Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ez 24, 1-27

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí: 2 Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne. 3 A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody. 4 A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej. 5 Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm. 6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los. 7 Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl. 8 I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta. 9 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň, 10 Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou. 11 A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho. 12 Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho. 13 V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe. 14 Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin. 15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 16 Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé. 17 Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez. 18 Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo. 19 I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš? 20 Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí: 21 Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou. 22 I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete. 23 A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým. 24 Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich, 26 Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu? 27 V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.

Verš 3

A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.

Jer 1:13 - Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně po druhé, řkoucí: Co vidíš? I řekl jsem: Vidím hrnec, an vře, a přední strana jeho k straně půlnoční.

Verš 6

Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.

Ez 22:2 - Ty pak synu člověčí, zastával-li bys, zastával-liž bys toho města vražedlného? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho,

Verš 9

Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,

Nah 3:1 - Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež.

Hab 2:12 - Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.

Verš 14

Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.

Ez 5:11 - Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že poněvadž jsi ty svatyně mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými, a všelikými ohavnostmi svými, i já také zlehčím tebe, a neodpustíť oko mé, a nikoli se neslituji.

Ez 23:24 - A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými.

Verš 23

A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.

Ez 4:17 - Aby nedostatek majíce v chlebě a v vodě, děsili se jeden každý z nich, a svadli pro nepravost svou.

Verš 24

Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

Ez 12:6 - Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.

Ez 24,1 - Porov. 2 Kr 25,1; Jer 39,1; 52,4. – V 9. roku zajatia.

Ez 24,2 - Prorok si mal poznačiť tento deň, aby neskoršie, keď sa zajatci z iných prameňov dozvedia, kedy sa začalo obliehanie Jeruzalema, videli, že Ezechielovi sám Boh oznámil deň obliehania.

Ez 24,5 - "Hŕbu dreva" preložili sme po malej oprave, ktorá sa dnes všeobecne pripúšťa. Osnova i staré preklady čítajú: "hŕba kostí".

Ez 24,6 - Hrniec je Jeruzalem, kúsky mäsa v ňom sú jeho obyvatelia. Títo zahynú všetci bez výberu, nebudú sa teda žrebom vyberať tí, ktorých nepriateľ chce zabiť.

Ez 24,7 - Krv, ktorú vylieval Jeruzalem, je vždy pred očami Pána a volá o pomstu. Obyvatelia mesta ani len nechceli zakrývať svoje zločiny, páchali ich verejne.

Ez 24,10 - Oheň bude taký prudký, že spáli aj kosti. V takom ohni sa obyvatelia Jeruzalema nezachránia.

Ez 24,11 - Po vyprázdnení aj mesto vypália, tak zahynie hrdza, hriech, ktorý sa doteraz napriek všetkým námahám nepodarilo z mesta odstrániť.

Ez 24,17 - O nariekačoch pozri pozn. k Jer 9,16 n. O niektorých prejavoch smútku pozri pozn. k Jer 16,5–7. Kto mal smútok, chodil okrem toho bosý a s holou hlavou, zahaľoval si tvár alebo aspoň bradu a ústa, postil sa. Ezechiel, až bude mať smútok, nesmie ho navonok prejavovať.

Ez 24,22 - Zajatci stratia pri obliehaní Jeruzalema synov a dcéry, ktorí ostali vo vlasti, ale nebudú sa opovažovať verejne za nimi smútiť, aby nerozhnevali Babyloncov.