Verš 3
To, čím se řídí národy, jsou pouhé nesmysly: dřevo pokácené v lese, výtvor otesaný truhlářem,
Iz 44:14 - Předtím však musel cedry pokácet, vybrat si duby nebo cypřiše; nechal je sílit mezi stromy v lese, zasadil sosnu a rostla s deštěm.
Verš 4
ozdobený stříbrem a zlatem, zpevněný hřeby a kladivem, aby se nekácel.
Iz 41:7 - Řemeslník zlatníkovi dodává odvahy, kovotepec říká kováři: "Je to dobře spojené!" a zpevní modlu hřeby, ať se nepohne.
Verš 5
Ty modly jsou jako strašáci v okurkovém poli. Neumějí mluvit a musejí se nosit, protože nechodí. Nebojte se jich, nedokážou nijak ublížit ani pomoci."
Ž 115:5 - Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
Iz 46:1 - Padl Bél, Nabú se hroutí, zvířata vezou jejich sochy pryč; břemeny, jež jste si nosili, jsou obtížena k padnutí.
Iz 46:7 - Nosí ho na ramenou, tahají se s ním, on potom stojí, kde ho postaví, na svém místě stojí bez hnutí. Když k němu volají, neodpoví jim, nezachrání je z jejich soužení.
Iz 41:23 - o budoucnosti nám povězte, ať poznáme, že jste bohové! Udělejte něco, ať je to dobré nebo zlé, ať užasneme nad tím pohledem.
Verš 6
Nikdo není, Hospodine, jako ty! Jsi veliký a velikou mocí jsi pověstný.
Ž 86:8 - Žádný bůh není, Pane, jako ty, tvým skutkům není podobných!
Ž 86:10 - Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky, jediný Bůh jsi ty!
Verš 7
Kdo by se tě nebál, Králi národů? Jen ty zasloužíš úctu! Mezi mudrci všech národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.
Zjv 15:4 - Kdo by tě nectil, Pane, kdo by tvé jméno nechválil? Vždyť ty jediný jsi svatý! Všechny národy přijdou a před tebou se skloní, neboť tvé spravedlivé soudy byly zjeveny!"
Verš 8
Do jednoho jsou to nechápaví tupci a jejich nauky jsou pouhé nesmysly: dřevo,
Iz 41:29 - Hle, jak jsou všichni pouhé nic a jejich skutky jsou ještě míň - vzduch a nicota jsou jejich odlitky!
Hab 2:18 - Na co je modla, kterou někdo vytesal, odlitá socha, jež vyučuje klam? Ve vlastní dílo věří, kdo ji vytvořil, dělá si bůžky, kteří mluvit neumí.
Za 10:2 - Bůžkové mluví bludy a věštci vidí lži; vykládají své marné sny a potěšují přeludy. Proto lid bloudí jako ovce, zubožení, bez pastýře.
Verš 12
On ale svou silou stvořil zem, svou moudrostí vybudoval svět, nebe rozepjal svým rozumem!
Gn 1:1 - Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.
Jer 51:15 - On sám svou silou stvořil zem, svou moudrostí vybudoval svět, nebe rozepjal svým rozumem!
Jób 9:8 - On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách.
Ž 104:2 - Světlem jsi jak pláštěm zahalen, nebe jsi jako plachtu rozestřel!
Iz 40:22 - On se nad obzorem na trůn usadil, obyvatelé země jsou pro něj kobylky. On prostírá nebe jako baldachýn, roztahuje je jako stan k bydlení.
Iz 44:24 - Toto praví Hospodin, který tě vykoupil, který tě v lůnu zformoval: Já jsem Hospodin, který vše působí, který sám roztahuje nebesa, který překlenuje zemi zcela sám,
Iz 51:13 - Zapomínáš na Hospodina, svého Tvůrce, na Toho, jenž nebe rozestřel a položil základy země. Denně žiješ v stálé hrůze před hněvem utiskovatele, který se chystá k záhubě. Ale hněv utiskovatele - kde je?
Verš 13
Svým hlasem rozezvučí vody na nebi, od obzoru nechá stoupat oblaky; k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.
Ž 135:7 - On nechá od obzoru stoupat mraky, k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.
Verš 14
Všichni ti tupci ničemu nerozumí, všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami, protože jejich odlitky jsou podvod a ducha v sobě nemají.
Jer 51:17 - Všichni ti tupci ničemu nerozumí, všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami, protože jejich odlitky jsou podvod a ducha v sobě nemají.
Verš 16
Úděl Jákobův však není jako oni, neboť je všeho Stvořitel; kmen Izraele má za své dědictví, Hospodin zástupů se jmenuje.
Jer 51:19 - Úděl Jákobův však není jako oni, neboť je všeho Stvořitel; kmen Izraele má za své dědictví, Hospodin zástupů se jmenuje.
Ž 74:2 - Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi, na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví, na horu Sion, kde bydlel jsi!
Verš 18
Neboť toto praví Hospodin: "Hle, tentokrát vymrštím obyvatele této země jako z praku a dopustím na ně soužení, aby byli zajati."
Jer 6:24 - Jakmile jsme o nich slyšeli, ruce nám ochably. Jsme přemoženi úzkostí, jako když na rodičku přijdou bolesti.
Verš 22
Slyš, už přichází zpráva: Ze severní země se blíží vřava! Judská města se obrátí v trosky, kde žijí jen šakali.
Jer 1:14 - "Od severu se valí neštěstí na všechny obyvatele země," řekl mi Hospodin.
Jer 4:6 - Na Sion namiřte korouhev: Rychle do bezpečí! Nestůjte! Od severu totiž přivádím neštěstí, strašné ničení.
Jer 9:11 - Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat?
Verš 23
Hospodine, vím, že nikdo nemá svou cestu v moci a že člověk po ní jdoucí své kroky neřídí.
Prís 16:1 - Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin.
Prís 20:24 - Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí?
Verš 24
Trestej mě, Hospodine, ale spravedlivě, ne ve svém rozhněvání, ať mě nezdrtíš.
Ž 6:1 - Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Hlubokým hlasem. Žalm Davidův.
Ž 38:1 - Památeční žalm Davidův.
Jer 30:11 - Vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin, já tě zachráním. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozprášil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu."
Jer 46:28 - Neboj se, můj služebníku Jákobe, vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozptýlil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu."
Verš 25
Vylij svou zuřivost raději na národy, které se k tobě neznají, vylij ji na kmeny, které se k tvému jménu nehlásí. Vždyť právě oni Jákoba spolykali, pohltili, zhltali, jeho domovinu zničili!
Ž 79:6 - Vylij svůj hněv raději na pohany, kteří tě uznat nechtějí, vylij ho na ta království, jež jméno tvé nevzývají -
Jer 8:16 - Od Danu už je slyšet frkot koní, ržáním hřebců se chvěje celá zem. Přitáhnou a pohltí zem i všechno na ní, města i s obyvateli!
Jer 9:16 - Tak praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro ty nejšikovnější, ať přijdou!"
Jer 10,1 - Babylonci pozorovali hviezdy a z rozličných nebeských znamení veštili; porov. Iz 47,13.
Jer 10,3 - "Zákony národov" sú modly. Pozri Iz 44,9-20; Bar 6; Múd 14 n.
Jer 10,9 - Taršiš pozri Iz 2,16. – Miesto neznámej krajiny Ofaz číta Targum a sýrsky preklad Ofír (pozri pozn. k Iz 13,12). – O purpure pozri pozn. Iz 1,18.
Jer 10,11 - Tento jediný verš z celej Knihy proroka Jeremiáša je písaný rečou aramejskou. Je to dozaista neskorší dodatok, lebo ruší aj súvislú reč o pravom Bohu.
Jer 10,12-16 - Pozri 51,15-19.
Jer 10,13 - Podľa semitského ľudového náhľadu Boh v nebeských skladištiach uschováva vietor, dážď, sneh atď.
Jer 10,17 - Rozumej: "Chystaj sa do zajatia!" Vulg prekladá začiatok verša: "Pozbieraj zo zeme svoju hanbu!"- Ináč krátke state do konca tejto hlavy medzi sebou nesúvisia a sú dosť porušené a neisté.
Jer 10,19 - Porazené mesto predstavuje sa ako chorý človek, ktorý stratil prístrešie.
Jer 10,21 - Pastieri sú vodcovia ľudu; porov. 3,15.
Jer 10,25 - Verš je tu asi nie na svojom mieste. Nachádza sa aj v Ž 79,6 n.
