Kniha Exodus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ex 16, 1-36

1 Potom vytáhli z Elimu. V patnáctý den druhého měsíce po jejich odchodu z Egypta přišla celá izraelská obec na poušť Sin ležící mezi Elimem a Sinajem. 2 Na poušti pak celá izraelská obec reptala proti Mojžíšovi a Áronovi. 3 Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!" 4 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Hle, nechám na vás pršet chléb z nebe! Lid bude každý den vycházet a sbírat, kolik potřebují na ten den. Vyzkouším, zda budou žít podle mých pokynů, či nikoli. 5 Až budou šestého dne připravovat, co přinesli, ukáže se, že je toho dvakrát více, než kolik nasbírají každý den." 6 Mojžíš a Áron tedy mluvili ke všem synům Izraele: "Večer poznáte, že vás z Egypta vyvedl Hospodin, 7 a ráno spatříte Hospodinovu slávu, neboť slyšel vaše reptání proti Hospodinu. Vždyť kdo jsme my, že reptáte proti nám?" 8 Mojžíš pokračoval: "Až vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno chléb do sytosti, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání proti němu. Kdo jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Hospodinu!" 9 Potom Mojžíš řekl Áronovi: "Řekni celé izraelské obci: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání.'" 10 A tak Áron mluvil k izraelské obci, a když se obrátili k poušti, hle, v oblaku se tam ukázala Hospodinova sláva. 11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12 "Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim: ‚Za soumraku budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh." 13 Když nastal večer, přiletěly křepelky a zasypaly tábor. Ráno pak okolo tábora padala rosa. 14 A když rosa přestala padat, hle, na poušti leželo cosi jako drobné lupínky, cosi jako drobné jíní na zemi. 15 Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu ("Co je to?"). Opravdu nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm. 16 Hospodin přikázal toto: ‚Nasbírejte si, kolik kdo potřebuje k jídlu, omer na osobu. Vezměte pro každého, koho máte ve stanu.'" 17 Synové Izraele tak tedy učinili a nasbírali někdo více, někdo méně. 18 Potom to měřili po omeru. Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. Každý nasbíral, kolik potřeboval k jídlu. 19 Mojžíš jim řekl: "Ať si z toho nikdo nenechává na zítřek!" 20 ale oni Mojžíše neposlechli. Někteří si něco nechali na zítřek, a to jim zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně hněval. 21 A tak to sbírali každé ráno, kolik kdo potřeboval k jídlu (ve slunečním žáru se to totiž rozpouštělo). 22 Šestého dne se pak stalo, že toho pokrmu nasbírali dvakrát více - dva omery na osobu. Všichni vůdcové obce tedy přišli a oznámili to Mojžíšovi. 23 Ten jim řekl: "To je to, o čem Hospodin mluvil. Zítra bude den odpočinku, svatá sobota pro Hospodina. Napečte, co se má péci, a uvařte, co se má vařit. Všechno, co zbude, si nechte do zásoby na zítřek." 24 A tak si to nechali na zítřek, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to ani v tom nebyli červi. 25 Tehdy Mojžíš řekl: "Snězte to dnes, neboť dnes je Hospodinova sobota; dnes na poli nic nenajdete. 26 Šest dní budete sbírat, ale sedmého dne, v sobotu, nic nebude." 27 Sedmého dne pak někteří z lidu vyšli sbírat, ale nic nenašli. 28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a mé pokyny? 29 Nechápete, že vám sobotu dal Hospodin? Proto vám on sám dává šestého dne chléb na dva dny. Každý zůstaňte, kde jste. V sedmý den ať nikdo nevychází." 30 A tak lid sedmého dne odpočíval. 31 Dům Izraele pak ten pokrm nazval mana. Byl jako semeno koriandru, bílý, a chutnal jako medový koláč. 32 Mojžíš řekl: "Hospodin přikázal toto: Naber toho jeden omer, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení. Ať vidí pokrm, jímž jsem vás krmil na poušti, když jsem vás vyvedl z Egypta." 33 Áronovi pak Mojžíš řekl: "Vezmi džbán, naplň jej omerem many a postav jej před Hospodina, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení." 34 A tak jej Áron postavil před Truhlou svědectví, aby to bylo uchováno, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 35 Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nevešli do země, v níž měli bydlet; tu manu jedli, dokud nepřišli k hranicím kanaánské země. 36 (Omer je desetina efy.)

Verš 33

Áronovi pak Mojžíš řekl: "Vezmi džbán, naplň jej omerem many a postav jej před Hospodina, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení."

Heb 9:4 - K ní patřil zlatý kadidlový oltář a truhla smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán s manou, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.

Verš 3

Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!"

1Kor 10:10 - Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.

Nm 11:4 - Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem?

Verš 4

Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Hle, nechám na vás pršet chléb z nebe! Lid bude každý den vycházet a sbírat, kolik potřebují na ten den. Vyzkouším, zda budou žít podle mých pokynů, či nikoli.

Ž 78:24 - Skrápěl je manou, aby jedli, dal jim nebeské obilí!

Ž 105:40 - Na jejich žádost dal jim křepelky, sytil je svým chlebem nebeským.

Verš 10

A tak Áron mluvil k izraelské obci, a když se obrátili k poušti, hle, v oblaku se tam ukázala Hospodinova sláva.

Ex 13:21 - Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.

Verš 12

"Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim: ‚Za soumraku budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh."

Jn 6:49 - Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

Jn 6:58 - Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky."

Verš 13

Když nastal večer, přiletěly křepelky a zasypaly tábor. Ráno pak okolo tábora padala rosa.

Nm 11:31 - Vtom se zvedl vítr od Hospodina, přivál od moře křepelky a zasypal jimi tábor ze všech stran, na jeden den cesty široko daleko, do výše kolem dvou loktů od země.

Ž 105:40 - Na jejich žádost dal jim křepelky, sytil je svým chlebem nebeským.

Verš 14

A když rosa přestala padat, hle, na poušti leželo cosi jako drobné lupínky, cosi jako drobné jíní na zemi.

Nm 11:7 - Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici.

Neh 9:15 - Chléb z nebe jsi jim dal, když hladověli, a když žíznili, vyvedl jsi vodu ze skály. Řekl jsi jim, ať jdou obsadit zemi, o níž jsi přísahal, že jim ji dáš.

Ž 78:24 - Skrápěl je manou, aby jedli, dal jim nebeské obilí!

Ž 105:40 - Na jejich žádost dal jim křepelky, sytil je svým chlebem nebeským.

Verš 15

Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu ("Co je to?"). Opravdu nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm.

Jn 6:31 - Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.'"

1Kor 10:3 - Všichni jedli tentýž duchovní pokrm

Verš 18

Potom to měřili po omeru. Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. Každý nasbíral, kolik potřeboval k jídlu.

2Kor 8:15 - jak je psáno: "Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek."

Verš 35

Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nevešli do země, v níž měli bydlet; tu manu jedli, dokud nepřišli k hranicím kanaánské země.

Jn 5:12 - "Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď'?!" ptali se ho.

Neh 9:15 - Chléb z nebe jsi jim dal, když hladověli, a když žíznili, vyvedl jsi vodu ze skály. Řekl jsi jim, ať jdou obsadit zemi, o níž jsi přísahal, že jim ji dáš.

Verš 31

Dům Izraele pak ten pokrm nazval mana. Byl jako semeno koriandru, bílý, a chutnal jako medový koláč.

Nm 11:7 - Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici.

Ex 16,13-15 - Prepelice sú sťahovavé vtáky a aj dnes vo veľkých húfoch prilietajú z Európy na Sinajský polostrov. Po prelete ponad Stredozemné more sú unavené a ľahko sa dajú chytiť. Egypťania ich mäso solili a odkladali. Zázrak s prepelicami je však v tom, že doleteli vtedy, keď boli potrebné, a v tom čase, na ktorý ich Mojžiš predpovedal. – Ráno bola nad zemou hmla a zahaľovala napadnutú mannu. Keď hmla zmizla, s rosou sa objavila na zemi aj manna. "Čo je to", hebrejsky "manhú" alebo aj "je to manna"? Často sa kladie otázka, či príhoda s mannou dá sa vysvetliť prirodzeným spôsobom, alebo či ide o mimoprírodný zjav. Táto otázka vznikla zo skutočnosti, že na Sinajskom polostrove a inde jestvuje krovie, ktoré Arabi volajú tarfa a botanici Tamarix mannifera. Žije na ňom hmyz (Trabutina mannipara a Najacoccus serpentinus minor), ktorý vylučuje hmotu veľkosti špendlíkovej hlávky. Jednotlivé guľky sa však spájajú na listoch a konárikoch a na zem padajú vo veľkosti jadra lieskovca. Zbierajú sa za rána a pred večerom. Táto prirodzená manna sa však vyskytuje len od mája do augusta a viac jej býva, keď rok je vlhký. Dnes sa jej nazbiera do roka na Sinajskom polostrove najviac 300 kg. Používa sa ako liečivo alebo ako príkrm ku chlebu.Mojžiš zreteľne považoval biblickú mannu za čosi mimoriadne, za "chlieb z neba". Pre kresťanskú tradíciu je predobrazom Eucharistie, duchovného pokrmu Cirkvi, pravého Izraela, na ceste do nebeskej vlasti.

Ex 16,16 - Gomer je nádoba egyptského pôvodu, merajúca 3 a pol litra.

Ex 16,33-34 - V časoch Šalamúnových manna už nebola vo svätyni (1 Kr 8,9). Mojžiš mal položiť mannu pred svedectvo, čiže pred Zákon, pred dve kamenné tabule, na ktorých bolo Desatoro. V tomto prípade Mojžiš mohol uskutočniť Pánov príkaz len po vyhotovení svätostánku.

Ex 16,36 - Efa obnáša 36 litrov.