Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ez 8, 1-18

1 Pátého dne šestého měsíce šestého roku, když jsem seděl doma a judští stařešinové seděli přede mnou, náhle tam na mě dolehla ruka Panovníka Hospodina. 2 Podíval jsem se a hle - jakoby lidská postava! Od pasu dolů bylo vidět jakoby oheň a od pasu vzhůru jakoby třpyt žhnoucího vzácného kovu. 3 Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za vlasy. Duch mě vyzvedl mezi nebe a zemi a v Božím vidění mě přenesl do Jeruzaléma, ke vchodu severní brány vnitřního nádvoří, kde trůnila urážlivá socha budící žárlivý hněv. 4 A hle - byla tam sláva Boha Izraele jako tehdy, když jsem měl vidění na pláni! 5 "Synu člověčí," řekl mi, "podívej se k severu." Podíval jsem se tím směrem, a hle - severně od brány vedoucí k oltáři stála přímo v cestě ta urážlivá socha. 6 "Synu člověčí," řekl mi, "vidíš, co páchají? Ty hrozné ohavnosti, které zde dům Izraele provádí, takže mě vyhání z mé svatyně? Uvidíš ale ještě horší ohavnosti." 7 Přivedl mě ke vchodu do nádvoří. A hle - spatřil jsem díru ve zdi. 8 "Synu člověčí," řekl mi, "prokopej tu zeď." Začal jsem tedy prokopávat zeď a hle - objevil se průchod. 9 "Vejdi," řekl mi, "a podívej se, jaké strašné ohavnosti tu páchají." 10 Vešel jsem tedy a rozhlédl se: Kolem dokola byly po stěnách vyryty obrazy všelijaké ohavné havěti a zvěře a všelijaké hnusné modly domu Izraele. 11 Před nimi stálo sedmdesát stařešinů domu Izraele a uprostřed nich Jaazaniáš, syn Šafanův. Každý měl v ruce kaditelnici a vzhůru stoupal oblak vonného dýmu. 12 "Vidíš to, synu člověčí?" řekl mi. "Toto páchají stařešinové domu Izraele v přítmí, každý ve výklenku své modly. Říkají si totiž: ‚Hospodin nás nevidí; Hospodin zemi opustil.' 13 Uvidíš ale ještě horší ohavnosti, které páchají." 14 Přivedl mě ke vchodu severní brány Hospodinova domu, a hle - seděly tam ženy oplakávající boha Tamúze. 15 "Vidíš to, synu člověčí?" řekl mi. "Uvidíš ale ještě horší ohavnosti než tyto." 16 Přivedl mě do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle - u vchodu do Hospodinova chrámu, mezi předsíní a oltářem, bylo asi pětadvacet mužů. Zády k Hospodinovu chrámu a čelem k východu se klaněli vycházejícímu slunci! 17 "Vidíš to, synu člověčí?" řekl mi. "To snad domu Judy nestačí ohavnosti, které tu páchají, že musejí naplnit násilím celou zem a stále víc mě popouzet? Jen se podívej, jak mi strkají klacek do chřípí! 18 Proto i já projevím svůj hněv! Neslituji se, neušetřím je. I když mi budou hlasitě křičet do uší, já je nevyslyším."

Verš 12

"Vidíš to, synu člověčí?" řekl mi. "Toto páchají stařešinové domu Izraele v přítmí, každý ve výklenku své modly. Říkají si totiž: ‚Hospodin nás nevidí; Hospodin zemi opustil.'

Ez 9:9 - Tehdy mi řekl: "Vina domu Izraele a Judy je veliká, příliš veliká. Země je plná krve a ve městě samá zvrácenost. Říkají si totiž: ‚Hospodin zemi opustil. Hospodin to nevidí.'

Verš 18

Proto i já projevím svůj hněv! Neslituji se, neušetřím je. I když mi budou hlasitě křičet do uší, já je nevyslyším."

Ez 5:11 - Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, protože jsi poskvrnil mou svatyni všelijakými svými nechutnostmi a ohavnostmi, já sám tě jako břitvou oholím. Neslituji se, neušetřím tě!

Ez 7:4 - Neslituji se, neušetřím tě! Ano, uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já jsem Hospodin.

Prís 1:28 - Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou.

Iz 1:15 - Proto když ke mně vzpínáte ruce, zakrývám si oči před vámi; když své modlitby hromadíte, neslyším. Ruce máte celé od krve -

Jer 11:11 - A proto tak praví Hospodin: Hle, přivedu na ně neštěstí, kterému nebudou moci utéci. Tehdy budou volat ke mně, ale já je nevyslyším.

Verš 3

Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za vlasy. Duch mě vyzvedl mezi nebe a zemi a v Božím vidění mě přenesl do Jeruzaléma, ke vchodu severní brány vnitřního nádvoří, kde trůnila urážlivá socha budící žárlivý hněv.

Dan 5:5 - Vtom se přímo před svícnem objevily prsty lidské ruky a začaly psát na omítku královského paláce. Když král spatřil tu píšící ruku,

Verš 4

A hle - byla tam sláva Boha Izraele jako tehdy, když jsem měl vidění na pláni!

Ez 3:23 - Vstal jsem tedy a šel na pláň. A hle - stála tam Hospodinova sláva! Právě taková sláva, jakou jsem viděl u průplavu Kebar. Padl jsem na tvář.

Ez 8,2 - I teraz sa Pán zjavuje Ezechielovi v tej podobe ako vo videní, keď ho povolal za proroka, 1,27 n.

Ez 8,3-6 - Duch postavil Ezechiela k severnej bráne, ktorá viedla z vonkajšieho chrámového nádvoria do vnútorného, blízko miesta, kde kráľ Manasses dal postaviť sochu falošného božstva (2 Kr 21,7; 2 Krn 33,7). Socha sa volá sochou žiarlivosti, lebo Izraeliti, keď sa jej klaňali, páchali nevernosť voči Pánovi (porov. pozn. k Iz 50,1), a tak vzbudzujú jeho žiarlivosť. O sláve Pánovej pozri 1,1 n. a 3,22 n.

Ez 8,14 - Tamúz (Tammúz), milenec bohyne Ištar, bol bohom jarného ožívania. Predstavovali si, že Tamúz koncom každej jari zostupuje do podsvetia. V štvrtom mesiaci babylonského a hebrejského kalendára, ktorý sa podľa toho božstva tiež volal tamúz (tammúz), oplakávali ženy jeho zmiznutie. Jeho kult prenikol aj na západ, kde ho uctievali pod menom Adonis.

Ez 8,16 - Miesto medzi chrámovou predsieňou a oltárom bolo jedno z najsvätejších miest chrámu. Pritom sa museli obrátiť tvárou na východ, takže k veľsvätyni, kde nad archou zmluvy sídlil Pán, boli obrátení chrbtom.

Ez 8,17 - Nevieme, čo sa rozumie výrazom "konár si dávajú k nosu".