výhody registrácie

Kniha Numeri

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Nm 5, 1-31

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 "Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, každého trpícího výtokem a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. 3 Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám." 4 Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi. 5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 6 "Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. 7 Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil. 8 Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření. 9 Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. 10 Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi." 11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12 "Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná, 13 kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: 14 Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv, 15 přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo, neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu. 16 Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. 17 Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. 18 Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 19 a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. 20 Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel' - 21 tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí - ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo! 22 Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!' A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.' 23 Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. 24 Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. 25 Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. 26 Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. 27 Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. 28 Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě. 29 Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila, 30 nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. 31 Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese."

Nm 5, 1-31





Verš 2
"Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, každého trpícího výtokem a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém.
Lv 13:3 - Kněz pak ránu na kůži prohlédne: Pokud ochlupení na ráně zbělelo a rána je napohled hlubší než okolní kůže, je to rána malomocenství. Po prohlídce jej kněz prohlásí za nečistého.
Lv 13:46 - Po celou dobu svého postižení zůstane nečistý. Jako nečistý musí bydlet o samotě, ve zvláštním příbytku venku za táborem."
Lv 15:2 - "Mluvte k synům Izraele: Kterýkoli muž by trpěl výtokem ze svého údu, bude pro ten výtok nečistý.
Lv 21:1 - Hospodin řekl Mojžíšovi: "Mluv ke kněžím, Áronovým synům: Nikdo z kněží se nesmí poskvrnit kvůli mrtvému ve svém lidu,

Verš 10
Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi."
Lv 10:12 - Mojžíš pak Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi řekl: "Vezměte moučnou oběť, která zbyla z Hospodinových ohnivých obětí, a jezte ji nekvašenou poblíž oltáře, neboť je svatosvatá.

Verš 6
"Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil.
Lv 6:1 - Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:3 - Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky. Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře.

Verš 7
Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil.
Lv 6:5 - Ať na oltáři plane oheň, ať nikdy nezhasne! Na něm kněz každé ráno zapálí dříví, na něm narovná zápalnou oběť a na něm nechá dýmat tuk pokojných obětí.

Nm 5,2 - V hl. 5,1 – 6,27 opakujú sa a doplňujú sa zákony z Lv 11 – 15 a 18 – 22. O malomocenstve pozri Lv 13,46, o výtoku semena Lv 15, o dotyku mŕtvoly Lv 22,4. Nemocní ostávali mimo tábora dotiaľ, dokiaľ trvala ich nemoc a kým sa neočistili.

Nm 5,5-8 - Tento zákon je opakovaním Lv 5,14 – 6,7, najmä však 6,1–7. Rozdiel je len v tom, že predpokladá vyznanie viny a určuje, komu sa má dať vy náhrada: dedičovi; a ak takého niet, tak kňazovi. Hriechy proti právu blížneho sú previnením oproti Pánovi, ktorý býva medzi Izraelitmi (Lv 5,15; 6,2 atď.).

Nm 5,11-31 - Ak žena bola neverná a ak jej neveru dokázali, mala byť ukameňovaná aj so svojím spoločníkom. Niekedy však vinu ženy nebolo možno dokázať, alebo manžel svoju ženu len podozrieval z nevernosti; vtedy muž mohol od manželky žiadať, aby sa očistila od podozrenia Božím súdom. Tento zákon z jednej strany hájil manželskú čistotu, z druhej strany však dával žene účinnú ochranu a možnosť, žeby dokázala svoju nevinu v prípade, že manžel ju neoprávnene upodozrieval. Zákon však dáva len mužovi právo odvolať sa na Boží súd. – Obrady tohto súdu, ak sa žena skutočne previnila, mohli ozaj priviesť upodozrievanú ženu k vyznaniu viny alebo aspoň k oľutovaniu činu a náprave. Obeta žiarlivosti bola pre obe stránky veľmi pokorujúca. Preto tento súd sa konal veľmi zriedka. Sväté písmo neuvádza ani len jeden prípad podobného súdu.

Nm 5,25 - Porov. Lv 7, 30; Ex 29,24.