výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ž 106, 1-48

1 Haleluja! Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky! 2 Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství, kdo jeho chválu plně vypoví? 3 Blaze těm, kteří se drží práva, kdo žijí spravedlivě v každý čas! 4 Pamatuj na mě, Hospodine, až svému lidu přízeň prokážeš, se svojí spásou navštiv mě! 5 Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit, s tvým národem ať se mohu veselit a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží! 6 Zhřešili jsme jako už naši otcové, zkazili jsme se a jednali jsme zle. 7 Naši otcové v Egyptě nepochopili divy tvé! Na velikost tvé lásky nepamatovali, u Rudého moře Nejvyššího dráždili. 8 Zachránil je však pro své jméno, aby ukázal své hrdinství. 9 Rudému moři pohrozil, a vyschlo, provedl je hlubinami jako po poušti! 10 Zachránil je před jejich soky, vykoupil je ze spárů nepřátel. 11 Voda se zavřela nad jejich trýzniteli, ani jediný z nich neutek. 12 Tehdy věřili jeho zaslíbením, tehdy ho chválili se zpěvem. 13 Rychle však zapomněli na jeho činy, nechtěli čekat, jak se rozhodne. 14 Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině. 15 Poskytl jim tedy, oč tolik stáli, dopustil však na ně úbytě. 16 Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše a na Hospodinova svatého, Árona. 17 Země se otevřela, Dátana pohltila, Abiramovu hordu pohřbila. 18 Oheň vyšlehl proti té tlupě, spálil ty darebáky plamenem! 19 Na Orébu si potom tele udělalia tomu odlitku se klaněli. 20 Slávu svého Boha tenkrát vyměniliza sochu býka, co trávu jí! 21 Zapomněli na Boha, svého spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě: 22 zázraky činil v zemi Chamově, u Rudého moře věci předivné. 23 Byl by je vyhladil, jak rozhodl se, nebýt jeho vyvoleného Mojžíše. Ten se v té roztržce postavil před něj, a tak odvrátil jeho zhoubný hněv. 24 Potom však pohrdli krásnou zemí, jeho zaslíbení věřit nechtěli. 25 Ve svých stanech se dali do reptání, poslouchat Hospodina odmítli. 26 Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti, 27 že jejich símě rozežene po národech, po cizích zemích že je rozpráší. 28 Potom se s modlou Baal-peor spřáhli, jedli oběti patřící mršinám. 29 Boha tak popudili svými činy, že mezi nimi propukla pohroma. 30 Vtom povstal Pinchas, aby zjednal právo, a Hospodin tu ránu zastavil. 31 Početl mu to za spravedlnost po všechna pokolení, navěky. 32 Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil. 33 V duchu ho tehdy tolik rozhořčili, že se unáhlil svými rty. 34 Potom nevyhladili národy, o kterých jim to Hospodin poručil. 35 Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby! 36 Začali uctívat jejich modly, do jejich pasti se zapletli. 37 I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali! 38 Nevinnou krev tehdy prolévali, krev synů svých a svých dcer. Modlám v Kanaánu je obětovali - tou krví byla poskvrněna zem! 39 Svými skutky takto pošpinili se, a svými činy smilnili. 40 Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem, své dědictví si zošklivil! 41 Napospas pohanům proto zanechal je, aby jejich sokové vládli nad nimi. 42 Utiskovali je jejich nepřátelé, sraženi byli do jejich područí. 43 Znovu a znovu zachraňoval je, oni ho ale vědomě dráždili - ve své špatnosti klesali stále níž! 44 On ale viděl jejich tíseň, kdykoli slyšel jejich křik. 45 Pamatoval na smlouvu svou s nimi, ve své velké lásce byl pohnut lítostí. 46 Proto k nim nakonec probudil soucit všech, kdo je drželi v zajetí. 47 Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme! 48 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až navěky! Ať všechen lid odpoví: Amen! Haleluja!

Ž 106, 1-48





Verš 1
Haleluja! Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 107:1 - Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 118:1 - Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 136:1 - Haleluja! Oslavujte Hospodina, je tak dobrý - jeho láska trvá navěky!

Verš 6
Zhřešili jsme jako už naši otcové, zkazili jsme se a jednali jsme zle.
Lv 26:40 - Potom však vyznají svou vinu i vinu svých otců, že mi byli nevěrní a že se postavili proti mně,
Jer 3:25 - Proto teď uléháme v hanbě a potupou jsme přikryti. Proti Hospodinu, svému Bohu, jsme hřešili jak my, tak naši otcové, od mládí až do dnešního dne a Hospodina, svého Boha, jsme neposlouchali.
Dan 9:5 - Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů.

Verš 7
Naši otcové v Egyptě nepochopili divy tvé! Na velikost tvé lásky nepamatovali, u Rudého moře Nejvyššího dráždili.
Ex 14:11 - Tehdy začali Mojžíšovi vyčítat: "Nebylo snad v Egyptě dost hrobů? Proč jsi nás odtud vyvedl? Abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal? Proč jsi nás vyváděl z Egypta?

Verš 8
Zachránil je však pro své jméno, aby ukázal své hrdinství.
Ex 9:16 - Přesto jsem tě však zachoval, a to z jediného důvodu - abych ti ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.

Verš 9
Rudému moři pohrozil, a vyschlo, provedl je hlubinami jako po poušti!
Ex 14:21 - Mojžíš pak napřáhl ruku nad moře a Hospodin se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul celou noc, až se z moře stala souš. Vody se rozestoupily
Ex 14:29 - Synové Izraele však prošli skrz moře suchou nohou a vody jim byly stěnou po pravici i levici.

Verš 11
Voda se zavřela nad jejich trýzniteli, ani jediný z nich neutek.
Ex 14:27 - Mojžíš tedy napřáhl ruku nad moře. Když nastalo ráno, moře se vrátilo na původní místo a Egypťané utíkali proti němu. Tak Hospodin vmetl Egypťany doprostřed moře.
Ex 15:5 - Propast je pohřbila, jako kámen klesli do hlubin.

Verš 12
Tehdy věřili jeho zaslíbením, tehdy ho chválili se zpěvem.
Ex 14:31 - Izrael viděl velikou moc, kterou Hospodin prokázal na Egypťanech, a tak se lid bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.
Ex 15:1 - Tehdy zpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu: "Zazpívám Hospodinu, slavně se vyvýšil: Koně i s jezdcem smetl do moře!

Verš 14
Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině.
Ex 16:3 - Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!"
Nm 11:4 - Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem?
Nm 11:6 - Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!"
Nm 11:33 - Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.
Ž 78:18 - Pokoušeli Boha v srdcích svých, podle své chuti pokrm žádali.
1Kor 10:6 - To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.

Verš 15
Poskytl jim tedy, oč tolik stáli, dopustil však na ně úbytě.
Nm 11:20 - ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás, a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?'"
Nm 11:33 - Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.
Ž 78:30 - Ještě svou lačnost ani neukojili, ještě měli jídlo v ústech svých,
Iz 10:16 - A proto Panovník, Hospodin zástupů, sešle na jejich vypasence úbytě a pod jejich chloubou zapálí plamen nejprudší.

Verš 16
Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše a na Hospodinova svatého, Árona.
Nm 16:2 - a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži.

Verš 17
Země se otevřela, Dátana pohltila, Abiramovu hordu pohřbila.
Nm 16:31 - Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila.
Dt 11:6 - i to, co učinil Dátanovi a Abiramovi, synům Eliaba, syna Rubenova - země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny, jejich stany i všechno živé, co šlo za nimi!

Verš 18
Oheň vyšlehl proti té tlupě, spálil ty darebáky plamenem!
Nm 16:35 - Od Hospodina pak vyšlehl oheň a těch 250 mužů, kteří přinesli kadidlo, pohltil.
Nm 16:46 -

Verš 19
Na Orébu si potom tele udělalia tomu odlitku se klaněli.
Ex 32:4 - Ten od nich to zlato přijal, vytvaroval formu a odlil z toho sochu telete. Tehdy zvolali: "Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!"

Verš 23
Byl by je vyhladil, jak rozhodl se, nebýt jeho vyvoleného Mojžíše. Ten se v té roztržce postavil před něj, a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.
Ex 32:11 - Mojžíš se snažil Hospodina, svého Boha, upokojit: "Hospodine, proč hoříš hněvem proti svému lidu? Vždyť jsi jej vyvedl z Egypta velikou silou a mocnou rukou.
Ex 32:32 - Kéž bys jim ten hřích nyní odpustil... A pokud ne, vymaž mne prosím z knihy, kterou píšeš."
Dt 9:13 - Hospodin mi tehdy řekl: "Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
Dt 10:10 - Já jsem tedy na oné hoře zůstal, tak jako poprvé, čtyřicet dní a čtyřicet nocí. I tenkrát mě Hospodin vyslyšel a svolil, že tě nezahubí.

Verš 24
Potom však pohrdli krásnou zemí, jeho zaslíbení věřit nechtěli.
Nm 14:1 - V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc.

Verš 26
Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti,
Nm 14:28 - Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:

Verš 27
že jejich símě rozežene po národech, po cizích zemích že je rozpráší.
Ž 44:11 - Zahnals nás na útěk před našimi nepřáteli, naši protivníci nás obrali!
Ez 20:23 - Na oné poušti jsem jim však také přísahal, že je rozptýlím mezi národy a rozpráším je po zemích,

Verš 28
Potom se s modlou Baal-peor spřáhli, jedli oběti patřící mršinám.
Nm 25:3 - Tak se Izrael spřáhl s božstvem Baal-peor. Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
Nm 31:16 - Vždyť právě ony na Balaámovu radu svedly syny Izraele od Hospodina k Peorovi. Kvůli tomu přišla na Hospodinovu obec ta rána!
Zjv 2:14 - Mám proti tobě jen to, že u sebe máš přívržence učení Balaámova, který učil Baláka svádět syny Izraele k modlářským hodům a ke smilstvu.

Verš 32
Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil.
Nm 20:12 - Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!"
Ž 95:8 - nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře, jako v den pokušení tehdy na poušti,

Verš 35
Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby!
Sdc 2:2 - Nesmíte ale uzavřít smlouvu s obyvateli této země - jejich oltáře zbořte!' Vy jste mě ale neposlechli! Co jste to provedli?
Sdc 3:5 - Synové Izraele bydleli uprostřed Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.

Verš 37
I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali!
Lv 18:21 - Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi - znesvětil bys tak jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.
Dt 12:31 - Nic takového Hospodinu, svému Bohu, nedělej! Vždyť pro své bohy dělají vše, co Hospodin, tvůj Bůh, považuje za ohavnost a co nenávidí. Dokonce pro své bohy pálí své syny a dcery v ohni!
2Kr 16:3 - ale řídil se způsoby izraelských králů. Vlastního syna dokonce nechal provést ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.
2Kr 17:17 - Své syny a dcery prováděli ohněm a zabývali se čarováním a věštěním. Zaprodali se, páchali, co je v Hospodinových očích zlé, a popouzeli ho.
2Kr 21:6 - Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.
2Krn 28:3 - sám pálil kadidlo v údolí Ben-hinom a vlastní syny prováděl ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.
2Krn 33:6 - Dokonce prováděl vlastní syny ohněm v údolí Ben-hinom. Věštil, čaroval, kouzlil, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.

Verš 38
Nevinnou krev tehdy prolévali, krev synů svých a svých dcer. Modlám v Kanaánu je obětovali - tou krví byla poskvrněna zem!
Nm 35:33 - Neposkvrňujte zemi, v níž jste; právě krev totiž zemi poskvrňuje. Země nemůže být očištěna od krve, která na ní byla prolita, jinak než krví toho, kdo ji prolil.

Verš 47
Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!
1Krn 16:35 - Řekněte: "Zachraň nás, Bože naší spásy! Vysvoboď nás a z národů posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!"

Verš 48
Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až navěky! Ať všechen lid odpoví: Amen! Haleluja!
1Krn 16:36 - Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až na věky! A všechen lid odpověděl: "Amen. Chvála Hospodinu!"

Z 106 - Obsahove je veľmi podobný žalmu predchádzajúcemu. Rozdiel je len v tom, že história vyvoleného národa sa tu podáva pod zorným uhlom národnej nevery a nevďačnosti. Celým žalmom sa tiahne niť pokorenia a pokánia vyvoleného národa.

Z 106,4-5 - Žalmista v duchu vidí budúce šťastné časy národnej obnovy a slávy: návrat do vlasti, ale aj splnenie mesiášskych proroctiev.

Z 106,16-18 - Porov. Nm 16.

Z 106,20 - "Svoju slávu", čiže Boha, ktorého sláva ("kábôd") ich sprevádzala.

Z 106,23 - (Ex 32,10-30; Dt 9,25-29). Mojžiš si žiadal od Pána, aby ho vymazal z knihy žijúcich, ak neodpustí vinu svojmu ľudu. A Pán sa dal uprosiť a načas prepáčil urážku (Ex 33).

Z 106,24 - Ďalšou urážkou Pána bola vzbura ľudu, keď sa vrátili dvanásti vyzvedači z Kanaánu a keď svojimi zvesťami prestrašili a pobúrili ľud (Nm 13 a 14).

Z 106,26-27 - Prvá hrozba sa vyplnila za štyridsaťročného putovania na púšti. Ani len Mojžiš nevošiel do zasľúbenej zeme. Druhá hrozba sa splnila za babylonského zajatia a dovŕšila sa po Mesiášovej smrti.

Z 106,28 - "Jedli z obetí" spolu s Moabčanmi (porov. Nm 25,2-3).

Z 106,36 - Modloslužba sa im stala osídlom, vášňou a príčinou skazy, ako to potom žalmista naznačí v 40. verši.

Z 106,39 - "Porušovali vernosť (dosl. smilnili) svojimi zločinmi." V SZ sa vzťah medzi Bohom a ľudom často opisuje vo forme manželstva. Modloslužba sa kvalifikuje ako cudzoložstvo.