsi Galilejec!" 71 Tehdy se začal zaklínat a přísahat: "Člověka, o kterém mluvíte, neznám!" 72 A vtom podruhé zakokrhal kohout. Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš" a propukl v pláč.

Mk 14, 1-72





Verš 1
Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho.
Mt 26:2 - "Víte, že za dva dny jsou Velikonoce. Tehdy bude Syn člověka zrazen a ukřižován."
Lk 22:1 - Blížil se Svátek nekvašených chlebů, zvaný také Velikonoce.
Jn 11:55 - Blížily se židovské Velikonoce. Mnozí z toho kraje putovali na Velikonoce vzhůru do Jeruzaléma, aby se očistili.
Jn 13:1 - Před Velikonočními svátky už Ježíš věděl, že přišla jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své druhy na tomto světě, miloval je až do konce.

Verš 3
Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu,
Mt 26:6 - Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného,
Lk 7:37 - A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou nádobku s mastí,
Jn 11:2 - To byla ta Marie, která pomazala Pána mastí a vytřela mu nohy svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocný.
Jn 12:3 - Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.

Verš 7
Chudé tu budete mít vždycky a můžete jim pomáhat, kdykoli budete chtít; mě ale vždycky mít nebudete.
Dt 15:11 - A protože v zemi nikdy nepřestanou být chudí, přikazuji ti: "Ochotně nabízej pomoc svému bratru - tomu, kdo je ve tvé zemi chudý a potřebný."

Verš 10
Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil.
Mt 26:14 - Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím.
Lk 22:4 - Odešel a domluvil se s vrchními kněžími a s veliteli chrámové stráže, jak jim ho zradí.

Verš 12
Prvního dne svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?"
Mt 26:17 - Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: "Kde ti máme připravit velikonoční večeři?"
Lk 22:7 - Tak přišel Den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit beránek.
Ex 12:17 - Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše zástupy z Egypta. Tento den budete zachovávat ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení.

Verš 17
Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti.
Mt 26:20 - Večer, když byl za stolem s Dvanácti,
Lk 22:14 - Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl.

Verš 18
Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí."
Ž 41:9 - "Zachvátila ho hrozná věc, ze svého lůžka nevstane!"
Sk 1:17 - ačkoli patřil mezi nás a měl podíl na této službě."

Verš 22
Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: "Vezměte, to je mé tělo."
Mt 26:26 - Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte; toto je mé tělo."
Lk 22:19 - Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku."
1Kor 11:23 - Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

Verš 27
Tehdy jim Ježíš řekl: "Všichni ode mě odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.'
Mt 26:31 - Tehdy jim Ježíš řekl: "V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.'
Jn 16:32 - "Hle, přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý svou cestou. Necháte mě samotného, ale nejsem sám, protože je se mnou Otec.
Za 13:7 - Vzhůru, meči, na mého pastýře, na mého blízkého přítele! praví Hospodin zástupů. Bij pastýře, ať se stádo rozprchne! Obrátím svou ruku na ty maličké!

Verš 28
Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje."
Mt 26:32 - Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje."
Mt 28:10 - "Nebojte se," opakoval jim Ježíš. "Jděte vyřídit mým bratrům, ať jdou do Galileje. Tam mě spatří."
Mk 16:7 - Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl."

Verš 30
Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než dvakrát zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Lk 22:34 - On mu však odpověděl: "Říkám ti, Petře, než ráno zakokrhá kohout, třikrát zapřeš, že mě znáš."
Jn 13:38 - "Položíš za mě život?" opáčil Ježíš. "Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš."

Verš 31
On se ale dušoval: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" A podobně mluvili i všichni ostatní.
Jn 13:37 - "Pane, proč za tebou nemohu teď?" ptal se Petr. "Položím za tebe život!"

Verš 32
Když pak přišli na místo zvané Getsemane, řekl svým učedníkům: "Posaďte se tu, než se pomodlím."
Mt 26:36 - Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: "Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit."
Lk 22:39 - Vyšel ven a podle svého zvyku se odebral na Olivetskou horu. Učedníci ho následovali.
Jn 18:1 - Když to Ježíš dořekl, odešel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada; do té se svými učedníky vešel.

Verš 34
Řekl jim: "Je mi úzko až k smrti. Zůstaňte tu a bděte."
Jn 12:27 - Jsem teď sevřen úzkostí a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této chvíle'? Ale proto jsem přišel, pro tuto chvíli.

Verš 35
Kousek poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, ta hodina minula.
Lk 22:41 - Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se:

Verš 36
Tehdy řekl: "Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá."
Jn 6:38 - Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

Verš 37
Když se pak vrátil, zjistil, že spí. "Šimone, ty spíš?" řekl Petrovi. "Nemohl jsi bdít ani hodinu?
Mt 26:40 - Když se vrátil k učedníkům, zjistil, že spí. "Nemohli jste se mnou bdít ani hodinu?" řekl Petrovi.
Lk 22:45 - Když vstal od modlitby a přišel k učedníkům, zjistil, že pod tíhou zármutku usnuli.

Verš 38
Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné."
Gal 5:17 - Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.

Verš 43
Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží, znalců Písma a starších.
Mt 26:47 - Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží a starších lidu.
Lk 22:47 - Ještě to ani nedořekl a byl tu houf lidí v čele s Jidášem, jedním z Dvanácti. Přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil,
Jn 18:3 - Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků a chrámovou stráž od vrchních kněží a farizeů a přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi.

Verš 45
Jakmile přišel, hned přistoupil k němu a políbil ho se slovy: "Rabbi!"
2Sam 20:9 - "Jak se daří, bratře?" oslovil Joáb Amasu a pravou rukou ho uchopil za vousy, aby ho políbil.

Verš 49
Když jsem s vámi denně býval v chrámu a učil, nezatkli jste mě. Ať se však naplní Písma!"
Ž 22:6 - K tobě volali a bývali zachráněni, doufali v tebe a nebyli zklamáni.
Ž 69:9 - Pro vlastní bratry jsem jako cizí, pro děti své matky jsem cizincem.
Lk 24:25 - Tehdy jim řekl: "Jak jste nechápaví! Jak je vám zatěžko věřit všemu, co pověděli proroci!

Verš 50
Tehdy ho všichni opustili a utekli.
Jób 19:13 - Mým vlastním bratrům mě odcizil, moji známí se ke mně neznají.
Ž 88:8 - Dolehlo na mě tvé zuření, svými vlnami jsi mě porazil! séla

Verš 53
Ježíše pak odvedli k veleknězi, kde se sešli všichni vrchní kněží i starší a znalci Písma.
Mt 26:57 - Ti, kdo Ježíše zatkli, ho pak odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili znalci Písma a starší.
Lk 22:54 - Tak ho zatkli a odvedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval.
Jn 18:13 - Přivedli ho nejdříve k Annášovi. Byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.
Jn 18:24 - Annáš ho tedy poslal v poutech k veleknězi Kaifášovi.

Verš 55
Vrchní kněží s celou Veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nic nenacházeli.
Mt 26:59 - Vrchní kněží i celá Velerada pak proti Ježíšovi hledali falešné svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti.
Sk 6:13 - Tam postavili falešné svědky, kteří tvrdili: "Ten člověk neustále mluví proti tomuto svatému místu a proti Zákonu.

Verš 58
"Slyšeli jsme ho říci: ‚Zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.'"
Mk 15:29 - Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: "Aha! Když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit,
Jn 2:19 - "Zbořte tento chrám," odpověděl Ježíš, "a za tři dny ho postavím."

Verš 60
Nato se přede všemi postavil velekněz a tázal se Ježíše: "Nic neodpovíš na jejich svědectví?"
Mt 26:62 - Tehdy vstal velekněz a tázal se ho: "Nic neodpovíš na svědectví těch mužů?"

Verš 61
On ale mlčel a nic neodpovídal. Nakonec se ho velekněz zeptal: "Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?"
Iz 53:7 - Byl zmučen, a přestože trpěl, ústa neotevřel. Na smrt byl veden jako beránek, jak ovce před střihači oněměl, ústa neotevřel.
Sk 8:32 - Místo, které v Písmu četl, bylo toto: "Jak ovce na porážku veden byl, jako když beránek před střihačem oněmí, ústa neotevřel.

Verš 62
"Jsem," řekl Ježíš. "A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky."
Dan 7:13 - Potom to noční vidění pokračovalo: Hle, přichází s nebeskými oblaky synu člověka podobný. Před Odvěkého předstoupil, před jeho tvář ho přivedli.
Mt 16:27 - Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků.
Mt 24:30 - Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou slávou a mocí.
Mt 25:31 - "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.
Lk 21:27 - Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou.
Sk 1:11 - a řekli jim: "Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet."
1Sol 4:16 - Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu.
2Sol 1:10 - V ten den Pán přijde, aby byl oslaven svými svatými a obdivován všemi věřícími - vždyť i vy jste uvěřili našemu svědectví.
Zjv 1:7 - Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo jej probodli. Všechna pokolení země se pro něj rozpláčí. Ano, amen.

Verš 65
Někteří po něm začali plivat. Zahalili mu tvář, bili ho pěstmi a říkali: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli holemi.
Jób 16:10 - Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.
Iz 50:6 - Nastavil jsem svá záda bijícím a líce rvoucím za vousy; tvář jsem si nechránil před nadávkami a plivanci.
Jn 19:3 - a s voláním: "Ať žije židovský král!" jej tloukli holemi.

Verš 66
Petr byl zatím dole na dvoře. Přišla tam jedna z veleknězových služek,
Mt 26:58 - Petr ho ale zpovzdálí následoval až na veleknězův dvůr. Vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec.
Mt 26:69 - Petr zatím seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje."
Lk 22:55 - Když uprostřed dvora zapálili oheň a sesedli se okolo, posadil se mezi ně i Petr.
Jn 18:16 - Petr ale zůstal venku u dveří. Onen druhý učedník, který se znal s veleknězem, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř.

Verš 69
Potom ho ta služka uviděla znovu a začala říkat kolemstojícím: "Je to jeden z nich!"
Mt 26:71 - Zamířil k bráně, ale tam ho uviděla jiná a řekla ostatním: "Tenhle byl také s tím Ježíšem z Nazaretu."
Lk 22:58 - Po chvilce si ho všiml jiný a řekl: "Ty jsi také jeden z nich." "Nejsem, člověče!" opakoval Petr.
Jn 18:25 - Šimon Petr zatím stál u ohně a ohříval se. Zeptali se ho: "Nepatříš snad k jeho učedníkům?" "Nepatřím," zapřel Petr.

Verš 72
A vtom podruhé zakokrhal kohout. Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš" a propukl v pláč.
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."
Lk 22:61 - Pán se obrátil a podíval se na Petra. Ten si vzpomněl, jak mu Pán říkal: "Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš."
Jn 13:38 - "Položíš za mě život?" opáčil Ježíš. "Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš."
Jn 18:27 - Petr ho však znovu zapřel. Vtom zakokrhal kohout.

Mk 14,1-2 - Mt 26, 2-5; Lk 22, 1-2; Jn 11, 47-53.

Mk 14,1 - Veľká noc a sviatok Nekvasených chlebov boli dva rozdielne sviatky, ktoré však prakticky splývali. Veľká noc sa začínala večer 14. nisana (pre Židov bol vtedy už 15. nisan, lebo nový deň sa začínal večer). Sviatok Nekvasených chlebov trval od 15. do 21. nisana, teda jeden týždeň. Cez týchto 7 dní sa nesmel jesť kysnutý chlieb.

Mk 14,3-9 - Mt 26, 6-13; Jn 12, 1-8.

Mk 14,3 - Z koreňov indickej rastliny nardu pripravovali voňavý olej. Alabaster je jemnozrnný, snehobiely priesvitný sadrovec, z ktorého sa zhotovovali nádobky na voňavé oleje, drahé masti a poháre na pitie. Názov je odvodený od mesta Alabastron v Hornom Egypte, kde sa vyskytuje zvláštna odroda tohto nerastu.

Mk 14,5 - Denár - pozri poznámku k Mt 26, 15.

Mk 14,8 - Pomazanie mŕtvych ako skutok milosrdenstva sa u Židov považoval za niečo lepšie ako almužna.

Mk 14,10-11 - Mt 26, 14-16; Lk 22, 3-6.

Mk 14,12-16 - Mt 26, 17-19; Lk 22, 7-13.

Mk 14,14 - "Pán domu" bol asi otec samého evanjelistu Marka. V jeho dome sa neskôr schádzali prví jeruzalemskí veriaci na bohoslužbu.

Mk 14,17-21 - Mt 26, 20-25; Lk 22, 21-23; Jn 13, 18. 21-23.

Mk 14,18 - Ž 41, 10.

Mk 14,22-25 - Mt 26, 26-29; Lk 22, 15-20; 1 Kor 11, 23-25.

Mk 14,26-31 - Mt 26, 30-35; Lk 22, 31-34.39; Jn 13, 36-38.

Mk 14,27 - Ježiš sa odvoláva na Zachariášovo proroctvo (13, 7).

Mk 14,32-42 - Mt 26, 36-46; Lk 22, 40-45.

Mk 14,36 - Marek zachoval v aramejskom jazyku oslovenie, ktorým Ježiš oslovoval nebeského Otca. Ide o dôverné oslovenie, ako asi naše "otecko".

Mk 14,43-52 - Mt 26, 47-56; Lk 22, 47-53; Jn 18, 2-11.

Mk 14,51-52 - Marek tu opisuje takú udalosť, ktorej musel byť očitým svedkom. Nevylučuje sa, že pozemok Getsemani patril Markovým rodičom, tak ako večeradlo. Marek tam mohol nocovať. Na hlučný príchod vojakov sa prebudil. Prikryl sa plachtou a vyšiel sa pozrieť, čo sa robí. Ježiša práve odvádzali poviazaného, a preto išiel zahalený do plachty za nimi. Aj jeho chceli chytiť, ale ušiel im tak, že im plachtu nechal v rukách.

Mk 14,53-65 - Mt 26, 57-68; Lk 22, 63-71; Jn 18, 13-24.

Mk 14,61 - Výrazy "syn Požehnaného" čiže "Zvelebeného" a "po pravici Moci" sa vtedy používali z úcty k Bohu, ktorého meno nevyslovovali.

Mk 14,62 - Ž 110, 1; Dan 7, 13.

Mk 14,68-72 - Mt 26, 69-75; Lk 22, 55-62; Jn 18, 15-18. 25-27.