2. kniha Samuelova

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

2Sam 12, 1-31

1 Hospodin za Davidem poslal Nátana. Ten k němu přišel a řekl mu: "V jednom městě žili dva muži, jeden bohatý a jeden chudý. 2 Bohatý měl velikou spoustu ovcí a dobytka. 3 Chudý neměl nic než jednu malou ovečku, kterou koupil a choval. Vyrůstala u něj s jeho dětmi, z jeho skrovného pokrmu jedla, z jeho poháru pila, v jeho klíně spala, jako by byla jeho dcerou. 4 Jednou k onomu boháči přišel pocestný. Jemu ale bylo líto vzít a připravit pro hosta jednu ze svých ovcí nebo dobytka, a tak vzal ovečku onoho chudáka a tu tomu příchozímu připravil." 5 David se na toho muže hrozně rozhněval. "Jakože je živ Hospodin," řekl Nátanovi, "muž, který to spáchal, musí zemřít! 6 A tu ovečku zaplatí čtyřnásobně - za to, že provedl takovou věc a neměl slitování." 7 "Ten muž jsi ty!" řekl Nátan Davidovi. "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vysvobodil ze Saulových rukou. 8 Dal jsem ti dům tvého pána. I ženy svého pána jsi dostal do klína. Dal jsem ti dům Izraele a Judy. A kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti ještě mnohem víc! 9 Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem? Provedl jsi, co je v jeho očích zlé. Uriáše Chetejského jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku. Zavraždil jsi ho mečem Amonců! 10 Proto, že jsi mnou pohrdl a vzal sis za ženu manželku Uriáše Chetejského, se od tvého domu od nynějška nikdy neodvrátí meč. 11 Tak praví Hospodin: Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého vlastního domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tvému bližnímu, aby s nimi spal všem na očích. 12 Ty jsi to udělal tajně, ale já to udělám veřejně, před celým Izraelem!" 13 "Zhřešil jsem proti Hospodinu!" řekl mu na to David. "Ano," odpověděl mu Nátan, "ale Hospodin z tebe tvůj hřích sňal. Nezemřeš. 14 Protože jsi ale tímto činem znevážil Hospodina, musí zemřít tvůj novorozený syn." 15 A po těch slovech se Nátan vrátil domů. Hospodin pak postihl dítě, které Davidovi porodila Uriášova manželka, a to onemocnělo. 16 David kvůli tomu chlapci hledal Boha. Držel půst a v noci ležel na holé zemi. 17 Stařešinové jeho domu se postavili okolo, aby ho přiměli vstát ze země, ale on nechtěl. Ani pokrm od nich nepřijal. 18 Po sedmi dnech pak dítě zemřelo. Davidovi služebníci se mu chlapcovu smrt báli oznámit. "Když ještě chlapec žil," říkali si, "domlouvali jsme mu, ale nechtěl nás poslechnout. Co až mu řekneme: ‚Dítě umřelo?' Mohl by provést něco hrozného!" 19 David si ale všiml, že si jeho služebníci šeptají, a pochopil, že chlapec zemřel. "Dítě umřelo?" zeptal se svých služebníků. "Ano, umřelo," odpověděli. 20 Nato David vstal ze země, a když se umyl, pomazal mastí a převlékl, šel se poklonit do Hospodinovy svatyně. Pak se vrátil domů, požádal o pokrm a pojedl. 21 "Co to děláš?" řekli mu jeho služebníci. "Dokud chlapec žil, postil ses a plakal, ale jakmile zemřel, vstal jsi a dal ses do jídla!" 22 "Dokud chlapec žil," odpověděl jim, "postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: ‚Kdo ví? Třeba se nade mnou Hospodin slituje a nechá ho naživu.' 23 Teď je mrtvý. Proč bych se měl postit? Copak ho mohu přivést zpět? Já půjdu za ním, ale on se ke mně nevrátí." 24 Potom David utěšoval svou manželku Batšebu; přišel k ní a miloval se s ní. Když pak porodila syna, dala mu jméno Šalomoun, Pokojný. Hospodin si ho zamiloval 25 a skrze proroka Nátana sdělil, že pro Hospodina se bude jmenovat Jedidiáš, Miláček Hospodinův. 26 Joáb mezitím bojoval proti Rabě Amonců. Když to královské město téměř dobyl, 27 vyslal k Davidovi posly se vzkazem: "Zaútočil jsem na Rabu a dobyl jsem městský zdroj vody. 28 Vezmi tedy zbytek vojska, oblehni město a dobuď je, abych je nedobyl já a vítězství nebylo připisováno mně." 29 David tedy vzal všechno zbývající vojsko a vytáhl proti Rabě. Zaútočil na ni a dobyl ji. 30 Potom sňal z Molochovy hlavy korunu vážící talent zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti. 31 Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám; některé poslal do cihelny. Tak naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

Verš 6

A tu ovečku zaplatí čtyřnásobně - za to, že provedl takovou věc a neměl slitování."

Ex 22:1 - Jestliže bude zloděj přistižen při vloupání a bude udeřen tak, že zemře, nebude ten, kdo ho udeřil, vinen prolitou krví.

Verš 7

"Ten muž jsi ty!" řekl Nátan Davidovi. "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vysvobodil ze Saulových rukou.

1Sam 16:13 - Samuel tedy vzal roh s olejem a uprostřed jeho bratrů ho pomazal. Od toho dne se Davida zmocnil Duch Hospodinův. Samuel pak vstal a odešel do Rámy.

Verš 11

Tak praví Hospodin: Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého vlastního domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tvému bližnímu, aby s nimi spal všem na očích.

Dt 28:30 - Zasnoubíš se s ženou a jiný muž ji zneuctí; postavíš si dům, a nebudeš v něm bydlet; vysázíš vinici, a neokusíš její ovoce.

2Sam 16:22 - A tak pro Abšaloma roztáhli na střeše baldachýn a Abšalom před zraky všeho Izraele spal s konkubínami svého otce.

Verš 24

Potom David utěšoval svou manželku Batšebu; přišel k ní a miloval se s ní. Když pak porodila syna, dala mu jméno Šalomoun, Pokojný. Hospodin si ho zamiloval

Mt 1:6 - Jišaj pak zplodil krále Davida. David zplodil Šalomouna z manželky Uriášovy,

1Krn 22:9 - Narodí se ti ale syn a ten bude mužem pokoje, neboť mu dám zakusit pokoj ode všech nepřátel kolem dokola. Bude se jmenovat Šalomoun, Pokojný, neboť za jeho dnů dám Izraeli pokoj a mír.

Verš 26

Joáb mezitím bojoval proti Rabě Amonců. Když to královské město téměř dobyl,

1Krn 20:1 - Na jaře, když králové vyrážejí do boje, vedl Joáb válečnou výpravu. Vyplenil zemi Amonců, přitáhl k Rabě a oblehl ji. David zatím zůstal v Jeruzalémě. Joáb Rabu dobyl a zbořil ji.

Verš 30

Potom sňal z Molochovy hlavy korunu vážící talent zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti.

1Krn 20:2 - David pak sňal korunu z Molochovy hlavy a ukázalo se, že vážila talent zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti.

Verš 31

Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám; některé poslal do cihelny. Tak naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

1Krn 20:3 - Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám. Tak David naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

2Sam 12,6 - Viacnásobnú vynáhradu zapríčinenej škody predpisoval Mojžišov zákon Ex 22,1.

2Sam 12,11 - Splnenie pozri 16,22.

2Sam 12,21 - Sluhovia sa divia, že kráľ preukazoval obvyklé znaky smútku za života dieťaťa, a nie po jeho smrti.

2Sam 12,24 - Pán miloval Šalamúna a neusmrtil ho ako prvé dieťa Betsaby. Svoju lásku k nemu preukazuje navonok tým, že mu prostredníctvom proroka Nátana dáva meno Jedidjá – Miláčik Pána.

2Sam 12,26 - Niektorí už v tomto verši čítajú ako v nasledujúcom: Vodné mesto, a nie Kráľovské mesto.

2Sam 12,27 - Vodné mesto bola asi tá časť Rabat Amonu, ktorá ležala pri brehu rieky Nahr Amman.

2Sam 12,30 - Kráľ Amončanov nemohol nosiť 59 kg (=1 hrivna zlata) ťažkú korunu na hlave. Preto so LXX je lepšie čítať "korunu Milchoma". Milchom (Moloch) bol boh Amončanov. Ťažkú zlatú korunu mala na hlave táto modla. Dávid nosil len drahokam, ktorý zdobil prv túto korunu (1 Krn 20,2).

2Sam 12,31 - Dávid zaobchodil s Amončanmi nemilosrdne, ako oni zaobchodili s inými (porov. 1 Sam 11,1 n.). Ale mnohí vykladajú tento nejasný verš tak, že Dávid urobil z Amončanov otrokov, ktorí museli robiť pri pílach, mláťačkách a pri pálení tehál. Mláťačky boli veľmi jednoduché. Bola to dreve ná doska alebo valec, opatrený ostrými železnými zubami.