| Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Gn 47, 1-31 |
1 (B21) Josef tedy přišel a oznámil faraonovi: "Můj otec a bratři přišli z Kanaánu se svým bravem, skotem a se vším, co mají. Hle, jsou v kraji Gošen."
2 (B21) Vzal pět ze svých bratrů a představil je faraonovi.
3 (B21) "Jaké máte zaměstnání?" zeptal se jich farao. "Tvoji služebníci jsou pastevci," odpověděli mu. "Jak my, tak naši otcové."
4 (B21) Načež faraonovi řekli: "Přišli jsme do této země jako přistěhovalci, neboť v Kanaánu panuje krutý hlad a pro stáda tvých služebníků tam není pastva. Prosíme, nech své služebníky bydlet v gošenském kraji."
5 (B21) Farao pak promluvil s Josefem: "Přišli k tobě tvůj otec a tví bratři.
6 (B21) Nuže, egyptská země leží před tebou! Usaď svého otce a bratry na nejlepším kusu země; ať bydlí v kraji Gošen. A znáš-li mezi nimi zvlášť schopné muže, ustanov je správci mých vlastních stád."
7 (B21) Potom Josef přivedl svého otce Jákoba. Když ho postavil před faraona, Jákob faraonovi požehnal.
8 (B21) Farao se ho zeptal: "Kolik je ti let?"
9 (B21) "Mé putování trvá sto třicet let," odpověděl mu Jákob. "Byl to krátký a těžký život. Zdaleka se nevyrovnal putování mých otců."
10 (B21) Nato Jákob faraonovi požehnal a odešel od něj.
11 (B21) Josef podle faraonova rozkazu usadil svého otce a bratry na pozemcích, které jim věnoval v nejlepší části egyptské země, v kraji Rameses.
12 (B21) Tam Josef opatřoval svého otce i bratry chlebem; staral se o celou otcovu rodinu až po ty nejmenší.
13 (B21) V celé zemi panoval tak krutý hlad, že nikde nebyl chléb. Egyptská i kanaánská země byla vyčerpána hladem.
14 (B21) Josef tenkrát shromáždil všechny peníze, které se jen v Egyptě a Kanaánu našly, neboť za ně kupovali zrní. Ty peníze Josef odváděl do faraonova domu.
15 (B21) A když v Egyptě a Kanaánu došly peníze, přišli všichni Egypťané k Josefovi a řekli: "Dej nám chléb! To máme před tebou umírat, když došly peníze?"
16 (B21) Josef odpověděl: "Dejte mi svůj dobytek, a dám vám za něj chléb, když peníze došly."
17 (B21) Přiváděli tedy k Josefovi svůj dobytek a Josef jim dával chléb za koně, brav, skot i za osly. Za všechen jejich dobytek je krmil chlebem po celý rok.
18 (B21) A když ten rok uplynul, přišli k němu v dalším roce a řekli: "Nebudeme před svým pánem skrývat, že peníze došly. Také stáda dobytka už patří našemu pánu. Jak pán vidí, nezbylo nám nic než naše tělo a naše půda.
19 (B21) To ti máme i s naší půdou umírat před očima? Kup nás i s naší půdou za chléb, a budeme faraonovými otroky! Dej nám osivo, ať zůstaneme naživu a nezemřeme a naše půda ať nezpustne!"
20 (B21) Tak Josef pro faraona skoupil všechnu půdu v Egyptě. Všichni Egypťané totiž prodávali svá pole, neboť na ně doléhal hlad. Všechnu zem tedy získal pro faraona
21 (B21) a lid od jednoho konce Egypta ke druhému podrobil nevolnictví.
22 (B21) Pouze kněžskou půdu neskoupil, neboť kněží od faraona pobírali stanovené dávky a z těch dávek od faraona žili. Proto své pozemky neprodávali.
23 (B21) Josef tenkrát lidu řekl: "K dnešnímu dni jsem vás i s vaší půdou koupil pro faraona. Zde máte osivo a osejte půdu!
24 (B21) Až bude úroda, odevzdáte pětinu faraonovi. Čtyři díly si necháte na osivo pro pole a na jídlo pro sebe, své rodiny a své děti."
25 (B21) Tehdy zvolali: "Zachránil jsi nám život, pane! Prokazuješ nám laskavost, že smíme být faraonovými otroky!"
26 (B21) Josef tedy vydal o egyptské půdě ustanovení platné až dodnes: pětina patří faraonovi. Pouze kněžská půda faraonovi nepřipadla.
27 (B21) Tak se tedy Izrael usadil v egyptské zemi, v kraji Gošen. Nabývali tam majetku a velice se rozplodili a rozmnožili.
28 (B21) Jákob žil v egyptské zemi sedmnáct let a dožil se věku 147 let.
29 (B21) Když se přiblížil čas Izraelovy smrti, přivolal svého syna Josefa a řekl mu: "Prokaž mi prosím laskavost a vlož ruku do mého klína na znamení lásky a věrnosti. Prosím, nepohřbívej mě v Egyptě!
30 (B21) Až ulehnu ke svým otcům, vynes mě z Egypta a pochovej mě v jejich hrobě." "Udělám, co říkáš," odpověděl Josef.
31 (B21) On však řekl: "Přísahej!" A tak mu to odpřisáhl a Izrael se v hlavách svého lůžka poklonil Bohu.
| | Gn 47, 1-31 |
Verš 31
On však řekl: "Přísahej!" A tak mu to odpřisáhl a Izrael se v hlavách svého lůžka poklonil Bohu.
Heb 11:21 - Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a "poklonil se, opřen o svou hůl."
Verš 1
Josef tedy přišel a oznámil faraonovi: "Můj otec a bratři přišli z Kanaánu se svým bravem, skotem a se vším, co mají. Hle, jsou v kraji Gošen."
Gn 45:10 - Budeš bydlet v kraji Gošen, kde mi budeš nablízku - ty, tví synové i synové tvých synů, tvůj brav, tvůj skot a všechno, co máš.
Verš 3
"Jaké máte zaměstnání?" zeptal se jich farao. "Tvoji služebníci jsou pastevci," odpověděli mu. "Jak my, tak naši otcové."
Gn 46:34 - odpovíte: ‚Tvoji služebníci byli odjakživa chovateli dobytka - jak my, tak naši otcové.' To proto, aby vás nechal bydlet v kraji Gošen." (Egypťané totiž chovají ke všem pastevcům odpor.)
Verš 29
Když se přiblížil čas Izraelovy smrti, přivolal svého syna Josefa a řekl mu: "Prokaž mi prosím laskavost a vlož ruku do mého klína na znamení lásky a věrnosti. Prosím, nepohřbívej mě v Egyptě!
Gn 24:2 - Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: "Vlož ruku do mého klína,
Verš 9
"Mé putování trvá sto třicet let," odpověděl mu Jákob. "Byl to krátký a těžký život. Zdaleka se nevyrovnal putování mých otců."
Ž 119:19 - Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej!
Heb 11:9 - Vírou se přistěhoval do zaslíbené země, jakkoli byla cizí, a bydlel v ní ve stanech stejně jako Izák a Jákob, dědicové téhož zaslíbení.
Heb 11:13 - Tito všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci.
Gn 47,11 - Rameses bolo hlavné mesto kraja; porov. 45,10.
Gn 47,20 - Právne všetok ich majetok patril faraónovi a oni sa stali len jeho zamestnancami. Staré egyptské správy prezrádzajú, že boli obdobia, keď všetka pôda a statok bol majetkom štátnym. Poddaní odvádzali zo všetkého pätinu.
Gn 47,22 - Kňazi nemuseli kupovať obilie, dostávali prídely. Aj mimobiblické pramene súhlasne hovoria, že egyptskí panovníci podporovali kňazov a chrámy.
Gn 47,23 - Jozef vydáva ľudu obilie aj na siatbu. Je to v siedmom neúrodnom roku. Teraz sa dá očakávať nová úroda.
Gn 47,26 - Rozumej za časov Mojžiša.
Gn 47,29 - O podobnom spôsobe prísahy pozri pozn. 24,1–9.
Gn 47,31 - Izrael sa poklonil… Jakub ďakuje Bohu, že mu vyplňuje posledné želanie. Už je chorý, nevládze sa pokloniť na zemi, ako je to zvykom na východe: kľaknúť si na obe kolená a potom čelom dotknúť sa zeme, preto túto poklonu robí na svojom lôžku.