Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 116, 1-19

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé. 2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých. 3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. 4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou. 5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý. 6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. 7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj. 8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí. 9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář. 12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho. 15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho. 16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé. 17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho, 19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

Verš 11

Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.

Rim 3:4 - Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.

Verš 10

Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.

2Kor 4:13 - Majíce tedy téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme,

Verš 3

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.

2Sam 22:5 - Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

Verš 7

Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.

Ž 13:6 - Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém; zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.

Z 116,3 - Porov. Ž 18,5-6.

Z 116,9 - "V krajine žijúcich" na rozdiel od tých, čo sú už v šeóle, v podsvetí, kde už nemožno slúžiť Bohu (Ž 27,13).

Z 116,10 - Lebo vedel, že na ľudí sa nedá veľmi spoľahnúť.

Z 116,13 - "Vezmem kalich spásy", kalich, z ktorého sa pri ďakovných obetách vylievalo víno k oltáru alebo okolo oltára. Izraeliti rozoznávali dva druhy obetí: krvavé a nekrvavé. Tak pri krvavých ako aj pri nekrvavých používali víno, ktoré sa buď celkom vylialo (pri krvavých obetách), alebo len jeho čiastka, zvyšok sa vypil pri hostine, ktorá vždy nasledovala po ďakovnej obete (porov. Ex 25,29; 29,40; 37,16).

Z 116,16 - Aj žalmista je jeden z Pánových sluhov, patrí mu ako majetok, lebo je "synom služobnice" Pánovej. Otroka, ktorý sa narodil v dome pána, nesmeli predať a patril navždy k domu svojho pána.