Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Lv 16, 1-34

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi po smrti dvou synů Áronových, kteří zemřeli, když svévolně předstoupili před Hospodina. 2 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Promluv ke svému bratru Áronovi, ať nevstupuje v libovolné době do svatyně dovnitř za oponu k příkrovu, který je na schráně, aby nezemřel, až se objevím v oblaku nad příkrovem. 3 Jen tak smí Áron přistupovat ke svatyni: s mladým býčkem k oběti za hřích a s beranem k oběti zápalné. 4 Oblékne si svatou lněnou suknici, pod ní bude mít na těle lněné spodky, přepáše se lněnou šerpou a ovine si lněný turban. Je to svaté roucho. Celý se omyje vodou, než je oblékne. 5 Od pospolitosti Izraelců vezme dva kozly k oběti za hřích a jednoho berana k oběti zápalné. 6 Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích a vykoná za sebe a za svůj dům smírčí obřady. 7 Vezme i oba kozly a postaví je před Hospodina, u vchodu do stanu setkávání. 8 O obou kozlech bude Áron losovat: jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela. 9 Pak přivede Áron kozla, na kterého padl los pro Hospodina, a připraví jej v oběť za hřích. 10 Kozel, na kterého padl los pro Azázela, bude postaven živý před Hospodina, aby na něm vykonal smírčí obřady a vyhnal jej k Azázelovi na poušť. 11 Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích, aby za sebe a za svůj dům vykonal smírčí obřady, a porazí ho jako svou oběť za hřích. 12 Vezme z oltáře, od Hospodina, kadidelnici plnou žhavého uhlí a dvě hrsti jemného kadidla z vonných věcí a vnese to dovnitř za oponu. 13 Kadidlo vloží na oheň před Hospodina. Oblak z kadidla zahalí příkrov, který je na schráně svědectví, aby nezemřel. 14 Potom vezme trochu krve z býčka a stříkne ji prstem na příkrov z přední strany a před příkrov stříkne prstem trochu krve sedmkrát. 15 Pak porazí kozla, oběť za hřích lidu, a vnese jeho krev dovnitř za oponu. S jeho krví naloží stejně jako s krví býčka; stříkne ji na příkrov a před příkrov. 16 Tak vykoná smírčí obřady za svatyni pro nečistotu Izraelců, pro jejich přestoupení a všechny jejich hříchy. Stejně bude postupovat při stanu setkávání, který stojí u nich, uprostřed jejich nečistot. 17 Nikdo z lidí nesmí být ve stanu setkávání, když vejde do svatyně k vykonávání smírčích obřadů, dokud nevyjde. Tam vykoná smírčí obřady za sebe i za svůj dům a za celé izraelské shromáždění. 18 Potom vyjde k oltáři, který je před Hospodinem, a vykoná smírčí obřady za něj. Vezme trochu krve z býčka a krve z kozla a potře rohy oltáře dokola. 19 Sedmkrát na něj stříkne prstem trochu krve. Tak jej očistí od nečistot Izraelců a posvětí ho. 20 Když dokončí smírčí obřady za svatyni, za stan setkávání a za oltář, přivede živého kozla. 21 Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. 22 Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť. 23 Potom vstoupí Áron do stanu setkávání a svlékne lněné roucho, které si oblékl při vstupu do svatyně, a zanechá je tam. 24 Celý se omyje vodou na svatém místě a obleče si své roucho. Pak vyjde, vykoná zápalnou oběť za sebe i zápalnou oběť za lid a smírčí obřady za sebe i za lid. 25 Tuk z oběti za hřích obrátí na oltáři v obětní dým. 26 Ten, kdo vyhnal kozla pro Azázela, vypere si šaty a celý se omyje vodou. Teprve pak smí vstoupit do tábora. 27 Býčka k oběti za hřích i kozla k oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do svatyně k smírčím obřadům, dá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výměty spálí ohněm. 28 Ten, kdo je spálil, vypere si šaty a celý se omyje vodou. Teprve pak smí vstoupit do tábora. 29 To bude pro vás provždy platné nařízení. Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host. 30 V tento den za vás vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čisti. 31 Bude to pro vás den odpočinku, slavnost odpočinutí. Budete se pokořovat. To je provždy platné nařízení. 32 Smírčí obřady bude vykonávat kněz, který je pomazán a uveden v úřad, aby sloužil jako kněz místo svého otce, a který smí oblékat svaté lněné roucho. 33 Ten vykoná smírčí obřady za velesvatyni, vykoná smírčí obřady za stan setkávání a za oltář; také za kněze i za shromáždění všeho lidu vykoná smírčí obřady. 34 To pro vás bude provždy platné nařízení: jednou v roce vykoná za Izraelce smírčí obřady, aby byli zbaveni všech svých hříchů." I učinil Mojžíš, jak mu Hospodin přikázal.

Verš 1

Hospodin promluvil k Mojžíšovi po smrti dvou synů Áronových, kteří zemřeli, když svévolně předstoupili před Hospodina.

Lv 10:1 - Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do ní oheň a na něj položili kadidlo. Přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal.

Verš 2

Hospodin řekl Mojžíšovi: "Promluv ke svému bratru Áronovi, ať nevstupuje v libovolné době do svatyně dovnitř za oponu k příkrovu, který je na schráně, aby nezemřel, až se objevím v oblaku nad příkrovem.

Ex 30:10 - Jednou za rok vykoná Áron na jeho rozích smírčí obřady. Z krve smírčí oběti za hřích bude na něm vykonávat smírčí obřady jednou za rok po všechna vaše pokolení. Oltář bude velesvatý Hospodinu."

Heb 9:7 - Do druhé části stánku vcházel jen jednou za rok sám velekněz, a to nikdy bez krve, kterou obětoval za sebe i za přestoupení lidu.

Verš 6

Potom přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích a vykoná za sebe a za svůj dům smírčí obřady.

Heb 7:27 - který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.

Verš 34

To pro vás bude provždy platné nařízení: jednou v roce vykoná za Izraelce smírčí obřady, aby byli zbaveni všech svých hříchů." I učinil Mojžíš, jak mu Hospodin přikázal.

Heb 9:7 - Do druhé části stánku vcházel jen jednou za rok sám velekněz, a to nikdy bez krve, kterou obětoval za sebe i za přestoupení lidu.

Verš 14

Potom vezme trochu krve z býčka a stříkne ji prstem na příkrov z přední strany a před příkrov stříkne prstem trochu krve sedmkrát.

Lv 4:6 - Kněz namočí prst v krvi a sedmkrát z ní stříkne před Hospodinem na oponu svatyně.

Heb 9:25 - Není třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu, jako když velekněz rok co rok s cizí krví vchází do svatyně;

Heb 10:4 - neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.

Verš 27

Býčka k oběti za hřích i kozla k oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do svatyně k smírčím obřadům, dá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výměty spálí ohněm.

Lv 6:30 -

Heb 13:11 - Vždyť těla zvířat, jejichž krev vnáší velekněz do svatyně jako oběť za hřích, spalují se za hradbami.

Verš 29

To bude pro vás provždy platné nařízení. Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host.

Lv 23:27 - "Desátého dne téhož sedmého měsíce bude den smíření. Budete mít bohoslužebné shromáždění; budete se pokořovat a přinesete ohnivou oběť Hospodinu.

Lv 16,1 - Výročný deň zmierenia slávil sa 10. dňa siedmeho mesiaca (tišri). Teda päť dní pred slávnosťou Stánkov. Nazývali ho "veľkým" alebo "dlhým" dňom, pretože v tento deň museli sa priniesť mnohé obete. Sviatok sa začínal večer deviateho tišri a končil sa desiateho večer. Nesmelo sa pracovať a všetci Izraeliti museli sa postiť. V tento deň bohoslužobné obrady konal len veľkňaz. Obetami tohto sviatku chceli odčiniť všetky hriechy, ktoré Izraeliti spáchali v minulom roku.

Lv 16,2 - Do svätyne, čo je za oponou, teda do veľsvätyne, kde bola archa zmluvy (Ex 26,33). Veľkňaz mohol do veľsvätyne vstúpiť len v tento sviatok (Hebr 9,7) a v tento deň vstupoval ta viac ráz. Sviatok zmierenia je predobrazom toho veľkého zmierenia, ktoré Kristus v deň svojej smrti na kríži vykonal za hriechy celého ľudstva.

Lv 16,4 - Deň zmierenia je dňom kajúcnosti. Veľkňaz sa vtedy oblieka len do rúcha jednoduchých kňazov.

Lv 16,8-10 - Azazel nie je ani meno zvieraťa, ani meno miesta, na ktoré bol cap vypustený, ale je to meno bytosti, ktorá je vždy proti Bohu. Azazel je teda démon, zlý duch, protivník Boží. Púšť sa považovala za miesto smrti a biedy, za sídlo zlých duchov, ktorí priniesli na zem biedu a smrť (Iz 13,21; 34,14; Bar 4,35; Mt 12,43; Zjv 18,2). Na capa, ktorý lósom pripadne Azazelovi, veľkňaz položí hriechy celého národa a capa dá vyviesť do púšte, teda na miesto, kam patrí sám i s hriechmi. Hriechy sa takto vracajú, odkiaľ boli prišli ,do ríše diabla, do púšte' (vv. 20–22).

Lv 16,12 - O zložení kadidla porov. Ex 30,34–38.

Lv 16,27 - Mäso obetných zvierat sa nesmelo jesť, nesmelo sa ani spáliť na oltári celostných žertiev, pretože zvieratá boli zaťažené hriechmi (6,30).