  | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jób 37, 1-23 |
1 Jób 37, 1 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího. 2 Jób 37, 2 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země. 3 Jób 37, 3 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho. 4 Jób 37, 4 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak. 5 Jób 37, 5 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému. 6 Jób 37, 6 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého. 7 Jób 37, 7 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá. 8 Jób 37, 8 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima. 9 Jób 37, 9 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají. 10 Jób 37, 10 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým. 11 Jób 37, 11 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského. 12 Jób 37, 12 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví. 13 Jób 37, 13 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného. 14 Jób 37, 14 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své? 15 Jób 37, 15 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních? 16 Jób 37, 16 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními? 17 Jób 37, 17 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná? 18 Jób 37, 18 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost. 19 Jób 37, 19 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen. 20 Jób 37, 20 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje, 21 Jób 37, 21 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva. 22 Jób 37, 22 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí. 23 Jób 37, 23 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
| | | Jób 37, 1-23 |
Verš 2
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Ž 29:3 - Hlas Hospodinův nad vodami, Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje, Hospodin to činí nad vodami mnohými.
Verš 5
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Jób 5:9 - Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Jób 9:10 - On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Jób 36:26 - Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Verš 6
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Ž 147:16 - Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Verš 10
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Jób 38:29 - Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Ž 147:17 - Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Verš 13
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Ex 9:18 - Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.
Ex 9:23 - Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.
1Sam 12:18 - Protož volal Samuel k Hospodinu, a vydal Hospodin hřímání a déšť v ten den. I bál se všecken lid Hospodina velmi i Samuele.
Ezd 10:9 - A protož shromáždili se všickni muži Judští i Beniamin do Jeruzaléma ke dni třetímu, dvadcátého dne měsíce, (a ten měsíc byl devátý). I seděl všecken lid na ulici domu Božího, třesouce se pro tu věc i pro déšť.
Jób 36:31 - Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Verš 18
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Gn 1:6 - Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
Verš 23
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Jób 9:4 - Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
Jób 12:13 - Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Jób 12:16 - U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Jób 36:5 - Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Ž 99:4 - Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš.
Job 37,6 - V. 7: "On vtláča na všetkých ľudí svoje znamenie" je voľnejší preklad. – V Palestíne za zimného obdobia trvalejšie sneží iba na vysokých horách. V zime padá hojný dážď, a to aj v priľahlých susedných krajoch Arabskej púšte. Daždivé počasie hatí roľníka v práci. Musí spočinúť od svojej celoročnej obvyklej práce.
Job 37,10 - Ľad sa tvorí taktiež dychom Pánovým – doslovne by znelo: Na dýchnutie Božie sype sa ľadovec. (Dýchnutie Božie podľa súvislosti je studený severný vietor.)
Job 37,23 - Hoci je Boh aj nekonečne mocný, predsa nikdy nezneužíva svoju všemohúcnosť; preto je nemysliteľné, aby sa Boh kruto zahrával s osudom ľudí alebo iných svojich stvorení.
