Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Kaz 5, 1-20

1 Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí. 2 Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá. 3 Nebo jakož přichází sen z velikého pracování, tak hlas blázna z množství slov. 4 Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň. 5 Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil. 6 Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých? 7 Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj. 8 Jestliže bys nátisk chudého a zadržení soudu a spravedlnosti spatřil v krajině, nediv se té věci; nebo vyšší vysokého šetří, a ještě vyšší nad nimi. 9 Zemský pak obchod u všech přední místo má; i král rolí slouží. 10 Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost. 11 Kde jest mnoho statku, mnoho bývá i těch, kteříž jedí jej. Jakýž tedy má užitek pán jeho? Jediné, že očima svýma hledí na něj. 12 Sladký jest sen pracovitému, jez on málo neb mnoho, ale sytost bohatého nedopouští mu spáti. 13 Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému. 14 Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho. 15 Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou. 16 A toť jest také přebídná věc, že rovně, jakž přišel, tak odjíti musí. Protož jaký užitek míti bude toho, že pracoval u vítr? 17 K tomu, že po všecky dny své v temnostech jídal, s mnohým zůřením, nemocí a hněvem? 18 Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho; 19 A že kterémukoli člověku dal Bůh bohatství a zboží, a dopustil, aby užíval jich, a bral díl svůj, a veselil se z práce své, to jest dar Boží. 20 Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.

Verš 18

Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho;

Kaz 2:24 - Zdaliž není to chvalitebné při člověku, jísti a píti, a učiniti životu svému pohodlí z práce své? Ač i to také viděl jsem, že z ruky Boží pochází.

Kaz 3:12 - Odtud seznávám, že nic lepšího nemají, než aby se veselili, a činili dobře v životě svém,

Kaz 3:22 - Protož spatřil jsem, že nic není lepšího, než veseliti se člověku v skutcích svých, poněvadž to jest podíl jeho. Nebo kdo jej k tomu přivede, aby poznati mohl to, což jest budoucího po něm?

Kaz 9:7 - Nuže tedy jez s radostí chléb svůj, a pí s veselou myslí víno své, nebo již oblibuje Bůh skutky tvé.

Kaz 11:9 - Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.

Kaz 2:10 - A čehožkoli žádaly oči mé, nezbránil jsem jim, aniž jsem zbraňoval srdci svému jakého veselí; srdce mé zajisté veselilo se ze vší práce mé, a to byl podíl můj ze vší práce mé.

Verš 15

Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou.

Ž 49:17 - Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Verš 4

Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň.

Nm 30:2 - Mluvil také Mojžíš knížatům pokolení synů Izraelských, řka: Totoť jest, což přikázal Hospodin:

Dt 23:21 - Když bys učinil slib Hospodinu Bohu svému, neprodlévej splniti ho; nebo konečně toho vyhledávati bude Hospodin Bůh tvůj od tebe, a byl by na tobě hřích.

Verš 5

Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil.

Dt 23:21 - Když bys učinil slib Hospodinu Bohu svému, neprodlévej splniti ho; nebo konečně toho vyhledávati bude Hospodin Bůh tvůj od tebe, a byl by na tobě hřích.

Verš 7

Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj.

Prís 10:19 - Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

Kaz 5,2 - Myšlienka s obmenou sa opakuje vo verši 6.

Kaz 5,5 - "Posol" je podľa všetkého kňaz. Vulg má "anjel". Veď kňaz ako zástupca Boží prevzal učinený sľub (Lv 27,1 n.).

Kaz 5,7-8 - Hoci absolutistická štátna forma, akou bolo izraelské kráľovstvo, prinášala často mnohé sociálne útlaky poddaným, predsa bola lepšia ako krajina, kde vládla anarchia. A takými bývali často staroveké krajiny púšte, s ktorými susedila i Palestína.

Kaz 5,13 - "Ak s ním narábajú zle" – mnohí navrhujú preklad: zhynie následkom pohromy.

Kaz 5,14 - "V hrsti uniesť" – iní prekladajú: svojou námahou nenadobudne ani toľko, aby mohol svojou rukou udeľovať (iným). Schudobnelý majiteľ nezanechá po sebe ničoho.

Kaz 5,16 - Ani boháč si nič nevezme zo svojho majetku na druhý svet; je iba strážcom často mŕtvych statkov, a to po celý svoj zemský život.