  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Ž 132, 1-18 |
1 Ž 132, 1 Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil - 2 Ž 132, 2 na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib: 3 Ž 132, 3 "Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu, 4 Ž 132, 4 svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout, 5 Ž 132, 5 dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému." 6 Ž 132, 6 O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim. 7 Ž 132, 7 K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží! 8 Ž 132, 8 "Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé! 9 Ž 132, 9 Tví kněží ať jsou spravedlností oblečeni, tvoji věrní ať jásají! 10 Ž 132, 10 Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!" 11 Ž 132, 11 Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: "Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn. 12 Ž 132, 12 Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn." 13 Ž 132, 13 Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek: 14 Ž 132, 14 "Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem! 15 Ž 132, 15 Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím, 16 Ž 132, 16 jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí! 17 Ž 132, 17 Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám. 18 Ž 132, 18 Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna."
| | | Ž 132, 1-18 |
Verš 11
Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: "Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.
2Sam 7:12 - Až se naplní tvé dny a ulehneš ke svým předkům, pozdvihnu tvého potomka, jenž vzejde z tvých beder, a jeho království upevním.
1Kr 8:25 - Nuže, Hospodine, Bože Izraele, dodrž, co jsi slíbil, když jsi svému služebníku Davidovi, mému otci, řekl: ‚Postarám se, aby na izraelském trůnu nikdy nechyběl tvůj potomek, budou-li jen tví synové dbát na svou cestu a žít přede mnou, jako jsi přede mnou žil ty.'
2Krn 6:16 - Nuže, Hospodine, Bože Izraele, dodrž, co jsi slíbil, když jsi svému služebníku Davidovi, mému otci, řekl: ‚Postarám se, aby na izraelském trůnu nikdy nechyběl tvůj potomek, budou-li jen tví synové dbát na svou cestu a žít podle tvého Zákona, jako jsi přede mnou žil ty.'
Lk 1:69 - Vyzdvihl nám roh spásy v domě svého služebníka Davida,
Verš 16
jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí!
2Krn 6:41 - Již povstaň, Hospodine Bože, ke svému spočinutí společně s Truhlou síly své! Tví kněží, Hospodine Bože, ať jsou spásou oblečeni, tví věrní ať se radují z tvé dobroty.
Verš 3
"Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu,
1Krn 15:1 - Když si vystavěl paláce ve Městě Davidově, připravil místo i pro Boží truhlu a vztyčil pro ni stan.
Verš 14
"Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem!
Ž 132:8 - "Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé!
Ž 68:16 - Ó hory veliké, hory bášanské, hory skalnaté, hory bášanské!
Verš 17
Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám.
Lk 1:69 - Vyzdvihl nám roh spásy v domě svého služebníka Davida,
Z 132 - Žalm je mesiášsky, verše 11 a 12 sa v plnom zmysle vyplnia len na Mesiášovi. V žalme sa jasne rozlišuje Dávidova osoba od jeho potomka, Mesiáša.
Z 132,2 - "Mocný Jakubov" je pomenovanie Boha (Gn 49,24; Iz 49,26; 60,16).
Z 132,3 - 2 Sam 7,1-2; 1 Krn 17,1.
Z 132,6 - "Počuli sme, že archa je v Efrate" - keď mal Dávid preniesť archu zmluvy z Kirjatiarimu na Sion, zvesť o tom sa rozšírila po jeho kráľovstve. Počuli totižto, že je neďaleko Betlehema, odkiaľ pochádzal Dávid, v kraji Efrata. V žalme sa hovorí: "Našli sme ju na jaarských nivách", čo je to isté ako Kirjatiarim. Odtiaľ Dávid preniesol v slávnostnom sprievode archu na Sion (1 Sam 7,1; 2 Sam 6,2).
Z 132,8 - Slová sú známe už z Mojžišových čias. Izraeliti sa ich modlili vždy, keď sa archa pohýnala na cestu po púšti (Nm 10,35.36; Ž 68,2). Odteraz už nebude putovať z miesta na miesto, lebo odvtedy, čo ju odniesli zo Šíla (1 Sam 4,3 n.), nemala pevný príbytok.
Z 132,11 - "Dávidovi sa Pán zaviazal prísahou"- tieto slová sú paralelné so slovami 2. verša. Vzťahujú sa na Boží sľub, ktorý dal Pán Dávidovi skrze proroka Nátana v čase, keď Pán odkázal, aby mu Dávid nestaval chrám (2 Sam 7,5-16; Ž 89,4-5.29-38).
Z 132,17 - Tento verš sa nedá vysvetliť inakšie ako o Mesiášovi. Tak ho chápe celá katolícka tradícia.
Z 132,18 - Na hlave mesiášskeho kráľa bude naveky žiariť Pánov "diadém". Mesiáš bude kráľom Izraela.
