výhody registrácie

Kniha proroka Jeremiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jer 8, 1-23

1 "V ten čas, praví Hospodin, vyhrabou z hrobů kosti judských králů a jejich velmožů, kosti kněží a proroků i kosti jeruzalémských občanů. 2 Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi. 3 A kamkoli zaženu tu hrstku pozůstalých z toho zlého pokolení, tam všude budou chtít raději zemřít, než aby žili, praví Hospodin zástupů." 4 "Řekni jim - Tak praví Hospodin: Když někdo padne, copak už nevstane? Když se odvrátí, nevrátí se zpět? 5 Proč tedy tento lid zůstává odvrácený? Proč se Jeruzalém stále odvrací? Drží se lži, vrátit se nechtějí. 6 Pozorně jsem naslouchal, ale nikdo se o tom nezmínil. Nikdo nelituje, co zlého spáchal, neříká: ‚Co jsem to učinil?' Každý se řítí střemhlav dál jako kůň, když se žene do bitvy. 7 I ten čáp na nebi zná svá období, hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas, kdy se mají stěhovat. Můj lid ale netuší, neví, co Hospodin nařídil. 8 Jak můžete říkat: ‚My jsme moudří, my máme Zákon Hospodinův'? Jen se podívejte, jak ho komolí lživé pero učenců! 9 Ti mudrci tedy budou zahanbeni a zachváceni děsem. Hle, Hospodinovo slovo zavrhli - to si snad počínali moudře? 10 Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole uchvatitelům. Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk, od proroků až po kněží každý jen podvádí. 11 Můj těžce poraněný lid léčí ledabylými slovy: ‚Klid, jen klid' - jenže klid není! 12 Copak se za své ohavnosti nestydí? Ne, oni stud vůbec neznají, ani se nezačervenají. Proto padnou mezi padlými, zhroutí se, až s nimi zúčtuji, praví Hospodin. 13 Nadobro je sklidím, praví Hospodin; nezbude ani hrozen na vinici, na stromech ani fík, jen zvadlé listí. Čímkoli jsem je obdařil, to ztratí." 14 Na co tu ještě sedíme? Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst, ať tam zemřeme! Ano, Hospodin, náš Bůh, nás odsoudil k smrti, jedovatou vodu nám dal pít, neboť jsme proti němu zhřešili. 15 Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení! 16 Od Danu už je slyšet frkot koní, ržáním hřebců se chvěje celá zem. Přitáhnou a pohltí zem i všechno na ní, města i s obyvateli! 17 "Hle, posílám na vás jedovaté hady, zmije, na které zaříkání neplatí, a uštknou vás, praví Hospodin." 18 Můj žal se nedá utišit, mé srdce puká bolestí! 19 Slyš - můj lid o pomoc křičí z daleké ciziny: Copak na Sionu není Hospodin? Copak tam jeho král není? "Proč mě uráželi svými modlami, těmi cizími marnostmi?" 20 Minuly žně, léto je pryč, a my jsme zachráněni nebyli. 21 Zranění mého lidu zraňuje i mě, truchlím, jsem hrůzou přemožen. 22 Copak už není balzám v Gileádu? Což tam lékaře nemají? Tak proč se rána mého lidu nemůže zacelit? 23 Kéž by má hlava byla studnicí a mé oči slzí prameny, abych oplakával dnem i nocí ty, kdo v mém lidu zhynuli!

Jer 8, 1-23





Verš 2
Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi.
Jer 7:18 - Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro Královnu nebes. Také přinášejí úlitby cizím bohům, aby mě uráželi.
Jer 19:13 - Jeruzalémské domy i paláce judských králů budou stejně nečisté jako toto místo, Tofet - všechny domy, na jejichž střechách se pálilo kadidlo celému tomu nebeskému zástupu a kde se konaly úlitby cizím bohům.'"

Verš 7
I ten čáp na nebi zná svá období, hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas, kdy se mají stěhovat. Můj lid ale netuší, neví, co Hospodin nařídil.
Jer 5:4 - Řekl jsem si: Jsou to jen chudáci; chovají se jako blázni, protože Hospodinovu cestu neznají, nevědí, co jejich Bůh nařídil.

Verš 10
Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole uchvatitelům. Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk, od proroků až po kněží každý jen podvádí.
Jer 6:12 - Jejich domy pak připadnou jiným spolu s poli a ženami, až vztáhnu ruku na všechny, kdo žijí v této zemi, praví Hospodin.
Jer 6:13 - Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk; od proroků až po kněží každý jen podvádí.
Iz 56:11 - Jsou to tak nenažraní psi, že se neumějí nikdy nasytit. A to jsou pastýři! Nemají porozumění, každý se na svou cestu obrátil, všichni se zajímají jen o svůj zisk.

Verš 13
Nadobro je sklidím, praví Hospodin; nezbude ani hrozen na vinici, na stromech ani fík, jen zvadlé listí. Čímkoli jsem je obdařil, to ztratí."
Iz 5:1 - Svému milému zpívat chci milostnou píseň o jeho vinici: Můj milý míval vinicina úrodném úbočí.
Mt 21:19 - Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.
Lk 13:6 - Potom jim vyprávěl toto podobenství: "Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně.

Verš 14
Na co tu ještě sedíme? Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst, ať tam zemřeme! Ano, Hospodin, náš Bůh, nás odsoudil k smrti, jedovatou vodu nám dal pít, neboť jsme proti němu zhřešili.
Jer 4:5 - "Oznamte to v Judsku, rozhlaste v Jeruzalémě, po celé zemi ať troubí polnice, volejte ze všech sil a říkejte: ‚Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst!'
Jer 9:15 - Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil."
Jer 23:15 - Nuže, toto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: "Hle, nakrmím je pelyňkem a k pití jim dám jed, protože od proroků v Jeruzalémě se šíří bezbožnost do celé země."

Verš 15
Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!
Jer 14:19 - To jsi opravdu Judu zavrhl? Cítíš takový odpor k Sionu? Proč jsi nás tolik bil, že se nemůžeme uzdravit? Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!

Verš 16
Od Danu už je slyšet frkot koní, ržáním hřebců se chvěje celá zem. Přitáhnou a pohltí zem i všechno na ní, města i s obyvateli!
Jer 4:15 - Hlasatel z Danu už je slyšet, z pohoří Efraim jde zlá zvěst.

Verš 17
"Hle, posílám na vás jedovaté hady, zmije, na které zaříkání neplatí, a uštknou vás, praví Hospodin."
Ž 58:4 - Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež.

Verš 22
Copak už není balzám v Gileádu? Což tam lékaře nemají? Tak proč se rána mého lidu nemůže zacelit?
Gn 37:25 - Potom se posadili k jídlu. Pozvedli oči a hle, spatřili od Gileádu přicházet karavanu Izmaelitů. Jejich velbloudi nesli vonnou pryskyřici, balzám a myrhu, aby to dopravili do Egypta.
Jer 46:11 - Vyprav se do Gileádu pro balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo si léky hromadíš - žádný tě nemůže uzdravit.
Jer 51:8 - Babylon ale náhle padne, bude rozdrcen. Kvílejte nad ním, přineste balzám na jeho rány, třeba se uzdraví!

Jer 8,2 - Vojsko nebies sú tu hviezdy.

Jer 8,5 - Slovo v zátvorke nepatrí asi do osnovy (LXX).

Jer 8,7 - Porov. Iz 1,3.

Jer 8,8 - Slovo "pisár" pred zajatím babylonským neoznačovalo len zákonníkov; zahrňovalo všetkých, čo boli zodpovední za zachovanie zákona, teda prorokov, kňazov, úradníkov.

Jer 8,10-12 - Tieto verše chýbajú v LXX. Sú skoro totožné s veršami 6,12-15.

Jer 8,16 - Porov. 4,15.

Jer 8,17 - Porov. Nm 21,6.

Jer 8,22 - Zajordánska krajina Galaád bola bohatá na balzamové rastliny; porov. Gn 37,25; Ez 27,17. Balzamu sa pripisovala veľká liečivá sila (porov. 46,11).