Kniha proroka Aggea

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ag 2, 1-23

1 jednadvacátého dne sedmého měsíce, přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo: 2 "Promluv k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu, i ke zbývajícímu lidu: 3 Zbývá mezi vámi ještě někdo, kdo viděl tento chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vidíte teď? Nepřipadá vám jako nic? 4 Nuže vzchop se, Zerubábeli! praví Hospodin. Vzchop se, veleknězi Jošuo, synu Jocadakův! Vzchop se, všechen lide této země, praví Hospodin, a dejte se do práce. Vždyť já jsem s vámi, praví Hospodin zástupů. 5 To je slovo, které jsem vám dal, když jste vycházeli z Egypta. Můj Duch zůstává vprostřed vás. Nebojte se! 6 Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu všemi národy, takže přijdou se svými poklady, a já tento chrám naplním slávou, praví Hospodin zástupů. 8 Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů. 9 Sláva tohoto nového chrámu bude větší než toho prvního, praví Hospodin zástupů. Na tomto místě daruji pokoj, praví Hospodin zástupů." 10 Čtyřiadvacátého dne devátého měsíce ve druhém roce Dareiovy vlády dostal prorok Ageus slovo Hospodinovo: 11 "Tak praví Hospodin zástupů - Zeptej se kněží na zákon: 12 Kdyby někdo nesl v cípu svého pláště posvěcené maso a tím cípem by se dotkl chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, posvětí se to?" "Ne," odpověděli kněží. 13 "A kdyby se čehokoli takového dotkl někdo poskvrněný mrtvolou," pokračoval Ageus, "poskvrní se to?" "Ano, poskvrní," odpověděli kněží. 14 Na to Ageus řekl: "Stejné je to v mých očích s tímto lidem a s tímto národem, praví Hospodin. Stejné je to se vším, co dělají a co tu obětují - je to nečisté! 15 Všímejte si ale, jak bude ode dneška dál. Jak bylo předtím, než se v Hospodinově chrámu začal pokládat kámen na kámen? 16 Kdo tehdy přišel k hromadě zrní pro dvacet měr, našel tam jen deset. Kdo přišel k vinné kádi pro padesát měr, našel tam jen dvacet. 17 Všechno, na čem jste pracovali, jsem bil plísní, snětí a kroupami, a přesto jste na mě nedbali, praví Hospodin. 18 Všímejte si, jak bude ode dneška dál, jak bude od čtyřiadvacátého dne devátého měsíce - ode dne, kdy byl znovu založen Hospodinův chrám. Všímejte si: 19 Je už v obilnici zrní? Réva, fíkovník, granátovník ani oliva ještě nerodí? Ode dneška vám požehnám." 20 Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce dostal Ageus podruhé slovo Hospodinovo: 21 "Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22 Převrhnu královské trůny a sílu pohanských říší zničím. Převrhnu vozy i s vozataji, takže padnou koně a jejich jezdci se navzájem pobijí. 23 V ten den, praví Hospodin zástupů, tě vezmu, můj služebníku Zerubábeli, synu Šealtielův, praví Hospodin, a učiním tě svým pečetním prstenem, protože tebe jsem si vyvolil, praví Hospodin zástupů."

Verš 17

Všechno, na čem jste pracovali, jsem bil plísní, snětí a kroupami, a přesto jste na mě nedbali, praví Hospodin.

Ag 1:11 - Přivolal jsem sucho na tuto zemi i na hory, na obilí, víno, olej i na vše ostatní, co roste ze země, a také na lidi, na dobytek a na všechno, na čem pracujete."

Ag 2,1-5 - Ľud bol pri stavbe chrámu zronený. Ešte žili starci, ktorí ako deti videli Šalamúnov chrám a po mesiaci stavby sa presvedčili, že nový ani zďaleka nedosiahne nádheru starého, zrúcaného chrámu.

Ag 2,6-9 - Príchod mesiášskych čias otrasie nebom, zemou i národmi. Vulg tu hovorí o Mesiášovej osobe. Vo verši 7 miesto "prídu skvosty všetkých národov" prekladá: "Príde ten, po ktorom túžili všetky národy". O Spasiteľovej osobe hovorí Aggeus len nepriamo; spomína slávu druhého chrámu a len od proroka Malachiáša sa dozvieme, že touto slávou bude príchod Mesiáša (Mal 3,1 n.). Ale aj Aggeus hovorí nesporne o mesiášskych časoch. Všetky národy budú sa hrnúť k novému náboženstvu a všetky svoje skvosty obetujú Pánovi. Veď i tak jemu patrí všetko zlato a striebro. Porov. Iz 60,5 – 7,11; Mich 4,1–4 = Iz 2,2–4. Spomína tiež hlavný a prorokmi veľmi často spomínaný rys mesiášskej ríše, pokoj; porov. Iz 2,2–4 = Mich 4,1–4; Iz 9,1 n.; 11,1 n.; Mich 1 – 5. – Keď Izrael vychádzal z Egypta, vtedy Boh otriasol národmi a uzavrel so svojím národom prvú zmluvu, porov. verš 5. Pri príchode mesiášskych čias otrasie národmi znovu a uzavrie so svojím ľudom novú zmluvu.

Ag 2,10-14 - Mäso z obetí bolo posvätné. Izraeliti sú nečistí, preto sú nečisté aj obety, ktoré prinášajú, nemôžu byť preto milé Bohu. "Tam" rozumej na oltári, ktorý Izraeliti postavili hneď po návrate zo zajatia (Ezd 3,3). – V okraji vrchného rúcha nosili Izraeliti veci ako u nás ženy v zástere.

Ag 2,15-19 - Kým nezačali stavať chrám, Pán ich trestal, preto mali aj obilia, aj vína omnoho menej, než čakali. – O úpale pozri 1 Kr 8,37; porov. Am 4,9. – Týmto sa vysvetľuje aj predošlá stať (verš 10–14); obety preto neboli milé Pánovi, lebo sa nechceli chytiť do stavby chrámu. Odteraz však bude ináč.

Ag 2,20-23 - Aby júdsky námestník perzského kráľa Dária nemal obavy pustiť sa do stavby chrámu, Boh ho ubezpečuje, že on zdolá nepriateľov svojho národa, pretože je Zorobábel jeho miláčik. – Pečať mala platnosť podpisu, preto si východný muž dával na ňu veľký pozor. Nosil ju buď na hrdle, uviazanú na šnúrke, alebo si ju dal pripevniť na prsteň, aby sa nemohla dostať do cudzích rúk. Takýto vzácny je aj Zorobábel v Božích očiach. – Zorobábelovho starého otca Jechoniáša Boh zavrhol slovami: "Keby júdsky kráľ Koniáš, syn Joakimov, bol pečatným prsteňom na mojej pravici: strhol by som ťa odtiaľ." (Jer 22,24) Aby si národ nemyslel, že tými slovami celkom zavrhol Dávidov kráľovský dom a zrušil aj mesiášske prisľúbenia, ktoré dal Dávidovi: vyhlasuje, že si Zorobábela vyvolil a že mu je taký vzácny ako pečatný prsteň. Platia teda aj mesiášske proroctvá.