Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ez 37, 1-28

1 Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým Duchem odvedl pryč a postavil mě doprostřed údolí plného kostí. 2 Prováděl mě mezi nimi kolem dokola a hle - celá ta pláň jimi byla poseta a byly úplně vyschlé. 3 "Synu člověčí," řekl mi, "mohou ty kosti ožít?" "Panovníku Hospodine," odpověděl jsem, "to víš ty." 4 Tehdy mi řekl: "Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: Suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo! 5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás přivedu ducha, abyste ožily. 6 Dám na vás šlachy a pokryji vás masem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha, abyste ožily. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin." 7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, náhle se ozval hluk: kosti se s rachotem začaly připojovat jedna ke druhé. 8 Viděl jsem, jak se pokrývají šlachami a masem a jak se svrchu potahují kůží. Ducha však v sobě neměly. 9 Tehdy mi řekl: "Prorokuj k duchu. Prorokuj, synu člověčí, a řekni mu - Tak praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, ze čtyř stran a dechni do těchto pobitých, ať ožijí!" 10 A když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vstoupil do nich duch a ožili. Postavili se na nohy a byl jich obrovský, nesčíslný šik. 11 "Synu člověčí," řekl mi potom, "tyto kosti jsou celý dům Izraele. Říkají: ‚Naše kosti vyschly, nemáme žádnou naději, jsme ztraceni.' 12 Nuže, prorokuj a řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby; z těch hrobů vás vyvedu, lide můj, a přivedu vás do izraelské země. 13 Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin - až otevřu vaše hroby a z těch hrobů vás vyvedu, lide můj. 14 Vložím do vás svého Ducha, abyste ožili, a dám vám spočinout ve vaší zemi. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin. Jak jsem řekl, tak učiním, praví Hospodin." 15 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 16 "Synu člověčí, vezmi si kus dřeva a napiš na něj: ‚Dřevo Judovo a jeho druhů ze synů Izraele'. Pak vezmi jiný kus a napiš na něj: ‚Dřevo Josefovo (totiž Efraimovo) a jeho druhů z celého domu Izraele'. 17 Pak je spoj jedno s druhým v jediné dřevo, ať jsou v tvé ruce jedno. 18 Až se tě tví krajané zeptají: ‚Nepovíš nám, co to má podle tebe znamenat?' 19 řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu dřevo Josefovo (které je v ruce Efraimově) a jeho druhů z izraelských kmenů a přiložím je ke dřevu Judovu. Spojím je v jediné dřevo a budou v mé ruce jedno.' 20 Podrž ta popsaná dřeva před jejich očima 21 a řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele z národů, kam odešli. Shromáždím je z celého okolí a přivedu je zpátky do vlasti. 22 V té zemi, na izraelských horách, je učiním jediným národem a všem jim bude kralovat jeden král. Už to nebudou dva národy, už se nebudou dělit na dvě království. 23 Už se nebudou poskvrňovat svými hnusnými modlami, svými nechutnými obrazy a všemi ostatními hříchy. Zachráním je odevšad, kde žili a hřešili, a očistím je. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem. 24 Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jediného pastýře. Budou se řídit mými zákony, dodržovat má ustanovení a jednat podle nich. 25 Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi a ve které bydleli jejich otcové. Budou v ní bydlet oni, jejich děti i děti jejich dětí až navěky a vůdcem jim navěky bude můj služebník David. 26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi. Zasadím je a rozmnožím a uprostřed nich zřídím navěky svou svatyni. 27 Můj příbytek bude mezi nimi, já budu jejich Bůh a oni budou můj lid. 28 Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin, Posvětitel Izraele, až bude má svatyně navěky uprostřed nich."

Verš 24

Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jediného pastýře. Budou se řídit mými zákony, dodržovat má ustanovení a jednat podle nich.

Iz 40:11 - Jako pastýř bude své stádo pást, shromáždí do náručí beránky, bude je nosit na rukách, zvolna povede březí ovečky.

Jer 30:9 - ale budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a svému králi Davidovi, kterého jim ustanovím.

Ez 34:23 - Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást - svého služebníka Davida. On bude jejich pastýřem a bude se o ně starat.

Verš 26

Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi. Zasadím je a rozmnožím a uprostřed nich zřídím navěky svou svatyni.

Ž 89:3 - Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!

Ez 34:25 - Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním z jejich země dravou zvěř, takže budou i na pustině bydlet v bezpečí a spát i po lesích.

2Kor 6:16 - Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: "Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid."

Verš 27

Můj příbytek bude mezi nimi, já budu jejich Bůh a oni budou můj lid.

Ez 11:20 - aby se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich. Tehdy budou mým lidem a já budu jejich Bohem.

Ez 24:11 - Prázdný hrnec ať se postaví na žhavé uhlí, ať se rozpálí a jeho měď se rozžhaví, ať se ta nečistota v něm roztaví a ta připálenina zmizí.

Verš 22

V té zemi, na izraelských horách, je učiním jediným národem a všem jim bude kralovat jeden král. Už to nebudou dva národy, už se nebudou dělit na dvě království.

Jn 10:16 - Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas, a tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř.

Ez 37,1 - Vo verši 11 sám Boh podáva výklad Ezechielovho videnia. Oživené kosti sú oživený izraelský národ, ktorý v zajatí už odumrel a sotva mal nádeje, že ešte niekedy bude národom. O zmŕtvychvstaní ľudských tiel tu prorok nehovorí. No toto videnie jednako mohlo ľudí pripravovať na túto vieru, a to tým viac, že vzkriesenia neboli Izraelitom neznáme; porov. 1 Kr 17,17 n.; 2 Kr 4,18 n.; 13,21 – V údolí, kam Boží duch zaviedol proroka (porov. 3,23), neboli v skutočnosti ľudské kosti, prorok ich videl len svojím duševným zrakom, v prorockom vytržení.

Ez 37,2 - Kosti boli zoschnuté, boli to teda kosti už dávno odumretých ľudí.

Ez 37,11 - Do pádu Jeruzalema, kým stál Pánov chrám, Izraeliti žili v nádeji, že ostanú národným celkom. Keď ich však rozhádzali v zajatí, odumrela im táto nádej, pokladali sa za stratených.

Ez 37,12 - Hrobmi sa tu rozumejú miesta, kde boli Izraeliti v zajatí.

Ez 37,15 - Jedným z požehnaní mesiášskych čias má byť, že sa zase spoja dve čiastky vyvoleného národa, ktorý od Roboamových čias bol rozdvojený. Toto zjednotenie proroci už pred Ezechielom viac ráz predpovedali: Am 9,11; Oz 2,2; 3,5; Iz 11,13; Mich 2,12. I toto proroctvo, ako všetky podobné, bolo podmienečné; ak Izrael bude verný a primkne sa k svojmu Mesiášovi. No Izrael to neurobil, preto nezostal vo svojej krajine, ani jeho chrám nemal večného trvania. Dokonale sa však splnilo toto proroctvo na novozákonnom vyvolenom národe, na Kristovej Cirkvi.

Ez 37,16 - Jedno z driev predstavovalo Júdske kráľovstvo, v ktorom vedúcim kmeňom bol kmeň Júdov. K nemu sa družili ešte dva malé izraelské kmene, Benjamín a Simeon. Týchto treba rozumieť pod spojencami Júdu. Druhé drevo predstavovalo zasa Severné kráľovstvo, v ktorom vedúcu úlohu hrali kmene Jozefových synov, Efraima a Manassesa. Všetky ostatné kmene patrili k Severnému kráľovstvu, boli teda spojencami Efraima. Kmeň Efraim bol najväčší v Severnej ríši; často sa preto celá táto ríša volá prosto Efraimom.

Ez 37,23 - Sídlami rozumej miesto, kde boli Izraeliti v zajatí a kde sa klaňali modlám. Ale azda lepšie by bolo so LXX: "od všetkých vzbúr".

Ez 37,24 - Kráľ, ktorého prorok volá Dávidom, bude Mesiáš; porov. pozn. k 34,23.

Ez 37,27 - O Pánovom stane nad vyvoleným ľudom pozri Iz 4,5–6.