Kniha proroka Ozeáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Oz 11, 1-12

1 Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého. 2 Volali jich, oni tím více ucházeli před nimi, Bálům obětovali, a rytinám kadili, 3 Ješto jsem já na nohy stavěl Efraima, on pak bral je na lokty své; aniž znáti chtěli, že jsem já je uzdravoval. 4 Potahoval jsem jich provázky lidskými, provazy milování, a činil jsem jim tak jako ti, kteříž pozdvihují jha na čelistech hovádka, podávaje potravy jemu. 5 Nenavrátíť se do země Egyptské, ale Assur bude králem jeho, proto že se nechtěli obrátiti. 6 Nadto bude trvati meč v městech jeho, a zkazí závory jeho, a sžíře je pro rady jejich. 7 Nebo lid můj ustrnul na odvrácení se ode mne, a ač ho k Nejvyššímu volají, však žádný ho neoslavuje. 8 Jakž bych tě vydal, ó Efraime? Jakž bych tě vydal, ó Izraeli? Kterak bych tě položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mně srdce mé, ano i střeva slitování mých pohnula se. 9 Nevykonámť prchlivosti hněvu svého, nezkazím více Efraima; nebo jsem já Bůh silný, a ne člověk, u prostřed tebe svatý, aniž přitáhnu na město. 10 I půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev; on zajisté řváti bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře. 11 S strachem poběhnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z země Assyrské, i osadím je v domích jejich, dí Hospodin. 12 Obklíčili mne Efraimští lží, a dům Izraelský lstí, když ještě Juda panoval s Bohem silným, a s svatými věrný byl.

Verš 8

Jakž bych tě vydal, ó Efraime? Jakž bych tě vydal, ó Izraeli? Kterak bych tě položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mně srdce mé, ano i střeva slitování mých pohnula se.

Gn 19:24 - A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.

Verš 1

Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého.

Mt 2:15 - A byl tam až do smrti Herodesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého.

Oz 11,1 - Porov. Jer 2,2; Ez 16,7. Izrael bol mladý, keď v Egypte vzrastal na národ.

Oz 11,2 - Proroci volali národ. – O báloch pozri pozn. k 1 Sam 7,3–4.

Oz 11,4 - Jarmo dvíhať ponad líca znamená jarmo uvoľňovať, odstraňovať. Bolo by azda lepšie čítať s novšími: "Bol som, ako kto dvíha nemluvňa k svojim lícam."

Oz 11,6 - "Vyberaní" znie doslovne: "závory".

Oz 11,7 - Zmysel tohto neistého verša je: Izrael bude čakať, že sa vrátim k nemu, ale vtedy bude už neskoro, už sa dostanú do zajatia.

Oz 11,8 - Mestá Adama a Seboim zahynuli spolu so Sodomou a Gomorou, Gn 14,2.8; Dt 29,23.

Oz 11,9 - Človek by už dávno bol Izraela zahubil, ale Boh je svätý, zmiluje sa a ešte nevkročí do mesta zničiť ho, ako kedysi do Sodomy a susedných miest (porov. predošlý verš).

Oz 11,10 - Keď Boh mocným hlasom zavolá (porov. Am 1,2), synovia národa sa zo všetkých krajín s posvätným strachom zhromaždia do vlasti.