výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 17, 1-16

1 Na duchu jsem zlomen, mé dny dohasly, jen hrob mi zbývá. 2 Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím. 3 Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním? 4 Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš. 5 Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak. 6 Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá. 7 Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín. 8 Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem. 9 Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější. 10 Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím. 11 Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala. 12 Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko. 13 I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách. 14 Jámě řeknu: »Tys můj otec«, červům: »Matko má, má sestro.« 15 Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří? 16 Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme."

Jób 17, 1-16





Verš 16
Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme."
Jób 3:17 - Svévolníci přestanou tam bouřit, zemdlení tam dojdou odpočinku,
Jób 30:23 - Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.

Verš 10
Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.
Jób 6:29 - Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!

Verš 11
Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.
Jób 7:6 - Rychleji než tkalcův člunek uběhly mé dny, skončily v naprosté beznaději.
Jób 9:25 - Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,

Verš 6
Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.
Jób 30:9 - A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;

Job 17,5 - Verš uvádza porekadlo, ktoré vzniklo na Východe.

Job 17,8 - Vo veršoch sa javí ďalšia trpká irónia. "Poctiví a čistí" sú priatelia, ktorí sa pohoršia a žasnú nad údajným hriešnikom Jóbom, ktorého majú za vinníka jedine preto, lebo trpí. "Cesta spravodlivých" je v zmysle Jóbovho výsmechu všetko bezohľadné počínanie priateľov proti Jóbovi.

Job 17,12 - Moji priatelia by mi chceli nahovoriť, že noc mojich bolestí je vlastne už istým "svitom" môjho nádejného šťastia, a tak mi "noc obrátili na deň". Pritom neprestávajú ma pokladať za veľkého hriešnika, ktorý má konať len pokánie, aby sa všetko okolo neho zmenilo.